Jak název napovídá, březovník se vyvíjí výhradně na břízách. Na dřevokazný organismus je překvapivě chutný pro brouky, takže jej často objevíte prožraný. Někteří lidé mají výjimečné štěstí, že například v Lukově nedaleko Zlína objeví březovníky ještě na podzim, které jsou nádherně čerstvé, s vynikající sněhobílou dužninou a bez parazitů.
Jedná se o významný patogen bříz, který je může po napadení velmi rychle zničit. Prášek se s březovníkem z rozpadlého dřeva, v minulosti používal k čištění hodinových strojů. Rozdrcené vyzrálejší plodnice se používaly jako náhrada za korkové drti pro sběrače hmyzu. Plodnice jsou nejedlé, ať už je to jakkoli, lze je využít k přípravě čajů a tinktur, které mají údajně antimikrobiální, antiparazitické, protizánětlivé, protirakovinné a úlevové účinky. Její léčebné účinky, včetně několika vlivů na snížení rozvoje rakovinných buněk, byly prokázány farmakologickými studiemi.
Základní charakteristika Březovníka obecného
| Doba výskytu | Květen, červen, červenec, srpen, září, říjen |
| Místo výskytu | Listnatý les, smíšený les a parky |
| Užitná hodnota | Nejedlá houba |
| Tvar třeně | — |
| Barva třeně | — |
| Konzistence třeně a dužniny | Měkká, bílá a později tvrdnoucí |
| Povrch třeně | — |
| Povrch klobouku | Hladký |
| Barva klobouku | Bílá a okrová |
| Tvar klobouku | Polokulovitý, kopytovitý, vějířovitý, přirostlý k třeni zúženým bokem |
| Vůně | Nakyslá |
| Chuť | Hořká |
| Hymenofor | Rourky jsou bělavé s krémovými póry |
| Prsten | — |
| Pochva | — |
Klíčové znaky Březovníka obecného
Klobouk je 50-200 mm široký, 20-50 mm vysoký, zpočátku téměř okrouhlý a bělavý, později upravený nebo vějířovitý, smaltovaný s vroubkovaným okrajem, na povrchu okrově hnědý až šedohnědý, s malou zónou, na níž je tu a tam patrný třeň spojený se substrátem. Pokožka klobouku se za sucha a ve stáří rozpadá. Okraj klobouku u větších vyvinutých plodnic je někdy zvlněný. Rourky jsou 2-8 mm dlouhé, bělavé až tmavé.
Póry jsou výjimečně malé (3-6 na mm), v mládí bílé nebo našedlé. Dužnina je bílá, jemná, později korkovitá a výjimečně světlá. Vůně a chuť jsou poněkud kyselé. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou kulaté a duté, 4-7 x 1,5-2 µm, často ohnuté (rohovité), hladké, průsvitné.
Výskyt Březovníka obecného
Vyvíjí se výjimečně hojně, samostatně nebo ve svazcích, na kmenech, větvích a pařezech různých druhů (pouze) bříz. Napadá oslabené stromy jako parazit a žije jako saprotrof na mrtvém dřevě. Roční plodnice se tvoří od května do října, ale tvorba spor v některých případech nekončí ani během mírných zim. Plodnice se udržují i do dalšího vývojového období.
Možnost záměny
Pro trochu zkušeného houbaře je v podstatě nezaměnitelný. Velikost a tvar plodnic je možná srovnatelný se vzácnějším pestřeňovcem dubovým (Buglossoporus pulvinus), který se vyvíjí na dubech a horní plocha klobouku je žlutá až červenohnědá.
Březovník obecný – úprava
S březovníkem obecným nakládáme podle toho, jak ho potřebujeme využít.
Sušení
Rozkrájené plodnice usušíme a rozdrtíme v mlýnku na kávu
Tinktura
Nasekané plodnice naložíme do vysokoprocentního alkoholu (nejlépe od někoho známého, abychom věděli, odkud pochází přísady do alkoholu) a necháme několik týdnů louhovat. Nejlépe je využít tzv. dvojí tinkturu — to je, horký odvar ze sušených plodnic a zároveň kapky tinktury. Toto podávání je navíc nejživotaschopnější s jinými léčivými houbami.
Způsoby využití
Nejjednodušší způsob, jak využít březovníka obecného, je naplánovat přípravu odvaru (směs nebude obsahovat mnoho účinných látek). Nakrájejte březovníka obecného na malé kousky, vložte je do připravené varné nádoby, zalijte vodou a nechte je přibližně hodinu dusit na opravdu mírném ohni. V té chvíli sceďte a pijte 1× denně — ideálně na zcela prázdný žaludek.
Čaj lze také připravit z houbového prášku, který lze získat následujícím způsobem. Nakrájejte plodnice březovníka obecného na libové kousky, usušte je v sušičce nebo v troubě při 50 °C a poté je rozemelte na prášek. Kromě toho se může používat přímo — pouze samotný nebo v jídle či nápoji. Stačí 1 čajová lžička jednou až dvakrát denně.
