Jedná se o houbu bílého tlení. Výtrusy tohoto organismu jsou mimořádně silné a rychle pronikají do kontaminované tkáně. Vzhledem ke kombinaci výjimečně špatných biomechanických vlastností topolového dřeva a vysoké síly tohoto organismu je při nálezu plodnic většinou intenzivní a rychlá možnost selhání napadené části rozlomením. V případě objevení plodnic na kmeni je předepsána likvidace stromu.
U stromů napadených tímto patogenem je vážně ohrožena stabilita a hrozí selhání zlomy v důsledku zlomení nebo odlomení napadených částí stromu. Nejedná se o hojný dřevokazný organismus. Vyskytuje se tam, kde má vhodné podmínky (tj. nejčastěji v různých topolových porostech, parcích nebo lužních lesích, ale může se navíc vyskytovat na skládkách).
Základní charakteristika Šupinovky zhoubné
| Doba výskytu | Září, říjen, listopad |
| Místo výskytu | Listnatý les, smíšený les, parky a jiné |
| Užitná hodnota | Nejedlá houba |
| Tvar třeně | Kyjovitý a hlízovitý |
| Barva třeně | Bílá, okrová (nahoře bělavý, k bázi do okrova až dorezava) |
| Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá |
| Povrch třeně | Plstnatý a šupinovitý |
| Povrch klobouku | Šupinkatý, plstnatý, se zbytky plachetky (vločkatý) |
| Barva klobouku | Bílá, okrová (uprostřed okrově béžový) |
| Tvar klobouku | Polokulovitý, klenutý |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Nepříjemná a hořká |
| Hymenofor | Lupeny jsou husté, světle až tmavě šedohnědé |
| Prsten | Má — vločkatá a prstenovitá zóna |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Šupinovky zhoubné
Klobouk je 60-120 (200) mm široký, pravidelně obrovský, zvonovitý až kuželovitý, posléze potažený až plochý, v některých případech s širokým tupým hrbolem uprostřed, v mládí zajištěný stálým silným bílým nebo bělavým šlachovitým pláštěm, který spojuje základnu klobouku s okrajem. Později se plášť roztrhne a na světle okrovém podkladu se sundají bělavé vláknité šupiny, které se mohou na okraji udržet dlouho do dospělosti. Lupeny jsou tlusté, v mládí jsou bělavé nebo šedavé, někdy mírně vykrojené na třeni, zpravidla široce spojené a ohraničené krátkým zoubkem.
Třeň je okrouhlý a dutý, 50-120 x 15-30 mm, na bázi někdy kyjovitý (až 40 mm široký), nad mdlým prstenem bělavý a vločkatý, vespod hustě vláknitý a vločkatý, od báze hnědnoucí nebo korodovaný. Dužnina je bílá, plošně nezměněná, na bázi třeně zkroucená. Vůně je mdlá nebo nasládlá, u zralejších plodnic je odpudivá. Chuť je jemná, v některých případech nahořklá. Výtrusy pomalu hnědnou (korodují). Výtrusnicový prach je žíhaný, hnědý. Výtrusy jsou kruhové, 7-9 x 4,5-6 µm, tlustostěnné.
Výskyt Šupinovky zhoubné
Vyvíjí se od září do listopadu, roztroušeně, v některých případech hojně, na živém i mrtvém dřevě topolů, zřídka na jiných listnatých stromech (vrbách), pravidelně na řezné ploše pařezů nebo ležících kmenů, někdy velmi vysoko v koruně stromu. Inklinuje k teplejším oblastem.
Možnost záměny
Šupinovka zavalitá (Hemipholiota heteroclita) vytváří srovnatelně velké plodnice, které jsou však okrově hnědé a bez zřetelných šupin na klobouku a třeni. Voní chemicky. Vyvíjí se jednou za čas na břízách a olších.
Šupinovka zhoubná — Recept
Houba je nejedlá.
