Dlouhou dobu byl ucháč obecný masově konzumován a v našich zemích byl skutečně atraktivní houbou. V jiných částech Evropy, kde se běžně konzumují divoké houby, byl také považován za skvělou konzumní houbu a byl všude vytrhán. U nás není atraktivní ani poživatelnou houbou, přestože se o její jedovatosti a příčinách jejího vzniku stále mluví.
V několika národech je povoleno ji prodávat s důkladným upozorněním pro potenciální zákazníky. Přibližně sto let jsou známy otravy od ucháče obecného, které zahrnuje průběh srovnatelný s poškozením falloidem (muchomůrka zelená a její příbuzní). Po 5 až 10 hodinách nečinnosti dochází k nevolnosti, dávení, migréně a v pokročilých stádiích k oběhovému kolapsu, edému mozku, žloutence a v nejzávažnějších případech k jaternímu kómatu. Jedy zůstávaly dlouho utajeny. Otravy byly zaznamenány pravidelněji ke konci vývojového období ucháče, takže se předpokládalo, že je způsobuje už hodně stará plodnice, která byla případně napadena mikroby a organismy v průběhu rozkladných procesů.
V současné době se za nejjedovatější látku, která může být příčinou otrav, považuje gyromitrin (N-methyl-N-formylhydrazon). Jedná se o nestabilní, ve vodě rozpustnou látku, která se v těle hydrolyzuje na mimořádně jedovatý methylhydrazin, který je navíc karcinogenní. Obsah gyromitrinu v plodnicích značně kolísá, při sušení a vaření, čímž se snižuje jeho obsah řádově až na jednotky či desetiny procenta prvního obsahu. Přestože příčina škodlivosti není dosud zcela jasná, nelze ucháče obecného navrhovat k využití a je třeba jej respektovat jako škodlivý organismus s možnými smrtelnými následky.
Základní charakteristika Ucháče obecného
| Doba výskytu | Březen, duben, květen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, mýtiny — pod borovicemi |
| Užitná hodnota | Smrtelně jedovatá houba |
| Tvar třeně | Neznámý |
| Barva třeně | Bílý a za chladna načervenalý |
| Konzistence třeně a dužniny | Dutá a tenkomasá křehká dužnina |
| Povrch třeně | Hladký a hrbolkatý |
| Povrch klobouku | Hladký a jamkatý |
| Barva klobouku | Hnědá, červená |
| Tvar klobouku | Kulovitý — nepravidelný, mozkovitě laločnatý a dutý |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Příjemná a nevýrazná |
| Hymenofor | Jiné |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Ucháče obecného
Plodnice je tvořena změněným apotheciem. Je rozdělen na dvě části – klobouk a třeň. Klobouk je 30-100 mm široký, ojediněle okrouhlý s mozkovými chlopněmi, hnědý nebo kaštanově hnědý, v některých případech ve stáří téměř tmavý, na bázi poněkud spojený se třeněm. Výtrusová vrstva je na horní straně klobouku.
Třeň je ojediněle kulovitý a dutý nebo kyjovitý, 30-80 x 20-50 mm, vmáčklý až vrásčitý. Jeho povrch je zlehka brázditý. Má bílou barvu, v chladu a vlhku rudne. Dužnina je chudá, jemná, chrupavčitá nebo voskovitá, ojediněle prázdná, bělavá. Chuť a vůně jsou půvabně houbové. Výtrusný prach je bělavý. Výtrusy jsou kulovité, 16-24 x 8-12 µm, bezbarvé, hladké, s 1-2 hladkými kapičkami na pólu.
Výskyt Ucháče obecného
Vyvíjí se (ne zrovna hojném počtu) v březnu až květnu v jehličnatých lesích, na písčitých půdách, zejména pod borovicemi. Často ji lze nalézt ve svazcích podél cest, na holé půdě nebo v zeleni a jehličí, kolem pařezů a kořenů, dále na místech, kde je dřevěný průmysl, na zbytcích kůry a ve spáleništích.
Možnost záměny
Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je nejvíce srovnatelný s ucháčem obrovským (Gyromitra gigas), který je častěji robustnější, vyvíjí se více pod listnatými stromy a má čepičku zbarvenou nebo je medově žlutohnědá, s nejméně žíhanými odstíny. Velikost a rozmístění kuliček ve výtrusnicích je navíc charakteristický a ucháč obrovský má nápadné výrůstky na zakončení výtrusů.
- Také ucháč čepcovitý (Gyromitra infula) zpravidla obsahuje červenohnědý klobouk stejně jako ucháč obecný, ale vyskytuje se v době žní zpravidla ve smrkových lesích a jeho běžně prodloužený klobouk je tvořen dvěma nebo třemi špičkami. V některých rozšířeních je uváděn ucháč Bubákův (Gyromitra bubakii), ale pravděpodobně se jedná o velkoplodý druh ucháče obecného.
- Méně zkušený houbař by si ji mohl příliš splést za smrže (třída Morchella), kteří mají klobouk důlkatý, nikoliv mozkovitý.
Recept z ucháče – nelze doporučit 🙂
I přes to, že jsou jedinci, kteří ucháče obecného snědli, silně nedoporučujeme ho sbírat nebo konzumovat!
