Hřib hnědý je pravděpodobně nejoblíbenější českou houbou a jednou z nejznámějších kulinářských hub. Když ji objevíme, neprožíváme takovou euforii, jako když vidíme pravou houbu, ale to nic nemění na tom, že může jít o velmi kvalitní a chuťově výjimečnou houbu.
Kde se vyvíjí, jak ji poznat a jaké jsou nejlepší recepty, to vše se často předává v houbařských rodinách a předávají je rodiče svým dětem. V každém případě už jen její oficiální název, vypovídá o tom, co je to za houbu — hřib hnědý.
Hřib hnědý (Boletus badius nebo Imleria badia) se vyvíjí z větší části v menších skupinách. Daří se mu na kyselých půdách, tj. v jehličnatých a smíšených lesích, v nichž se mu daří zejména mezi zelení, padlým dřevem a jehličím. Někdy se vyvíjí specificky na bázi kmenů nebo z rozpadlých pařezů. Mohlo by se jednat o jakýsi přechod mezi předně ceněným hřibem pravým a „lidovým“ babkami neboli žlutomasým hřibem.
Základní charakteristika Hřibu hnědého
Doba výskytu | Červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad |
Místo výskytu | Jehličnatý les, smíšený les |
Užitná hodnota | Jedlá a výtečná |
Tvar třeně | Válcovitý, směrem dolů ztenčený, kyjovitý, soudkovitý |
Barva třeně | Hnědá, žlutá a okrová |
Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá dužnina je na řezu modrající |
Povrch třeně | Vláknitý |
Povrch klobouku | Hladký |
Barva klobouku | Hnědá |
Tvar klobouku | Polokulovitý a plochý |
Vůně | Příjemná a houbová |
Chuť | Příjemná |
Hymenofor | Rourky jsou žluté, poraněním modrozelenají |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Hřibu hnědého
Klobouk je 40-150 (200) mm široký, v mládí polokulovitý, později klenutý, plstnatý, za vlhka slizký a jiskrný, kaštanově hnědý. Rourky jsou světle žluté až zelenožluté nebo olivově zeleno žluté, až 20 mm vysoké. Póry bledě žluté až zelenožluté, a ojedinělé, když se vyvinou, při otlačení se mění na zeleno modré.
Třeň v mládí většinou soudkovitý, později kulatý a dutý, 40-120 x 10-40 mm, hnědý, světlejší než klobouk, na povrchu hnědavě šlachovitý nebo šupinkatý. Dužnina je světle žlutá, na řezu modrající. Zpočátku pevná, později v klobouku křehká, ve třeni okrajově dřevnatá. Vůně a chuť jsou jemné, půvabně houbové. Výtrusy jsou olivově hnědé. Výtrusy jsou sotva vřetenovité, 12-16 x 4-5,5 µm, hladké.
Výskyt Hřibu hnědého
Vyvíjí se mimořádně hojně, zpravidla v menších skupinách v jehličnatých i listnatých lesích, především pod smrky, v listnatých lesích pod duby, od začátku června do listopadu, často až do začátku zimy, ale nesnáší námrazu!
Možnost záměny
- Může být také zaměněn s hřibem sametonohým (Xerocomellus pruinatus)
- Nebo s hřibem modravým (Cyanoboletus pulverulentus) a několika dalšími a vzácnějšími druhy hřibů, které jsou jedlé.
Pozor na nechtěnou výměnu za hořčáka (Tylopilus felleus)! Hřib hnědý je v lesních porostech snadno postřehnutelný, možná ho začínající houbař může zaměnit za hřib žlučník (Tylopilus felleus) neboli hořčák, který se vyvíjí stejně jako hřib hnědý od června do října v jehličnatých a smíšených lesích a inklinuje ke kyselým půdám. Jeho klobouk je 4-15 cm široký, různých odstínů okrové, hnědé nebo šedohnědé barvy, v mládí polokulovitý, později polštářovitý, obvykle suchý a hladký matný. Vzhled hřibu žlučníka je následně velmi srovnatelný s hřibem hnědým, je však nejedlý a chutná výrazně, ba přímo nechutně ostře. Kromě toho zůstává na řezu bílý a nemění barvu na zelenomodrou.
Hřib hnědý v kuchyni
Kulinářské využití hřibu hnědého je skutečně rozmanité a široké. Je chutná při jakémkoli vaření a úpravě! Dá se použít do klasických houbových obložených mís nebo na vaření, je úžasný v omáčkách a polévkách, zejména v poctivé bramborové polévce, skvěle se hodí k masu, je skvělý jako houbový Stroganoff, předčí očekávání v bramborových omáčkách a v omáčkách na těstoviny. Je příjemná i v podobě dušených hub. Větší klobouky, nakrájené na čtvrtky nebo půlky, lze také vložit do octového nálevu nebo soli. Hřib hnědý je ideální houbou k sušení.
Prima recept na výjimečný houbový ovar
Ingredience
- Hřib hnědý
- Sůl
- Česnek
- Cibule
- Libeček
- Petržel
- Nové koření
- Pepř
- Chilli
Postup
Očištěné menší hnědé houby nechte celé nebo je rozkrojte na polovinu a 1-2 minuty je povařte v osolené vodě. V jiné pánvi přiveďte k varu vodu s česnekem, cibulí, libečkem nebo hladkolistou petrželkou, zálivkou, novým kořením a celými zrnky pepře (pokud chcete, můžete přidat i chilli), přidejte houby a vařte je, dokud nejsou jemné. Houby vyjměte, krátce vysušte a podávejte s křenem a hořčicí.
Všechny hřiby v našem atlasu hub
- Hřib borový (Boletus pinophilus)
- Hřib bronzový (Boletus aereus)
- Hřib dubový (Boletus aestivalis)
- Hřib dutonohý (Boletus cavipes)
- Hřib hnědý (Xerocomus badius)
- Hřib koloděj (Boletus luridus)
- Hřib kovář (Boletus erythropus)
- Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)
- Hřib peprný (Boletus piperatus)
- Hřib plstnatý (Boletus subtomentosus)
- Hřib satan (Boletus satanas)
- Hřib siný (Gyroporus cyanescens)
- Hřib smrkový (Boletus edulis)
- Hřib strakoš (Boletus variegatus)
- Hřib žlučník (Tylopilus felleus)
- Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron)