Křemenáč borový (Leccinum vulpinum)

Křemenáč borový je bezpochyby jeden z nejrozšířenějších a nejúžasnějších hub. Vyvíjejí se zásadně v listnatých lesích a podél lesních cest a jejich obyčejný červenooranžový klobouk je činí nepřehlédnutelnými a snadno rozeznatelnými. Tyto chutné houby jsou vhodné do všech kulinářských úprav, zejména v rámci staročeského černého kuby.

Křemenáč (např. kamenáč, kameňák, janek, křemeňák) je snad ve všech ohledech perfektní. Křemenáče jsou vzhledově nádherné, jednou za čas červivé, chutnají úžasně, zvlášť chutné jsou houbové řízky nebo mladé houby naložené v octě. Jejich zvláštní červenooranžový klobouk je činí nepřehlédnutelnými a snadno identifikovatelnými a je téměř nemyslitelné je zaměnit s jakoukoli škodlivou houbou. Ale lze je zaměnit za podobně chutný kozák.

Základní charakteristika Křemenáče borového

Doba výskytuČervenec, srpen, září a říjen
Místo výskytuJehličnatý les, smíšený les, pod borovicemi
Užitná hodnotaJedlá a velmi chutná houba
Tvar třeněVálcovitý, kyjovitý a v mládí břichatý
Barva třeněBílá
Konzistence třeně a dužninyTvrdá a na řezu se barví do šedofialova
Povrch třeněPosetý červenohnědými šupinkami
Povrch kloboukuSametový, matný a suchý
Barva kloboukuHnědá, červená, rezavě purpurově hnědá
Tvar kloboukuPolokulovitý, plochý a vypouklý
VůněPříjemná a nevýrazná
ChuťPříjemná
HymenoforRourky sametové a pak šedookrové
PrstenNemá
PochvaNemá

Klíčové znaky Křemenáče borového

Klobouk je 40-100 (150) mm široký, zprvu polokulovitý, později obalený (talířovitý), hnědočervený, za mlada jemně plstnatý, za vlhka poněkud lepkavý. Plodnice jsou 15-25 mm vysoké, na koruně neohrnuté, bělavé nebo krémové, na řezu se zbarvují mdle modrofialově. Póry mají barvu rourek, později se stávají okrovými. Třeň je kulovitý a dutý nebo kyjovitý, 70-150 x 15-40 mm, s bělavým podkladem, zpočátku s bledými, později hnědavými až téměř tmavými šupinami. Dužnina je bělavá, na řezu nanejvýš poněkud narůžovělá, potom šedavá (ne tmavá), na bázi třeně častěji modrozelená. Výtrusný prach je hnědý až hnědoolivový. Výtrusy jsou vřetenovité, 12-15 x 3-4 µm.

Výskyt Křemenáče borového

Pravděpodobně se vyvíjí výjimečně vzácně samostatně nebo ve svazcích ve vyšších polohách v borových lesích, kde vytváří mykorhizu s borovicí lesní (Pinus sylvestris).

Možnost záměny

Lze ji zaměnit za křemenáč smrkový (Leccinum piceinum). Liší se od něj mykorhizou s borovicemi a zejména skutečností, že jeho pletiva se při řezu zbarvují nanejvýš do mírně šedé, takže se nezbarvují šedočerně až tmavě!

Křemenáč borový — Recept

Staročeský černý houbový Kuba

Ingredience:

  • 300 g ječných krupek
  • 3 lžíce sádla
  • 1 cibule
  • 3 hrsti sušených nebo nadrobno nakrájených čerstvých hub, ideálně křemenáčů
  • 1 lžička kmínu
  • 3–4 stroužky česneku
  • 2 lžíce sušené majoránky
  • sůl

Postup

Sušené houby namočíme přes noc do vody. Kroupy propláchněte studenou vodou. Rozehřejte 1 lžíci tuku, přidejte kroupy, promíchejte a zalijte asi 800 ml vody. Vařte je tak dlouho, dokud nejsou měkké. Na druhé lžíci tuku osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte houby, kmín a téměř 15 minut poduste. Uvařené kroupy smíchejte s houbami, prolisovaným česnekem a majoránkou. Přípravnou misku vymažte zbývajícím tukem, rovnoměrně na ni nasypeme kroupy a houby. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C téměř 35 minut, tmavé kousky musí mít zvenku kůrčičku.


Mohlo by Vás zajímat

  • Křemenáč březový (Leccinum versipelle)

Od Milena Snopovská

Studuji marketing, baví mě psát, vařit, cestovat a sportovat na rekreační úrovni (cyklistika, běžky, běhání, plavání a spoustu dalších). Nejraději mám chvíle strávené se svým bíglem Francisem.