Ryzec peprný patří mezi nejedlé houby, i když některé zdroje uvádějí, že mladé plodnice jsou po speciální úpravě jedlé. Tato houba má totiž výraznou, ostrou a palčivou chuť a z tohoto důvodu její sběr spíše nedoporučujeme. Roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách ve všech typech lesů, především pod buky, habry a duby v období od července do října.
Základní charakteristika Ryzce peprného
Doba výskytu | červenec – říjen |
Místo výskytu | listnaté lesy, jehličnaté lesy, smíšené lesy |
Užitná hodnota | nejedlá houba |
Tvar třeně | válcovitý, dolů ztenčující |
Barva třeně | bílá |
Konzistence třeně a dužniny | tvrdá, třeň plný |
Povrch třeně | lysý a hladký |
Povrch klobouku | matný a hladký |
Barva klobouku | bílá, později okrově skvrnitá |
Tvar klobouku | klenutý, vmáčklý, nálevkovitý |
Vůně | příjemná, houbová |
Chuť | výrazná, ostrá, palčivá |
Hymenofor | lupeny |
Prsten | nemá |
Pochva | nemá |
Klíčové znaky Ryzce peprného
Klobouk: je klenutý, vmáčklý a nálevkovitý, s podvinutým, později ostrým okrajem. Má bílou barvu, která se později mění na okrově skvrnitou a jeho povrch je matný a hladký. široký bývá až 150 mm.
Lupeny: jsou nízké a velmi husté, sbíhavé, bělavé až krémové, poraněním rezavě hnědnoucí.
Třeň: je plný, válcovitý, suchý, s hladkým a lysým povrchem. Barvu má bílou nebo okrově skvrnitou.
Dužnina: je neměnná, tvrdá a pevná, bělavá, zasycháním žloutnoucí. Její chuť je velmi pálivá. Má ostře palčivé a neměnné bílé mléko.
Mikroskopie: výtrusy 6,5-10,5 x 5-7,5 µm, kulovité až elipsoidní. Výtrusný prach je bělavý.
Výskyt Ryzce peprného
Ryzec peprný roste hojně, ve skupinách nebo jednotlivě v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, především však pod duby, buky a habry. Nalézt jej můžeme v období od července do října.
Možnost záměny
Ryzec osikový (Lactarius controversus) – nejedlá houba, roste roztroušeně nebo spíše vzácně, někdy však i ve velkých skupinách především pod topoly, někdy ale také pod vrbami v období od července do října. Pokožka klobouku v mládí plstnatá, později lysá, bělavá, za vlhka lepkavá, později s růžovým odstínem a stářím žloutne. Dužnina bělavá a pevná, chuť dužniny palčivě nahořklá, vůně nasládlá. Mléko neměnné, bílé, silně palčivé.
Ryzec plstnatý (Lactarius vellereus) – nejedlá houba, roste hojně ve všech typech lesů v období od července do října. Klobouk v mládí sklenutý, brzy uprostřed prohloubený, nakonec nálevkovitý. Povrch klobouku jemně sametový až plstnatý, bělavý, olysávající a matný. Dužnina bílá a pevná. Vůně nakyslá, chuť palčivá. Mléko bílé, na lupenech žloutnoucí.
Ryzec peprný recept
Ryzec peprný patří mezi nejedlé houby. Některé zdroje sice uvádějí, že mladé plodnice jsou po speciální úpravě jedlé, ale my sběr této houby spíše nedoporučujeme.