Hlíva ústřičná je jedním z četných dřevokazných organismů, které parazitují na živinách několika, především listnatých dřevin. Hlíva zastupuje místo v čeledi hlívovitých hub a je pojmenována podle barvy klobouku, která má odstín po ústřicích. Ve shodě s příručkami hub je hlíva poněkud nasládlé chuti a je známý svou silnou vůní.
Hlíva ústřičná je výjimečně dobrou pochoutkou a v poslední době se těší velké oblibě gurmánů. Houby mají v kuchyni opravdu širokou škálu využití. Ze sušených hub se skvěle připravuje úžasná polévka, navíc se hodí k přípravě pečeného masa, nádivek, těstovin a rýže a hlívy ústřičné lze využít k přípravě chutných studených porcí zeleninové směsi. Rozdrcené houby jsou neuvěřitelně voňavou pochoutkou! Hlíva ústřičná se používá také jako mediciální houba.
Základní charakteristika hlívy ústřičné
| Doba výskytu | Leden až březen, říjen až prosinec |
| Místo výskytu | Listnatý a smíšený les, park, zahrady, mýtiny |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý |
| Barva třeně | Bílá |
| Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá |
| Povrch třeně | Chlupatý |
| Povrch klobouku | Hladký a lysý |
| Barva klobouku | Hnědá, šedá, fialová |
| Tvar klobouku | Excentrický |
| Vůně | Houbová, kořenitá |
| Chuť | Příjemná, nevýrazná, sladká |
| Hymenofor | Lupeny |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky hlívy ústřičné
Klobouky mladších hub mají podvinutý okraj, později se klobouk upevňuje a stává se vějířovitým s ostrým okrajem, lupeny jsou zpravidla skrovné. Hřib se vyvíjí v trsech, na boku se ze dřeva vyvíjejí třeně (nohy). Spodní patra organismu mohou být pokryta bezpečným bílým povlakem výtrusů z klobouků nad nimi. Hmota je jemná, tvárná a příjemně voní.
Výskyt hlívy ústřičné
Hlíva je rozšířena téměř po celém světě. Může se jednat o běžný až hojný druh. U nás se tato houba vyskytuje v přírodě od začátku podzimu do začátku zimy. Vyvíjí se na kmenech listnatých stromů — nejčastěji topolů, buků, vrb nebo bříz, jednou za čas i na jehličnanech. Často se objevuje na odumřelých nebo umírajících stromech. Hlíva ústřičná se dá velmi jednoduše vypěstovat i u vás doma. Pro domácí pěstování je nezbytné získat sazenice. Je běžně dostupná ve většině obchodů a je jednou z nejznámějších hub na celém světě.
Možnost záměny
Záměna za jiné druhy je v podstatě znemožněná a u škodlivých druhů téměř nemyslitelná. Další srovnatelné druhy patří mezi konzumovatelné — jedná se o hlívu plicní (Pleurotus pulmonarius) a hlívu dubovou (pleurotus dryinus). Obě poznáte, protože jsou prakticky zcela bílé, až na narůžovělou část klobouku. Jedovatá hlíva olivová (Omphalotus olearius) disponuje žlutooranžovými plodnicemi s hnědými šupinami.
Hlíva nálevkovitá (Pleurotus cornucopiae) – Má klobouk tvarovaný do hluboké nálevky, a kromě toho má dlouhou třeň. Roste od léta do konce podzimu.
Choroby postihující hlívu ústřičnou
Jedním z nejčastějších problémů při pěstování hlívy je tvorba plísní, které napadají substrát nebo samotné mycelium. Určitou prevencí je sbírání všech plodnic včetně nožky a kořene, protože zbytky se v substrátu zřejmě rozkládají. Plísňové nákazy mohou přenášet i malé mušky, které se živí zbytky mycelia. V takovém případě je rozhodující zachovat velkou čistotu a kolem substrátu a svazků mycelia lze navíc umístit lepkavé tyčinky na hmyz. Neměly by se používat postřiky proti hmyzu, protože ty houba nasákne a pak je sníte i s toxiny.
Hlíva ústřičná – Recept
Dršťková polévka
Ingredience:
- 0,5 kg hlívy ústřičné (čerstvou)
- 2 větší cibule
- 3 stroužky česneku
- Olej
- Hladká mouka
- Máslo
- Majoránka
- Zeleninový vývar
- Mletá sladká paprika
Postup
Nakrájejte cibuli najemno a hlívu na plátky. V hrnci rozehřejte olej a přidejte cibuli a hlívu. Krátce a opatrně osmahněte. Jakmile hlíva vypustí šťávu, poduste ji pár minut. Poté vše zasypte paprikou, solí, pepřem, česnekem a vše povařte. Z másla a mouky si udělejte jíšku, kterou polévku zahustíte a následně velmi krátce povaříme.
