Jde o dobře rozpoznatelný druh podle červenofialových plstnatých šupin na žlutavém podkladu klobouku a třeně. Klobouk je v mládí podvinutý a na okraji je často zkrášlen světlou bělavě žlutavou linii.
V Šafránce červenožluté byly nalezeny některé výhodné aminokyseliny a kyseliny. Za zmínku stojí zejména glutamin, který se významně podílí na udržování dusíku v těle. Kdysi byla zaznamenána jako druhořadá konzumní houba, vhodná například k nakládání do octa. V každém případě může u citlivých lidí vyvolat žaludeční potíže a je pravděpodobně jemně škodlivá. Nelze ji předepisovat ke sběru a konzumaci.
Základní charakteristika Šafránky červenožluté
| Doba výskytu | Červenec, srpen, září, říjen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, smíšený les |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý (v mládí břichatý) |
| Barva třeně | Žlutá (zlatožlutá) |
| Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá (dužnina šťavnatá, sytě žlutá, neměnná) |
| Povrch třeně | Zrnitý (sametově červený) |
| Povrch klobouku | Šupinkatý (suchý, matný) |
| Barva klobouku | Žlutá (pokrytá červenými šupinkami) |
| Tvar klobouku | Polokulovitý, plochý, kuželovitý) |
| Vůně | Zatuchlá |
| Chuť | Nevýrazná, kyselá |
| Hymenofor | Lupeny jsou zlatožluté, středně husté, zoubkem vykrojené |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Šafránky červenožluté
Klobouk je 40-120 mm široký, v mládí kuželovitý nebo zvoncovitý, s podvinutým okrajem, později je sklenutý až rovný, v některých případech s omezeným středovým hrbolkem, fialový nebo červenofialový, drobně vločkatý na žlutém podkladě. Šupinky jsou v mládí silné, postupně se zmenšují, aby odkryly více žluté podsady.
Lupeny jsou středně silné, 4-10 mm vysoké, žluté, leskle žluté, na špičce šupinaté, na temeni stažené. Třeň je kulatý a dutý, 40-120 x 10-25 mm, tu a tam (v mládí) na bázi rozšířený, na podkladu je zpravidla žlutý, uvnitř a pod ním jemně červenofialově štěpný, na bázi bíle plstnatý. Dužnina je světle žlutá. Vůně je černá nebo poněkud palčivá, chuť mírná. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou široce okrouhlé, mandlovité, někdy téměř okrouhlé, 6-7,5 x 4,5-6 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt Šafránky červenožluté
Vyvíjí se velmi hojně na tlejícím dřevě jehličnanů, zejména smrků a borovic, výjimečně i na dřevě listnáčů. Vyskytuje se samostatně nebo v malých skupinkách, nejčastěji na pařezech, ze zakrytých kořenů a silně tlejících kmenů. Vyskytuje se od bažin až po horský stupeň a inklinuje ke kyselému prostředí.
Možnost záměny
- Neobvyklá Šafránka plaménková (Tricholomopsis flammula) je menší, má žluté ostny a menší výtrusy.
- Šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) vytváří také menší plodnice, ale bez červenofialových tónů, vločky na klobouku jsou žluté nebo žlutoolivové.
- Způsobem vývoje, velikostí plodnic a barvou klobouku se navíc může podobat třepenitce cihlové (Hypholoma lateritium), ale klobouk je hladký, nanejvýš se zbytky vláknitých bělavých žilek.
Šafránka červenožlutá v kuchyni
Houbová míchanice
Ingredience
- 150 g hub
- 600 g vepřového masa
- 1 cibule
- olej
- pepř
- sůl
- rýže
- 150 g smetanového sýra
- Solamyl
Postup
Maso nakrájejte na libové nudličky, houby očistěte a otřete vlhkou utěrkou. Podle odhadu je rozkrojíme na poloviny nebo rozčtvrťte. Cibuli očistíme a nakrájíme nadrobno, v misce rozehřejeme olej a nudličky na něm opečeme. Přidejte houby a cibuli a pokračujte v restování. Směs zalijeme vývarem a necháme dusit, dokud maso nezměkne. V té chvíli směs zjemněte smetanovým sýrem, pepřem, trochou sherry a solí, pokud je to nezbytné. Omáčku lze zahustit trochou soli rozmíchané v malém množství vody. Podáváme s rýží.
