Je to možná obyčejná letní houba, která se v suchém podnebí vyvíjí opravdu hojně a její mírně nasládlá chuť oříšků je jednou z nejlepších holubinek vůbec. Nesporně stojí za to poznat její běžné vlastnosti a zařadit ji do svého sběratelského seznamu hub.
Základní charakteristika holubinky nazelenalé
| Doba výskytu | Červen, červenec, srpen, září, říjen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý a chutný |
| Barva třeně | Bílá a později přechází na rezavé skvrny |
| Konzistence třeně a dužniny | Křehká a později vatovitá a drobivá |
| Povrch třeně | Hladký |
| Povrch klobouku | Sametový |
| Barva klobouku | Zelená |
| Tvar klobouku | Kulovitý, plochý, vmáčknutý a klenutý |
| Vůně | Příjemná a ovocná |
| Chuť | Příjemně oříšková |
| Hymenofor | Lupeny |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky holubinky nazelenalé
Klobouk: 50-120 (-150) mm široký, zprvu polokulovitý až kulovitý, na okraji protáhlý, kompaktní a hladký, později zakřivený, při vývoji souvisle narovnaný až mělce odstálý, v některých případech na okraji zvlněný, suchý až poněkud hladký, bělavý, našedlý, olivově nebo měděně zelený a často rezavě hnědě skvrnitý, s obtížně odlupující se pokožkou.
Šupiny: 5-12 mm vysoké, spojené, zprvu husté a bílé, později ubývající, světle krémové a jemné, ve stáří na okraji hnědočervené tečkované.
Třeň: 35-90 x 15-40 mm, kulatý a dutý, plný, obtížný, v mládí bílý a na povrchu drsný, ve stáří od báze rozmělněný a žíhaný.
Dužnina: Na řezu bílá, po delší době okrajově hnědnoucí, zpočátku pevná, později křehká, s nenápadnou ovocnou vůní a nasládlou oříškovou chutí.
Výtrusy: bělavé až sametově nažloutlé.
Výskyt holubinky nazelenalé
Dubo—habrové lesy, lesní světliny a různé smíšené lesy na nevápenatých půdách v trávě ve světlých listnatých lesích, zejména dubových a březových, v některých případech navíc v jehličnatých lesích, zejména v jedlových. Inklinuje k březovým lesům a smíšeným lesům s převahou břízy, dubu nebo buku a s kyselým substrátem. Setkáte se s nimi od června do října, takže máte dostatek času si je nasbírat.
Možnost záměny holubinky nazelenalé
Díky rozpukané pokožce na čepičce (klobouku) je to jeden z mála druhů holubinek, které je obecně snadné rozpoznat. Nezkušený houbař si ji může splést s jinými zelenými holubinkami, ale pozor na záměnu s nebezpečnou muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides). Jiné druhy holubinek mohou mít navíc porušenou pokožku klobouku, např. holubinka kachní (Russula anatina), holubinka namodralá (Russula cyanoxantha) nebo holubinka olivová (Russula olivacea), ale ne v takové míře jako holubinka nazelenalá (Russula virescens).
Holubinka nazelenalá – Recept
Kadlíkovy smažené holubinky s novýma bramborama
Ingredience:
- Půl košíčku holubinek
- Sůl
- Česnek
- Hladká mouka
- Vajíčko
- Strouhanka
- 1 kg brambor (malé, velké jako vlašský ořech)
- Pepř
- Kmín
- Cibule / pórek
Postup
Běžte do lesa, kde se běžně vyskytují. Rostou už od léta a prakticky ve stejných lokalitách, na které jste zvyklí. Po příchodu domů houby dočistěte a použijte jak klobouk, tak nohu. Větší houby lze rozkrojit napůl a menší kousky nechejte celé. Houby prosolte a zespodu je potřete utřeným česnekem. Nechejte je chvíli odpočinout a mezitím si nachystejte brambory. Oškrabte je a následně nakrájejte na plátečky nebo max. na měsíčky. Dejte je na pánev s cibulí, pořádně vše pro kmínujte, posolte, přidejte vývar, sádlo a duste.
Zapněte friťák a holubinky obalte v trojobalu. Ve friťáku houby osmažíme do zlatova a mezitím hlídejte brambory na pánvi. Pokrm je dost těžký, takže si ho nedělejte na večeři. Na talíř poskládejte pár kousků hub, trochu brambor, můžete je doplnit i petrželkou nebo si do misky vedle udělejte okurkový salát.
