Kozák březový patří mezi oblíbené jedlé houby, nejchutnější jsou však mladé plodnice. Má příjemnou chuť i vůni a roste hojně pod břízami ve smíšených a listnatých lesích, ale i mimo ně, např. v parcích nebo u cest. Vyskytuje se od nížin až po horské oblasti v období od července do listopadu. Často společně s Křemenáčem březovým. V kuchyni má všestranné využití. Výborný je např. do polévek nebo omáček.
Základní charakteristika Kozáka březového
| Doba výskytu | červenec – listopad |
| Místo výskytu | od nížin až po horské oblasti ve smíšených a listnatých lesích, ale také u cest nebo v parcích, vždy však pod břízami |
| Užitná hodnota | jedlá houba |
| Tvar třeně | kyjovitý nebo válcovitý |
| Barva třeně | bělavě šedá |
| Konzistence třeně a dužniny | tvrdá, později dřevnatá |
| Povrch třeně | zrnitý, pokrytý šupinkami |
| Povrch klobouku | plstnatý a za vlhka slizký |
| Barva klobouku | světle až sytě hnědá |
| Tvar klobouku | v mládí polokulovitý, později klenutý |
| Vůně | příjemná, nevýrazná |
| Chuť | příjemná, nevýrazná |
| Hymenofor | rourky |
| Prsten | nemá |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Kozáka březového
Klobouk: světle až sytě hnědý klobouk je v mládí polokulovitý a plstnatý, později klenutý a olysávájící, za vlhka slizký a dorůstá do velikosti 50 – 150 mm. Jeho okraj je rovný, bez převislé pokožky. V mládí pevný, později měkne.
Rourky: i póry jsou v mládí bělavé, později našedlé nebo šedohnědé. U třeně jsou vykrojené a stejnobarevné. Při stlačení velice slabě šedavě růžovějící.
Třeň: je kyjovitý nebo válcovitý s tvrdou konzistencí, později dřevnatějící a dorůstá do velikosti 80 – 200 x 15 – 30 mm. Povrch třeně je zrnitý a již v mládí pokrytý šupinkami v šedé, hnědé nebo černohnědé barvě. Barva třeně je v mládí bělavá, později našedlá a ve stáří pak nahnědlá.
Dužnina: je v mládí bílá, bělavá nebo našedlá, ve stáří i mírně nahnědlá a na řezu obvykle barvu nemění.
Mikroskopie: výtrusy 13-18 (-21) x 4,5-6,5 µm, úzké, vřetenovité a hladké. Výtrusný prach má olivově hnědou barvu.
Výskyt Kozáka březového
Kozák březový roste hojně od nížin až po horské oblasti ve smíšených a listnatých lesích, ale také v parcích nebo u cest, často v trávě, vždy však pod břízami v období od července do listopadu.
Možnost záměny
Kozák bílý (Leccinum holopus) – jedlá houba, která ale také patří mezi ohrožené druhy, roste vzácně a roztroušeně pod břízami ve vlhkých a kyselých lokalitách, ve smíšených, horských a listnatých lesích, najít ho ale můžeme i na rašeliništích a stráních v období od července do října. Má nevýraznou vůni a nakyslou chuť a nejchutnější jsou mladé plodnice.
Kozák habrový (Boletus carpini) – jedlá houba, která je nejchutnější v mládí, roste hojně hlavně pod habry, najít ho ale občas můžete i pod buky či duby. Nejčastěji ho můžeme najít ve smíšených a listnatých lesích v období od června do října. Má příjemnou houbovou chuť i vůni a v kuchyni má všestranné využití.
Kozák březový recept
Paprikové lusky plněné kozáky
Ingredience na 4 porce:
- 100 g mletého masa (vepřové + hovězí)
- 250 g kozáků
- 100 ml mléka
- 1 cibule
- 1 lžička mleté sladké papriky
- 1 houska
- 1 vejce
- 150 g strouhaného sýru
- 200 g kečupu
- 4 ks paprikových lusků
- sádlo
- mletý pepř
- špetka muškátového oříšku
- strouhanka
- houbový vývar
Postup:
Na sádle osmažíme cibuli, poté přidáme nakrájené houby. Chvíli dusíme a přidáme mleté maso. Dusíme do změknutí. Mezitím si namočíme housku do mléka, dochutíme kořením a přidáme směs z mletého masa a hub. Promícháme a malinko zahustíme strouhankou. Takto připravenou směsí plníme očištěné papriky. Poté je naskládáme do pekáčku, zalejeme kečupem, posypeme sýrem a podlijeme vývarem. Pečeme v troubě 40 minut, při teplotě 190°C. Podáváme s brambory, rýží nebo pečivem.
