Václavka bezprstenná je houbou, kterou znala už dávno medicína ze starověké Číny. Tyto houby například zlepšují vizuální vnímání a posilují asimilaci. 100 gramů čerstvých václavek obsahuje 1-3 gramy bílkovin, 7,5 gramu cukru a 0,6 gramu tuku.
Minerálních látek není mnoho, za zmínku stojí fosfor, vápník a draslík. Zajímavější jsou objevy, které věda nasbírala kolem aktivních výtažků z václavek za posledních patnáct dlouhých let. Tyto extrakty dobře působí proti mikrobům a parazitům, jako jsou stafylokoky a pneumokoky, a obsahují propionovou a máselnou kyselinu. Testy ukázaly, že václavka zlepšuje srdeční činnost a krevní oběh do přídatných orgánů a mozku u zvířat, které václavky pravidelně konzumují.
Základní charakteristika Václavky bezprstenné
| NemáDoba výskytu | Červenec, srpen, září a říjen |
| Místo výskytu | Listnaté lesy, podmáčené louky, lužní lesy |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý |
| Barva třeně | Hnědá, červenohnědá, černohnědá s olivovým nádechem |
| Konzistence třeně a dužniny | Třeň je vláknitý a dužnina libová |
| Povrch třeně | Kulatý |
| Povrch klobouku | Vmáčklý, podvinutý |
| Barva klobouku | Žlutohnědý, okrově hnědý, rezavě hnědý |
| Tvar klobouku | Vyklenutý |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Nevýrazná, houbová |
| Hymenofor | Lupeny |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Václavky bezprstenné
Klobouk václavky bezprstenné je zahnutý, uprostřed vrásčitý a až 10 cm široký, žlutý až okrově hnědý a zejména uprostřed s jemnými korodovanými hnědými šupinami. Třeň je obrovský, 5-17 cm dlouhý a 0,5-1,5 cm tlustý, kulatý a dutý, okrově hnědý nebo červenohnědý, na bázi černohnědý a není kroužkovaný. Dužnina je libová, ztvrdlá a v mládí pružná, uvnitř klobouku bělavá, ale pod pokožkou zelenožlutá, ztvrdlá a vláknitá. Její konzistence je téměř vatovitá a má okouzlující vůni a chuť.
Výskyt Václavky bezprstenné
Václavky bezprstenné se vyvíjí velmi často v bohatých trsech na pařezech a živých kmenech a poté i na odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů, zejména dubů. Vyskytuje se v nejteplejších oblastech. Na podmáčených a rašelinných mýtinách se zpravidla vyvíjí i v srpnu. U nás má pouze jedno naleziště, a to v jižních Čechách. Druhým bezprstenným druhem je mimořádně vzácná václavka bažinná (Armillaria ectypa).
Možnost záměny
- Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa)
- Václavka hlíznatá (Armillaria gallica)
- Václavka obecná (Armillaria mellea)
- Václavka smrková (Armillaria ostoyae)
Václavka bezprstenná – Recept
Václavky na smetaně
Ingredience:
- 500 g václavek
- 150 ml smetany na vaření
- 100 g másla
- 1 kostka drůbežího bujónu
- 1 polévková lžíce mleté sladké papriky
- 2 polévkové lžíce kukuřičného škrobu
- citrónová šťáva
- cukr moučka
Postup:
Očistěte houby, nakrájejte je, omyjte je, vložte do hrnce s vroucí vodou a nechte 1 minutu povařit. Nasypte do sítka, a ještě jednou propláchněte. Rozpustíme máslo, přidáme papriku, krátce podusíme, zalijeme téměř 300 ml vody a přidáme omyté lišky. Přilijte vývar, jemně osolte, přikryjte a 20 minut poduste, během dušení doléváme vypařenou vodu. Když houby změknou, přidáme vodu (téměř 1300 ml), necháme povařit, přidáme smetanu a zahustíme škrobem rozkvedlaným v malém množství vody. Dochutíme citronovou šťávou, cukrem a solí. Podáváme s chlebem.
