Suillus luteus, Boletus luteus, Boletopsis lutea — klouzek obecný, známý také jako žlutý, je jedlá houba z čeledi klouzkovitých, někdy řazená do čeledi hřibovitých. Převážně se na ni naráží jako na máselník, smetánku, loupák, podborovici, podborůvka atd.
Základní charakteristika klouzku obecného
| Doba výskytu | Červen až listopad |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, parky, zahrady, mýtiny, rašeliniště, kosodřeviny |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý |
| Barva třeně | Hnědá a žlutá |
| Konzistence třeně a dužniny | Měkká |
| Povrch třeně | Zrnitý |
| Povrch klobouku | slizký |
| Barva klobouku | Hnědá a žlutá |
| Tvar klobouku | Polokulovitý a klenutý |
| Vůně | Příjemná, ovocná |
| Chuť | Příjemná, ovocná |
| Hymenofor | Rourky |
| Prsten | Má |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky
Klouzek obecný má tmavší čepičku širokou od 3 do 15 cm. Nabývá různých odstínů hnědé a je paprsčitě temperovaná. S věkem se rozmazává. V mládí je polokulovitého tvaru, pomalu se vyrovnává a zakřivuje až se zcela vyrovná. Pokožka klobouku se bez námahy odlupuje, za sucha je lesklá, za vlhka lepkavá, pravidelně slizovitá. Rourky klobouku jsou žluté, ve stáří hnědnou. Oddělují se bez námahy od hmoty klobouku. Téměř čtvercové póry mají stejnou barvu jako kořeny, mohou být slámově nebo citronově žluté a stářím mohou rudnout. Výtrusnicový prach je hnědý.
V mládí kryje ústí rourky bělavý rubáš, ale při vývoji se na třeni objevuje černohnědý nebo purpurový prsten. Ke klouzku obecnému patří silné, plné, válcovité tělo a nažloutlé zbarvení. V nejlepším případě se vyznačuje hnědou zrnitostí a směrem k bázi hnědavým nebo červeno hnědým nádechem. Tkáň houby je bělavá až žlutá, při vývoji máslově jemná. Zahrnuje černohnědou houbovou vůni a okouzlující, poněkud ovocnou chuť.
Výskyt
I přesto, že jeho druhový název říká něco jiného, v současnosti se klouzek obecný vyskytuje jen zřídka. U nás je rozšířený po celé oblasti, od bažin až po hory. Vyvíjí se ve svazcích, tvoří obrovské trsy hub, ale může se vyvíjet i jednotlivě. Lze jej nalézt na stinných místech, zejména pod mladými stromy. Daří se mu především v mladých borovicových, méně ve smrkových lesích. Inklinuje k zeleným lesním cestám a mýtinám, ale není poctivým lesním organismem. Vyskytuje se také v parcích a zahradách, obývá rašelinné nížiny a slatiniště. Upřednostňuje písčité půdy. S borovicí lesní je zastoupen téměř po celé planetě.
Možnost záměny
Klouzek obecný je vzhledově srovnatelný se svými příbuznými. Pro případ, že by se jednalo o zrnitého klouzka (Boletus granulatus), který, ať už je to jakkoli, postrádá prsten. Kromě toho ho lze zaměnit s dalšími jedlými druhy, jako jsou klouzek žíhaný (Suillus collinitus), klouzek slizký (Boletus aeruginascens) nebo klouzka sličného (modřínový – Boletus grevillei).
Podobnost ve vzhledu s klouzkem obecným může navodit klouzek tridentský (Suillus tridentinus) a klouzek žlutavý (Suillus flavidus). Oba jsou výjimečně vzácní. Klouzek tridentský je ohroženým druhem, a žlutavý veden v seznamu pro chráněné houby. Je možné ho zaměnit za klobouk jedlého slizáka mazlavého, ale ten má na spodní straně klobouku lupeny. Klouzka naštěstí nemůžete zaměnit za jednu z jedovatých hub!
Pizza s klouzky
Ingredience
- Těsto na pizzu
- 300 g klouzků
- Cibule
- 2 stroužky česneku
- 3 rajčata
- Paprika
- Máslo
- Olivový olej
- Strouhaný sýr
- Koření (pepř, sůl, oregano)
Očištěné houby nakrájejte na kousky a opečte je na másle spolu s nadrobno nakrájenou cibulí a prolisovaným česnekem. Podusíme je do měkka, při zásadní příležitosti podlijeme malým množstvím vody. V tu chvíli přidejte oloupaná, na prášek rozemletá rajčata, nakrájené papriky a dochucovadla. Směs s houbami a zeleninou použijte jako náplň. Rozetřete ji po celém povrchu korpusu, který byl potřen olivovým olejem. Nakonec pizzu posypte mletým sýrem a upečte.
