Muchomůrka šedivka (Amanita spissa)

Jde o druh, který je výjimečně proměnlivý. Nejrozšířenější a nejznámější je (var. Spissa), šedivka tlustá, která má charakteristický brázditý prstenec a tlustý, široký hřbet. Méně známá je muchomůrka šedoskvrná (amanita spissa var. Excelsa), klobouk je zpravidla nezakrytý nebo se zbytky vale, lupeny a třeň jsou bílé, třeň malý šupinatý, prsten je bílý, nezaměnitelně pruhovaný.

Další variantou je hnědnoucí šedivka (var. Valida), která obsahuje medově hnědý klobouk, na okraji rýhovaný. Její okvětní lístky a třeň při poranění hnědnou. Neobvyklá je muchomůrka šedivka velká (var. Ampla), která vytváří plodnice a je obdařena tření hluboce pohřbeným v půdě.

Základní charakteristika Muchomůrky šedivky

Doba výskytu	Červenec, srpen, září, říjen, listopad a to i za sucha
Místo výskytu	Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les a jiné
Užitná hodnota	Jedlá houba
Tvar třeně	Válcovitý a kyjovitý, který je zakončený kuželovitou hlízou
Barva třeně	Bílá a šedá
Konzistence třeně a dužniny	Měkká (dužnina bílá a neměnná)
Povrch třeně	Hladký (nad prstenem rýhovaný)
Povrch klobouku	Hladký se zbytky plachetky (vločkatý), bílé strupy a může být i holý
Barva klobouku	Hnědá a šedá
Tvar klobouku	Kulovitý, plochý, vejčitý a klenutý
Vůně	Je podobná zápachu starých brambor
Chuť	Nevýrazná
Hymenofor	Lupeny jsou volné, husté, vysoké a bílé
Prsten	Má bílý, mohutný a odstátý, na svrchní straně zřetelně rýhované
Pochva	Nemá

Klíčové znaky Muchomůrky šedivky

Klobouk je 50-120 mm široký, zpočátku polokulovitě prohnutý, později ploše klenutý až skoro rovný, matný nebo šedohnědý (umbra). Okraj klobouku je při vývoji hladký — není pruhovaný. Povrch klobouku je častěji ojediněle zajištěn bělavými, pravidelněji šedivými bradavkami. Tu a tam je navíc téměř holý.

Lupeny jsou 6-12 mm vysoké, tlusté, bílé až nevýrazně bělavé. Třeň je 50-130 mm dlouhý a 20-35 mm tlustý, kulatý a dutý, na bázi ztloustlý, hladký nebo s jednou či dvěma špatně ohraničenými areolovými skupinami, na bázi nálevkovitý a někdy ohnutý. Nese obrovský, bílý, pruhovaný prstenec. Nad prstenem je hřbet bílý, pod ním je okrajově šedavě šupinatý. Na celé plodnici převládá šedá barva. Dužnina je bílá a zahrnuje plochou, zemitou plísňovou (někdy nevýrazná) chuť a vůni. Výtrusy jsou 9-10 x 7-8 um, elipsoidní, hladké a bezbarvé. Výtrusy jsou bílé barvy.

Výskyt Muchomůrky šedivky

Výjimečně hojně se vyvíjí v jehličnatých, méně často v listnatých lesích, zejména na kyselých půdách pod smrky. Většinou se vyskytuje samostatně a zasahuje od bažin až po hory.

Možnost záměny

Nejčastěji se zaměňuje s chutnou muchomůrkou růžovou (Amanita rubescens) a zejména zdravím ohrožující muchomůrkou panterovou (Amanita pantherina), které se velmi podobá. Nejen u mladých plodnic s vyvinutými znaky, které nemají všechny vytvořené charakteristiky, ale i starší plodnice jsou si mimořádně podobné. Muchomůrka šedivka zahrnuje obrovský „plisovaný“ prstenec, nežebrovaný okraj klobouku, je gigantičtější a má tmavší šedou barvu. Muchomůrka panterová bývá štíhlejší, má běžněji rozptýlené bílé zbytky plachetky. Její prstenec není pruhovaný a bývá pomíjivý. Obsahuje štíhlejší třeň, jehož báze je zakončena kulatou nebo vejčitou hlízou zajištěnou bělavým pláštěm, který v některých případech na horním okraji vybíhá a vytváří hraniční límec.

Štíhlejší plodnice mohou být také zaměněny za nepříliš hojnou muchomůrku porfyrovou, která má fialovou čepičku a opravdu nezaměnitelnou (a vroubkovanou) hlízu. Kdysi se na muchomůrku šedivku odkazovalo i pod českým názvem muchomůrka tlustá. Nyní se jí říká také šedý masák. Kromě toho má několik jedlých odrůd, například muchomůrka šedivka hnědnoucí (Amanita spissa var. valida), která zahrnuje medově hnědý, lemovaný klobouk. Její lístky a třeň při poranění hnědnou. Vzácná je úžasná muchomůrka šedivka velká (Amanita spissa var. ampla), která vytváří obrovské plodnice a obsahuje třeň hluboko zahrabaný v půdě.

Muchomůrka — Recept

Lze ji spotřebovat, ale není vhodná k použití kvůli vůni dužniny. Většina houbařů ji přidává do bramborové polévky.

Bramborová polévka s houbami

Ingredience:

3 lžíce nesolené máslo
600 g hub
Šalotka a česnek
3 lžíce Mouky
½ šálku suchého vína
4 šálky kuřecího vývaru
Tymián
Bobkový list
Sůl a pepř
500 g brambor
2 lžíce petrželky

Postup

Máslo rozpusťte v rozpálené pánvi. Polévka se skvěle připravuje v litinovém hrnci. Do hrnce přidejte houby a šalotku. Vařte a občas promíchejte, dokud vše nezměkne, jak je potřeba. Bude to trvat přibližně 6-8 minut. Vmíchejte česnek a nechte ho nasáknout. Přilijte víno a dobře promíchejte. Ke všemu přidejte kuřecí vývar, tymián a bobkový list. Osolte a opepřete a vařte nejméně 10 minut na mírném ohni. Hrnec přikryjte a duste dalších 10 minut. Houbovou a bramborovou polévku odstavte z ohně, vmíchejte do ní petrželku a ihned podávejte.