Několik jedinců se vrátí z lesa s plným proutěným košíkem, jiní se těší na skromnou sklizeň hub. I přesto, že vrcholné léto na mnoha místech houbaření nepodporuje, stále budete moci objevit svůj poklad.
Rozvíjejí se druhy, které jsou nebo možná nejsou běžné. Neustále si dávejte pozor na záměny se škodlivými houbami. V minulých letech byly dosud podrobně popsány více než čtyři desítky otrav. V mimořádném množství se začaly rozvíjet také bělolanýže, které si někteří pletou s pravým lanýžem. V každém případě však bílý lanýž zdaleka nedosahuje svých kvalit. Ať tak či onak, pro vylepšení pokrmů, jako jsou polévky nebo omáčky, jsou bělolanýže jednoznačně užitečné a stojí za to je ochutnat. Navíc se může jednat o houbu, která u nás ještě před nedávnem téměř vůbec neexistovala.
Základní charakteristika Bělolanýže obecného
| Doba výskytu | Červenec, srpen, září |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les (v hlinitopísčitých půdách) |
| Užitná hodnota | Jedlá houba, pouze na koření |
| Tvar třeně | — |
| Barva třeně | — |
| Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá — dužnina bělavá, protkaná mramorově šedožlutými až okrovými žilkami |
| Povrch třeně | — |
| Povrch klobouku | — |
| Barva klobouku | — |
| Tvar klobouku | — |
| Vůně | Kořenitá a aromatická, výrazná ve stáří až nepříjemná |
| Chuť | Příjemná, kořenitá a sladká |
| Hymenofor | Jiné |
| Prsten | — |
| Pochva | — |
Klíčové znaky Bělolanýže obecného
Plodnice se vyvíjejí pod zemí a při vývoji většinou vystupují nad povrch půdy. Tvarem a velikostí připomíná bramboru, měří až 90 (150) mm, povrch je bělavý až nahnědlý, hladký, pravidelně vyhlazený nebo žíhaně skvrnitý. Dužnina je tvrdá, pevná, masitá, bělavá, šedavě nebo okrově žilkovaná, mramorovaná. Při vývoji jednoznačně voňavá, s palčivou chutí. Výtrusný prach je nažloutlý.
Výskyt Bělolanýže obecného
Tato houba se vyvíjí od července do září, ale zejména v hustých lesích všeho druhu, častěji však v listnatých lesích, na hlinitých a jílovitých půdách. Plodnice se vyvíjejí pod zemí.
Možnost záměny
Nezkušený houbař by mohl bělolanýž obecný zaměnit za jeden z pestřců (Skleroderma), které mají v dospělosti téměř tmavou dužninu. Srovnatelné mohou být i jiné podzemní houby, například lanýž letní (Tuber aestivum).
Bělolanýž obecný v kuchyni
Bělolanýž je houba, která se dá konzumovat, ale s pravým francouzským lanýžem se nedá srovnávat. Lze ho využít jako kořenovou přísadu do polévek a omáček, zejména ty čerstvé. Sušením ztrácí některé ze svých vlastností. Bělolanýž je málo známý a spíše ho lze nalézt náhodně zahrabaný při zábavě. Lanýže nebo bělolanýže se v některých případech zaměňují za pestřce.
Bělolanýž na slanině
Ingredience
- 300 g bělolanýže
- 100 g slaniny
- 1 nožička maďarské klobásy
- 1 větší cibule
- Pepř
- sladká paprika
- sůl
Postup
Bělolanýž oloupejte a nakrájejte na 5 mm silné plátky, slaninu nakrájejte na proužky, cibuli a párek na kolečka. Slaninu osmahněte na pánvičce, přidejte cibuli, párek a bělolanýž a opékejte 10 minut. Během vaření pokrm promíchejte a obraťte. Nakonec směs osolte a opepřete, hotovou směs položte na talíř, posypeme červenou paprikou, ozdobte bylinkami (navíc přidejte feferonky) a podávejte s chlebem nebo jiným pečivem.
