Čirůvka špinavá (Lepista sordida)

Čirůvka špinavá se vyznačuje spíše štíhlým kloboukem, který je potažený, ale rychle se vyhladí do rovného rámce. Někdy se vyznačuje středovým hrbolem. V dospělosti má také protažený okraj. Samotný povrch klobouku je nejčastěji růžovofialový, ale jak houba stárne, mění se tato barva na šedohnědou.

V některých případech může být i mladá houba šedohnědá. Dále se vyznačuje skrovnými, špinavě bílými až fialově zbarvenými lupeny. S přibývajícím věkem se rozmazávají do hnědého odstínu. Třeň je zpravidla kulatý a dutý a má jemná vlákna, která se barevně vyrovnají klobouku. Dužnina je šedavá a výjimečně aromatická v chuti i vůni.

Základní charakteristika Čirůvky špinavé

Doba výskytu	Duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec
Místo výskytu	Louky, pastviny, parky, sady, zahrady, křoviny a paseky
Užitná hodnota	Jedlá houba
Tvar třeně	Válcovitý a kyjovitý
Barva třeně	Růžová, fialová, barva jako klobouk
Konzistence třeně a dužniny	Tvrdá, dužnina bělavá až nafialovělá
Povrch třeně	Vláknitý
Povrch klobouku	Hladký a lysý
Barva klobouku	Růžová a fialová, špinavě dohněda a někdy odbarvený
Tvar klobouku	Plochý, nálevkovitý a klenutý
Vůně	Aromatická
Chuť	Nevýrazná
Hymenofor	Lupeny jsou narůžovělé až nafialovělé, později špinavě hnědé
Prsten	Nemá
Pochva	Nemá

Klíčové znaky Čirůvky špinavé

Klobouk je 40-60 mm široký, štíhlý, nebo jemný, hygrofánní, zprvu smaltovaný a brzy s plochým okrajem, předtím dlouho rovný, někdy se středovým hrbolkem, ve vývoji rozšířený s ohnutým okrajem. Povrch klobouku je zprvu (zejména za vlhka) sytě růžově fialový až fialový, stářím a zasycháním vybledlý do světle hnědé, ale někdy tmavě šedohnědý. Lupeny jsou řidší, prostřídané lupénky, špinavě bílé až lilákově fialové, obvykle o něco výrazněji zbarvené ve srovnání s kloboukem, stářím se rozplývají do hněda, u třeně jsou vykrojené a splývají s krátkým zubem.

Třeň je kulatý a dutý, 30-60 x 5-10 mm, sem tam okrajově rozšířený směrem k bázi, jemně šlachovitý, barevně srovnatelný s kloboukem. Dužnina je štíhlá, křehká, za vlhka šťavnatá, nafialovělá nebo našedlá, posléze v koruně houbovitá. Chuť a vůně jsou nevýrazné. Výtrusný prach je sametový, poněkud narůžovělý. Výtrusy jsou zakřivené, 6-8,5 x 4-5 µm (Qav kolem 1,6), bezbarvé, případně hrubé.

Výskyt Čirůvky špinavé

Vyvíjí se roztroušeně od dubna do prosince, jednou za čas navíc na jaře, v kopečcích, parcích, ale především na poli nebo na kompostu, na půdách bohatých na živiny. Tu a tam se vyvíjí v malých trsech.

Možnost záměny

Je velmi srovnatelná s velmi hojnou čirůvkou fialovou (Lepista nuda), ale je menší, jemně plstnatá a postrádá silnou vůni. Plodnice čirůvky fialové nemají růžovou barvu. Méně zkušený houbař by si ji mohl splést s lakovkou ametystovou (Laccaria amethystina), ale ta se vyvíjí zásadně v dřevinách, zahrnuje menší klobouk a častěji disponuje dlouhým třeněm.

Čirůvka špinavá — Recept

Obsahuje několik užitečných aminokyselin a má solidní antimikrobiální účinky. Je obzvláště účinná proti bacilu sennému (Bacillus subtilis). Posiluje činnost jater a má příznivý vliv na nervový systém. Dosavadní výzkumy této houby naznačují, že by mohla být potenciálním doplňkem stravy, který by v budoucnu zmírnil proces stárnutí.

Pstruhová polévka z čirůvek

Ingredience:

8 velkých čirůvek
hladká mouka
drcený kmín
sůl
mletý bílý pepř
olej

Postup

Podélně nakrájejte čirůvky na silné řezy, osolte a opepřete a nechte chvíli odpočinout. Obalíme je v mouce, posypeme kmínem a opečeme ve vyšší vrstvě rozpáleného tuku z obou stran dohněda. Balíčky hub posypeme nasekanou petrželkou a přidáme citronové řezy. Podávejte s vařenými bramborami.