Pečárka dvouvýtrusá, zvaná též Pečárka hnědá, Pečárka zahradní nebo Žampion dvouvýtrusý je výtečná jedlá houba která se (nejčastěji v bílé formě) pěstuje především ve velkopěstírnách a patří proto mezi nejvíce používané jedlé houby. Ve volné přírodě tuto houbu moc často neuvidíme. Roste roztroušeně, obvykle ve skupinách, především na dobře hnojených půdách, nalézt ji proto můžeme na kompostech, na polích, na hromadách hnoje, v zahradách, alejích, podél polních cest, často také ve sklenících nebo pařeništích, na pastvinách, ale i pasekách v období od května do října.
Nejvíce rozšířena je v Severní Americe. Pěstování žampionů má dlouholetou tradici a její začátek spadá již do 17. století a dnes jsou pěstovány po celém světě. V kuchyni je Pečárka všestranně použitelná. V receptech je nejvíce uváděná a v gastronomii je známá pod názvem Portobello. Má příjemnou houbovou vůni a oříškovou chuť. Pečárka je mimo jiné i bohatým zdrojem draslíku, který přispívá ke správné funkci svalů, nervů i srdce.
Základní charakteristika Pečárky dvouvýtrusé
| Doba výskytu | květen – říjen |
| Místo výskytu | dobře hnojené půdy, komposty, pole, hromady hnoje, zahrady, aleje, polní cesty, skleníky, pařeniště, pastviny, paseky |
| Užitná hodnota | jedlá houba |
| Tvar třeně | zavalitý, válcovitý |
| Barva třeně | nad prstenem bílý, pod ním hnědošedý |
| Konzistence třeně a dužniny | tvrdá |
| Povrch třeně | vláknitý |
| Povrch klobouku | hladký, šupinkatý |
| Barva klobouku | hnědá |
| Tvar klobouku | polokulovitý, plochý |
| Vůně | příjemná, houbová |
| Chuť | oříšková |
| Hymenofor | lupeny |
| Prsten | bílý a nálevkovitý |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Pečárky dvouvýtrusé
Klobouk: bývá široký 50 – 120 mm, zprvu polokulovitý, později plochý s podvinutým, rovným okrajem. Barva klobouku je hnědá s hladkým, šupinkatým povrchem.
Lupeny: jsou volné a husté, nejprve narůžovělé, později černohnědé.
Třeň: je tvrdý, zavalitý a válcovitý, 30 – 70 x 10 – 30 mm, s vláknitým povrchem. Nad prstenem je třeň hladký a bílý, pod ním hnědošedý.
Dužnina: je bílá, na řezu červenající. Má oříškovou chuť a příjemnou houbovou vůni.
Prsten: je bílý a nálevkovitý, tlustý a plstnatý.
Mikroskopie: výtrusy elipsoidní, tlustostěnné, 6,5 – 8 x 5,5 – 6,5 µm.
Výskyt Pečárky dvouvýtrusé
Pečárka dvouvýtrusá roste roztroušeně a nehojně, obvykle ve skupinách,především na dobře hnojených půdách, nalézt ji proto můžeme na kompostech, na polích, na hromadách hnoje, v zahradách, alejích, podél polních cest, často také ve sklenících nebo pařeništích, na pastvinách, ale i pasekách v období od května do října.
Možnost záměny
Pečárka (žampion) lesní (Agaricus silvaticus) – jedlá, velmi chutná houba, která roste hojně na vápencových půdách ve smrkových lesích. Nalézt ji proto můžeme v jehličnatých a smíšených lesích v období od července do října.
Důležitým rozpoznávacím znakem u žampionů je barevná změna dužniny při poranění a na řezu, která je odlišná.
Pečárka dvouvýtrusá je na řezu červenající, pečárka lesní karmínově červená.
Pečárka dvouvýtrusá recept
Plněná Pečárka dvouvýtrusá
Ingredience:
- 4 velké plodnice Pečárky
- 100 ml vroucí vody
- 8 sušených rajčat naložených v oleji
- 50 g kuskusu
- 1 cibule
- 100 g uzeného tofu
- 2 lžíce rajského protlaku
- sůl
Postup:
Kuskus zalijeme vroucí vodou, zakryjeme pokličkou nebo talířkem a necháme ho 20 minut odpočinout. Mezitím si nadrobno nasekáme sušená rajčata, které dáme do mísy i se dvěma lžícemi oleje. Přidáme nastrouhané tofu, nadrobno nakrájenou cibuli, rajský protlak, sůl a hotový kuskus. Vše pečlivě promícháme. Pečárkám vylomíme nožičky, které nastrouháme do připravené směsi a ještě jednou promícháme. Každý klobouček zevnitř osolíme a naplníme směsí. Poté je narovnáme do pekáčku, který je vymazaný olejem. Podlijeme trochou vody, přiklopíme a pečeme v předem vyhřáté troubě na 200°C, přibližně 45 minut. Podáváme s rýži podušenou s mrkví.
