Šťavnatka pomrazka je opravdu skvělou konzumní houbou a patří mezi nejchutnější šťavnatky. V kuchyni je snadno jedlá a flexibilní. Přestože jsou její plodnice malé a v tomto směru neúčinné, umožňují spolu s dalšími podzimními houbami úpravu nových houbových pokrmů až do pozdní doby sklizně. Není řazena mezi tržní houby a mezi houbaři je navíc podceňována. U této šťavnatky nehrozí záměna za škodlivé houby. Od ostatních konzumních hub je navíc snadno rozpoznatelná, zejména podle zbarvení, ale navíc i podle pozdní doby vývoje.
Množství vitamínů se v houbách mění. Všechny obsahují karoten, provitamín A, vitamín B1 a B2, navíc menší množství vitamínu E, D, K, PP. Obsahují také nezbytné minerální látky a následující složky — vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď. V každém případě je pravdou, že houby vstřebávají nežádoucí složky, jako je arsen, rtuť a olovo, z okolní půdy a vzduchu. Proto by se houby neměly sbírat v oblastech, kde se v půdě může vyskytovat vyšší obsah těchto složek. Udržujeme strategický odstup od míst v blízkosti ulic, mechanických zařízení, v zónách následků teplovodních regulačních stanic apod. Houby a šťavnatky se konzumují samostatně a zařazují se do pokrmů v podstatě pro svou nezaměnitelnou a lahodnou vůni.
Základní charakteristika Šťavnatky pomrazky
Doba výskytu | Září, říjen, listopad, prosinec |
Místo výskytu | Jehličnatý les, smíšený les, kosodřevina |
Užitná hodnota | Jedlá houba |
Tvar třeně | Válcovitý |
Barva třeně | Žlutá |
Konzistence třeně a dužniny | Křehká (dužnina světle žlutá a neměnná) |
Povrch třeně | Hladký a slizký |
Povrch klobouku | Slizký a vláknitý |
Barva klobouku | Hnědá, olivová do kávová |
Tvar klobouku | Plochý, vmáčklý, klenutý |
Vůně | Nevýrazná |
Chuť | Nevýrazná |
Hymenofor | Lupeny — řídké, tlusté, žlutavé a sbíhavé |
Prsten | Má nenápadný a slizovitý |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Šťavnatky pomrazky
Klobouk je 30-60 mm široký, lesklý s podvinutým okrajem, později rovný až poněkud odstátý, někdy s blátivým středovým hrbolkem nebo bývá tenkostěnný, za vlhka vrostlý, hladký, hnědý až olivově hnědý, od okraje plynule rozmazaný do hnědožluté barvy, paprsčitě vláknitý. Lupeny jsou spíše tlusté a nedostatečné, na hřbetě srostlé, zpočátku bělavé, později žluté až žlutooranžové.
Třeň je okrouhlý a dutý, 40-80 x 5-10 mm, pravidelně zúžený a směrem k bázi ohnutý, podélně šlachovitý, světle žlutý, tu a tam s oranžovým nádechem nebo na bázi narůžovělý, v mládí zcela slizký, později s přecházejícím slizovitým prstenem. Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku nažloutlá. Chuť je jemná, vůně nevýrazná. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou oválné až okrouhlé, duté 7,5-10 x 4-5,5 µm.
Výskyt Šťavnatky pomrazky
Vyvíjí se lokálně a hojně, obvykle v pozdní době sklizně nebo na začátku zimy po primárních mrazech pod dvoujehličnatými borovicemi. Vyhledává kyselejší a písčité půdy. Od září do prosince.
Možnost záměny
Šťavnatka olivová (Hygrophorus olivaceoalbus) se vyvíjí od léta do sklizně zpravidla pod smrky. Má bělavé, nikdy ne žlutavé lupeny.
Šťavnatka pomrazka — Recept
Rýžový houbovec
Ingredience:
- 250 g hub
- 250 g rýže
- 150 g uzeného masa
- 5 stroužků česneku
- sádlo
- pepř
- sůl
Postup:
Rýži uvaříme doměkka. Na sádle osmahneme houby, přidáme uzené maso nakrájené na kousky, mletý česnek, sůl a pepř a smícháme s rýží. Zapékací misku vymažte olejem, vložte do ní připravenou rýži a houbovou směs a zapečte ji do zářivě hnědé barvy.