Pokud v lese najdete hromadu hříbků, srdce každého houbaře bezpochyby zaplesá. Dejte si pozor, abyste si v transu nevybrali do svého košíku například jedovatého satana, který je navíc v surovém stavu jedovatý a spolknutý kousek tkáně způsobí vážné zdravotní potíže.
Poškození naštěstí není životu nebezpečné. Jiné barevné houby, jako například koloděj, zřejmě obsahují látky srovnatelné se satanem, takže by se měly před požitím tepelně upravit, ale to platí téměř pro všechny houby. Pravidelně se stává, že houbaři náhodou snědí satany ze zapomnětlivosti. Naštěstí se obvykle vyhnou nepříjemnostem, díky již zmíněné tepelné úpravě. Po dvaceti minutách vaření ztrácí jed svou účinnost. Problémem je, že dospělé exempláře satanů voní po zkaženém zelí, což kazí chuť celého pokrmu a je tedy zbytečné navrhovat houby ke sběru.
Základní charakteristika Hřibu satana
Doba výskytu | Červenec, srpen, září a říjen |
Místo výskytu | Listnatý les, smíšený les a parky |
Užitná hodnota | Jedovatá je pouze za syrova |
Tvar třeně | Soudkovitý |
Barva třeně | Hnědá, červená a okrová |
Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá |
Povrch třeně | Síťkovaný — jemná červená síťka |
Povrch klobouku | Hrbolkatý |
Barva klobouku | Bílá a šedá |
Tvar klobouku | Polokulovitý, plochý a vypouklý |
Vůně | Nepříjemná a kořenitá |
Chuť | Příjemná a oříšková |
Hymenofor | Rourky — žluté s karmínově červenými póry |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Hřibu satana
Klobouk je 30-250 (300) mm v průměru, v mládí bělavý, později okrově bělavý, ve stáří tmavší okrově hnědý. Na okraji klobouku, zvláště ve vlhkém podnebí, disponuje průsvitnou červenou barvou. Lupeny jsou 10-20 mm vysoké, žluté nebo slabě olivově nazelenalé. Póry v mládí krvavě červené, ve stáří se rozmazávají do oranžova, na okraji klobouku téměř žluté. Při otlačení modrají až tmavnou.
Třeň je 20-40 (50) x 30-80 (100) mm tlustý se zduřelou bází. V mládí narudlý (u několika plodnic růžově žlutý po celou dobu vývoje), později pod kloboukem žloutnoucí, ve stáří téměř úplně žlutý, zajištěný jemnou narudlou síťkou. Dužnina je bělavě nažloutlá, na řezu začíná poněkud modrat, nejvýrazněji v rozsahu klobouku. V každém případě modrá barva přibližně po deseti minutách postupně mizí. Vůně je v mládí mdlá, později protivně karbolová až zkažená a houbovitá. Chuť čerstvých plodnic připomíná oříšky.
Výskyt Hřibu satana
Vyvíjí se od června do října na mimořádně teplých místech, většinou pod duby (Quercus). U nás se vyskytuje velmi roztroušeně. Na několika málo místech je hojný v příznivém období. Jeho vazba na vápencové podloží je diskutabilní.
Možnost záměny
Trápí vás myšlenka, že byste si spletli jedovatý hřib satan s konzumním kovářem? Tato houba se vyznačuje žlutými, okrovými nebo rudými nohami a pod jejím kloboukem můžete objevit hluboké rudé až tmavě červené póry, které po zmáčknutí zmodrají. To může být pro houbaře matoucí. Na co si dát pozor? Největším kontrastem je to, že hřib modrák má hnědou barvu a obsahuje zrnitou nohu, zatímco satan má již zmíněný bílý až našedlý klobouk a na noze budete vnímat síťku. Nejčastěji si jedinci pletou satana s nejedlým hřibem kříštěm. Tento hřib se od satanu liší žlutě zbarvenými póry a tím, že se vyvíjí pod jehličnany obsahuje obyčejně ostrou chuť.
Nejedlý medotrpký hřib je zrádný tím, že se často vyvíjí na stejných místech jako hřib satan a je podobně mohutný. Zahrnuje však žlutou nohu a stejné barvy jsou i póry, které vidíte pod kloboukem. Jedovatý hřib nachový je podobný satanovi, ale je menší. Všimněte si navíc jeho nohy. Je pokrytá rudou síťkou a po celé její délce se táhne žlutý podklad. Vzrostlý nachový hřib obsahuje růžovobílý klobouk. Dbejte na to, abyste ho neodtrhli nebo nerozdupali, protože jde o zásadně ohrožený druh.
Hřib satan do kuchyně nepatří – může způsobit otravu
Největší podíl na poškození má látka s názvem bolesatin. Teplem se znehodnocuje a ztrácí svou jedovatost. Poškození je způsobeno požitím surových hub, z nichž stačí ochutnat maličkatý kousek o velikosti loupaného ořechu. V každém případě mohou problémy způsobit i výpary ze syrových hub v uzavřené místnosti. Primární vedlejší účinky se projevují 30-120 minut po požití, kdy dochází k vážnému nadýmání, které může trvat až 6 hodin, a následnému extrémnímu vysychání. Jako první stupeň pomoci je rozumné vypít velké množství slané vody a poté vyhledat lékařskou pomoc.
Všechny hřiby v našem atlasu hub
- Hřib borový (Boletus pinophilus)
- Hřib bronzový (Boletus aereus)
- Hřib dubový (Boletus aestivalis)
- Hřib dutonohý (Boletus cavipes)
- Hřib hnědý (Xerocomus badius)
- Hřib koloděj (Boletus luridus)
- Hřib kovář (Boletus erythropus)
- Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)
- Hřib peprný (Boletus piperatus)
- Hřib plstnatý (Boletus subtomentosus)
- Hřib satan (Boletus satanas)
- Hřib siný (Gyroporus cyanescens)
- Hřib smrkový (Boletus edulis)
- Hřib strakoš (Boletus variegatus)
- Hřib žlučník (Tylopilus felleus)
- Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron)