Bedla červenající, nazývaná také bedla krvavá nebo bedla třepivá, by mohla být houbou z čeledi pečárkovitých, která byla dříve považována za jedlou, ale v současnosti se odborníci na tomto rozhodnutí neshodují a řada z nich její sběr nepředepisuje kvůli řadě případů s otravou houbami, které s ní souvisejí. Takže ne pouze muchomůrka zelená, ale i bedla červenající, která je zatím uváděná jako jedlá, vám v některých případech může pořádně zavařit.
Podle některých mykologů by příčinou poškození mohl být poddruh tohoto druhu, bedla česká. Někteří uvádějí, že její jedovatost je navíc záležitostí individuální povahy člověka houbaře, tj. houba je nebezpečnější pro choulostivé nebo velmi vnímavé osoby. Kromě toho je bedla červenající hluboce variabilní a její složení také závisí na prostředí, ve kterém se vyvíjí.
Na několika územích můžete objevit zcela bezpečnou bedlu červenající, kterou tam jedinci sbírají od nepaměti a nikdy se nikomu nic nestalo. V jiných oblastech, ať už je to jakkoli, stejný druh houby sbírá ze země a ze vzduchu těžké a toxické látky a po konzumaci pak dojde k otravě. Pro klid v duši a zejména žaludku je každopádně mnohem lepší udržovat si od bedly červenající vhodný odstup.
Základní charakteristika bedle červenající
| Doba výskytu | Červenec až říjen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, zahrada |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý a hlízovitý |
| Barva třeně | Bílá, okrová |
| Konzistence třeně a dužniny | Dřevnatá |
| Povrch třeně | Hladký |
| Povrch klobouku | Šupinkatý |
| Barva klobouku | Hnědá |
| Tvar klobouku | Kulovitý, plochý, s hrbolkem, zvoncovitý, klenutý |
| Vůně | Příjemná, aromatická |
| Chuť | Příjemná |
| Hymenofor | Lupeny |
| Prsten | Má bílý a střechovitě kryjící šupiny |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky bedle červenající
Kulovitý, později zvonovitý až rovný klobouk je v mládí široký 6-18 cm. Je opatřena světle hnědými šupinami, které se pomalu zakrývají a mají soustředné uspořádání. Zbytky pláště, které v mládí zakrývají chudé, ale silné šupiny, jsou na okraji nezaměnitelné. Ty mají bělavou barvu a při poškození obvykle zrudnou. Třeň se vyvíjí do výšky 8-20 cm, je hladká, na začátku bělavá, ale s věkem hnědne. Na vršku kmene můžete objevit blanitý prstenec.
Výskyt bedle červenající
Vyvíjí se samostatně ale i ve svazcích, v listnatých i jehličnatých lesích, v křovinách, plantážích, v parcích a na dalších podobných místech. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň. Bedla červenající se vyvíjí v létě a v době začátku podzimu, zejména od července do října, případně až do listopadu.
Možnost záměny
Lze ji nahradit vysokou konzumní bedlou, která je větší a po rozříznutí nebo otlučení nemění barvu. Srovnatelný poddruh bedly červenající je bedla česká červenající (Chlorophyllum brunneum), která kontrastuje výraznějšími plodnicemi, odlišujícími se texturovaným kloboukem a třeně se zvláště ohraničenou hlízou. Vyvíjí se v zahradách, parcích, na hřbitovech a ve sklenících.
Na ruderálních místech se vyvíjí i jedovatá bedla, která kontrastuje paprsčitě šupinatým kloboukem, absencí třeně a výrazným trsnatým vývojem. Bedle, které rostou na zahradě, jsou bud bedle zahradní nebo kaštanová. Oba druhy jsou extrémně jedovaté, proto, pokud je najdete, buď je nechte růst pro zvířata, která jsou vůči nim imunní, nebo je vykopejte a zlikvidujte, nedávejte je ani na kompost!
- Bedla Bresadolova (Leucoagaricus americanus) – ruderální stanoviště (stanoviště ovlivněná člověkem) skládky, sady, zahrady, parky, skládky dřeva, maso nejprve žluté, pak červené
- Bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri) – jedlý, šedohnědý podklad klobouku, vyskytuje se v listnatých a jehličnatých lesích
- Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum) – jedlá, na řezu slabě růžová, slabě voní po ředkvičkách.
Bedla červenající – Recept
Vynikající nadívané Bedličky
Ingredience:
- Cibule (šalotka)
- Česnek
- Třeně bedly
- Dle chuti jiné houby
- Vejce
- Sůl, pepř, petržel
- Klobouk bedly
- Strouhanka
- Sýr (tvrdý, např. eidam, gouda — dle chuti)
Postup
Nejprve si připravte nádivku do misky. Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou šalotku, přidejte nasekaný česnek a nohy bedel nakrájené na malé kousky, případně několik dalších hub. Podusíme a necháme vychladnout. V míse rozšlehejte vejce, osolte a opepřete, přidejte strouhanku, směs z nádoby a mletý tvrdý sýr a čerstvou nasekanou petrželku. Dobře promíchejte a kloboučky naplňte nádivkou. Přikryjte je druhým kloboukem tak, aby se do nich nádivka vešla. Obě čepičky vložte do vymazané přípravné nádoby, posypeme strouhankou a přibližně půl hodiny pečte.
