Kozák habrový (Boletus carpini)

Kozák habrový patří mezi jedlé a chutné houby, nejchutnější jsou však mladé plodnice. U těch starších klobouk často měkne a třeň naopak dřevnatí. Má příjemnou chuť i vůni. Roste roztroušeně od nížin až po pahorkatiny ve smíšených a listnatých lesích, nejčastěji, jak již název napovídá, pod habry. Můžeme jej ale nalézt také pod duby, buky a občas i pod lískami v období od června do října. V kuchyni má všestranné využití. Je výborný např. do polévek či omáček.

Základní charakteristika Kozáka habrového

Doba výskytučerven – říjen
Místo výskytuod nížin až po pahorkatiny, ve smíšených a listnatých lesích pod habry, duby, buky nebo i pod lískami
Užitná hodnotajedlá houba
Tvar třeněkyjovitý nebo válcovitý, nahoru se ztenčující
Barva třeněbílý až šedý, pokrytý šedými až hnědočernými šupinkami
Konzistence třeně a dužninytvrdá, později dřevnatí
Povrch třenězrnitý s černými šupinami
Povrch kloboukuhrbolkatý, za vlhka slizký, za sucha rozpraskaný
Barva kloboukušedohnědá, hnědá, okrově olivová
Tvar kloboukuklenutý, polokulovitý
Vůněpříjemná, houbová
Chuťpříjemná
Hymenoforrourky
Prstennemá
Pochvanemá

Klíčové znaky Kozáka habrového

Klobouk: mívá barvu šedohnědou, okrově olivovou, hnědou, ve stáří až černou. V mládí je sametový a vrásčitý, později, hlavně za sucha, rozpraskaný. Dorůstá do velikosti 50 – 120 mm a je nejdříve polokulovitý, pak klenutý a za vlhka slizký. Jeho okraj je rovný, bez převislé pokožky. U starších plodnic je klobouk měkký.

Rourky: i póry jsou světlé, nejdříve bělavé, krémové, později šedé nebo šedohnědé, po otlačení tmavnoucí a u třeně volné. 

Třeň: je kyjovitý nebo válcovitý s tvrdou konzistencí, ve stáří pak dřevnatí. Dorůstá do velikosti 70 – 120 x 10 – 25 mm. Povrch třeně je v mládí bělavý a zrnitý, pokrytý nejdříve bělavými, později našedlými, černošedými až hnědočernými šupinkami.

Dužnina: je v mládí bílá nebo bělavá, při poranění se rychle zbarvuje a je černošedá. Ve stáří pak až černá.

Mikroskopie: výtrusy (12-) 14-20 x 5-6,5 µm, úzké, vřetenovité nebo eliptické a hladké. Výtrusný prach má barvu hnědou.

Výskyt Kozáka habrového

Kozák habrový roste roztroušeně od nížin až po pahorkatiny, ve smíšených a listnatých lesích, nejčastěji pod habry, ale nalézt jej můžeme i pod duby a buky, občas i pod lískami v období od června do října. 

Možnost záměny

Záměna s jinými druhy Kozáků je častá, obavy ale nejsou potřeba, neboť všechny druhy Kozáků patří mezi jedlé a chutné houby.

Kozák bílý (Leccinum holopus) – jedlá houba, která ale také patří mezi ohrožené druhy. Roste vzácně a roztroušeně pod břízami ve vlhkých a kyselých lokalitách, ve smíšených, horských a listnatých lesích, najít ho ale můžeme i na rašeliništích a stráních v období od července do října. Má nevýraznou vůni a nakyslou chuť. Nejchutnější jsou mladé plodnice. 

Kozák březový (Boletus scaber) – oblíbená jedlá houba, nejchutnější jsou mladé plodnice. Má příjemnou chuť i vůni a roste hojně pod břízami ve smíšených a listnatých lesích, ale také v parcích nebo u cest, od nížin až po horské oblasti v období od července do listopadu. Často společně s Křemenáčem březovým.

Kozák habrový recept

Houbová pěna

Ingredience:

  • 500g kozáků
  • 150 ml bešamelové omáčky
  • 100 ml smetany
  • 50 g másla
  • sůl
  • mletý pepř
  • muškátový květ

Postup: 

Kozáky očistíme a nakrájíme na malé kousky. Poté je minimálně 15 minut dusíme na másle. Necháme vychladnout a následně je rozmixujeme spolu se smetanou a bešamelovou omáčkou. Po rozmixování směs osolíme, opepříme a přidáme trošku rozdrceného sušeného muškátového květu a za stálého míchání ještě povaříme. Odstavíme, necháme vychladnout, poté přidáme rozpuštěné máslo a vyšleháme do pěny. Pěna z kozáků je výborná na jednohubky, chlebíčky nebo na topinky.


Mohlo by Vás zajímat

Od Veronika Hudcová

Studentka marketingu, copywriterka a milovnice kávy, dobrého jídla a zábavy. Ve svém volném čase ráda sportuje, maluje obrazy a čte. Jejím životním snem je procestovat svět.