Slizák mazlavý je jedlá, chutná a výtečná houba, kterou si houbaři na první pohled často pletou s klouzkem, který je blízký příbuzný. Plodnice slizáka mazlavého jsou také potaženy silnou vrstvou hustého, rosolovitého slizu, který se musí odstranit a tahle skutečnost mnoho houbařů odrazuje od jeho sběru. Roste velmi hojně, na vlhčích místech v jehličnatých a smrkových lesích v období od července do října. Má nevýraznou chuť i vůni. V kuchyni je tato houba všestranně použitelná, nejlepší úprava je nakládání do octa. Při vaření plodnice zfialoví a nakládané zčernají, ale to jim ani trochu neubírá na jejich kvalitě.
Základní charakteristika Slizáka mazlavého
| Doba výskytu | červenec – říjen |
| Místo výskytu | jehličnaté a smrkové lesy |
| Užitná hodnota | jedlá houba |
| Tvar třeně | válcovitý |
| Barva třeně | bílá, naspodu citronově žlutá |
| Konzistence třeně a dužniny | měkká |
| Povrch třeně | hladký, slizký |
| Povrch klobouku | hladký, slizký |
| Barva klobouku | šedá, hnědá, později s černohnědými skvrnami |
| Tvar klobouku | nálevkovitý, klenutý, plochý |
| Vůně | nevýrazná |
| Chuť | nevýrazná |
| Hymenofor | lupeny |
| Prsten | má, vyvýšený sliznatý val |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Slizáka mazlavého
Klobouk: je zprvu polokulovitý, později pak plochý nebo vmáčklý, masitý, široký 50 – 120 mm, s podvinutým, dlouho rozloženým okrajem. Povrch klobouku je hladký, se silnou vrstvou slizu, který jde i s pokožkou snadno sloupnout. Barvu mívá šedohnědou, později s černohnědými skvrnami.
Lupeny: jsou řídké, pružné, tlusté a sbíhavé, bělavé, později černají.
Třeň: je válcovitý, 50 – 100 mm dlouhý a až 20 mm široký, bělavý, naspodu citronově žlutý, nad slizovitým prstenem zúžený.
Dužnina: je měkká a bělavá, na řezu neměnná. Chuť i vůně je nevýrazná.
Mikroskopie: výtrusy vřetenovité, výtrusný prach je hnědočerný až černý.
Výskyt Slizáka mazlavého
Slizák mazlavý roste velmi hojně, na vlhčích místech v jehličnatých a smrkových lesích v období od července do října.
Možnost záměny
Klouzek slizký (Boletus aeruginascens) – jedlá a chutná houba, která roste roztroušeně ve všech typech lesů a na mýtinách pod modříny. Nalézt ji můžeme v období od června do října. Má hnědý, šedý nebo olivový klobouk který po otlačení ztmavne. Jeho povrch je pokrytý slizkou pokožkou. Chuť má příjemnou, kyselou, ovocnou a vůni příjemnou, nevýraznou, ovocnou.
Slizák mazlavý – recept
Houbová topinka s houbami a čekankou
Ingredience (na 1 topinku):
- Slizák mazlavý – 1ks
- Slanina – 1 plátek
- Máslo
- Kmín
- Sůl
- Červená čekanka
- Chléb – 1 plátek
- Česnek
- Jarní cibulka
- Petržel
Postup:
Slizáka mazlavého si nakrájíme na tenké plátky. Plátek slaniny nakrájíme na menší kostičky nebo proužky a osmažíme v pánvi na kousku másla. Jakmile slanina chytne barvu, přidáme nakrájeného Slizáka a plátky opékáme z obou stran, dokud nejsou zlatavé. Osolíme a posypeme trochou kmínu. Následně přidáme červenou čekanku a vše společně promícháme. Tuto směs si v pánvi dáme trochu stranou a uděláme si topinku. Tu pořádně osmažíme dozlatova a dokřupava. Poté ji vyndáme z pánve, překrojíme napůl a obě půlky potřeme česnekem. Na vrch topinek nandáme připravenou směs a ozdobíme petrželkou a jarní cibulkou. Dobrou chuť!
