Ryzec smrkový je vynikající, houbaři často vyhledávaná a oblíbená, jedlá houba, která je však chutná až po tepelné úpravě. Je velice podobná ryzci pravému (borovému), na rozdíl od něj však roste výhradně pod smrky. Nalézt ho můžeme místy dosti hojně především na místech s větší vlhkostí, v jehličnatých lesích v mladých smrkových porostech v trávě nebo v mechu. Ve větším množství se vyskytuje hlavně v blízkosti lesních cest, pěšin a potůčků. Roste ale také na pastvinách a loukách v období od srpna do listopadu. Má příjemnou houbovou vůni a výraznou kořenitou, pálivou chuť. V kuchyni je všestranně použitelný, nejběžnější úprava je však nakládání do octa. Tato houba má však své místo i v lékařství, patří mezi přírodní antibiotika které mají protizánětlivé účinky a podporuje imunitu.
Základní charakteristika Ryzce smrkového
Doba výskytu | srpen – listopad |
Místo výskytu | na vlhkých místech v trávě,v mechu, jehličnaté lesy,mladé smrkové porosty, lesní cesty, pěšiny, u potůčků, pastviny, louky |
Užitná hodnota | jedlá houba |
Tvar třeně | válcovitý |
Barva třeně | červená, oranžová, žlutá |
Konzistence třeně a dužniny | křehká, třeň později dutý |
Povrch třeně | hladký |
Povrch klobouku | hladký, za vlhka slizký |
Barva klobouku | červená, oranžová, zelená, mrkvová, se zelenavými kruhy |
Tvar klobouku | klenutý, plochý, vmáčklý |
Vůně | příjemná, houbová |
Chuť | výrazná, kořenitá, pálivá |
Hymenofor | lupeny |
Prsten | nemá |
Pochva | nemá |
Klíčové znaky Ryzce smrkového
Klobouk: bývá 30 – 100 mm široký, ploše sklenutý, uprostřed prohloubený, v dospělosti až nálevkovitý, v mládí s podvinutým, později ostrým okrajem. Za suchého počasí je pokožka hladká, matná a lysá, za vlhka lepkavá. Barva klobouku je červená, oranžová, zelená, mrkvová se zelenavými kruhy.
Lupeny: jsou sbíhavé, řídké a široké, poraněním zelenají a mají žlutooranžovou barvu.
Třeň: je válcovitý, hladký, později dutý, 30 – 70 x 10 – 20 mm, zbarvený podobně jako klobouk.
Dužnina: je křehká, nejprve bělavá, nad lupeny a pod pokožkou klobouku oranžová, později pak oranžovějící, při poranění zelenající. Mléko oranžovočervené, nehojné, mírně nahořklé. Chuť dužniny mírně svíravá, přijemně kořeněná.
Mikroskopie: výtrusy široce elipsoidní, 8-11,5 x 6,5-8,5 µm, ornamentované, s nepravidelnými a tenkými hřebínky tvořící velmi neúplnou síť. Výtrusný prach je okrový.
Výskyt Ryzce smrkového
Ryzec smrkový roste místy velmi hojně především na místech s větší vlhkostí, v jehličnatých lesích v mladých smrkových porostech v trávě nebo v mechu. Ve větším množství se vyskytuje hlavně v blízkosti lesních cest, pěšin a potůčků. Vždy však výhradně pod smrky. Roste ale také na pastvinách a loukách v období od srpna do listopadu.
Možnost záměny
Ryzec pravý (Lactarius deliciosus) – výtečná jedlá houba, za syrova nepříjemně chutnající, po tepelné úpravě patří mezi nejchutnější. Roste místy hojně, obvykle ve skupinách, na travnatých místech pod borovicemi v období od srpna do listopadu. Klobouk má červenou, oranžovou nebo zelenou barvu, pásovaný tmavšími soustřednými kruhy. Má příjemnou vůni a ostrou, stahující, pálivou, kořenitou chuť. Jedlé druhy ryzců poznáme především a hlavně podle oranžového až červenajícího mléka.
Ryzec smrkový recept
Vepřové plátky na ryzcích a bedlách
Ingredience:
- 15 ks ryzce smrkového
- 1 – 2 klobouky bedel
- 2 ks vepřový řízek
- 2 ks střední cibule
- 1 lžíce mleté sladké papriky
- 3 dkg másla
- 1 lžička kmínu
- 2 dl oleje
- sůl
- pepř mletý
- hladká mouka na jíšku
Postup:
Vepřové řízky naklepeme, osolíme, opepříme a necháme chvíli uležet. Na pánev dáme olej a trochu másla, přidáme nakrájenou cibuli, kterou usmažíme dozlatova. Poté přidáme na kostičky nakrájené houby, chvíli smažíme a přidáme plátky masa které osmahneme z obou stran. Poprášíme je sladkou paprikou a poté zalejeme vodou, přidáme sůl, pepř, kmín a dusíme dokud není maso měkké. Nakonec zahustíme jíškou. Podáváme s knedlíkem nebo čerstvým pečivem.