Houbaři se jí často obávají, možná kvůli její nápadně fialové barvě, která je škodlivá. Každopádně po přiměřené tepelné úpravě může být čirůvka fialová chutnou a voňavou houbou, která je výjimečná do kuby nebo v omáčkách.
Jak ji poznat a má v lese prudce škodlivého dvojníka? Čirůvka fialová se objevuje s nástupem chladnějšího klimatu, takže ji zpravidla objevíte od září až do prvních mrazíků, zřídkakdy od pozdního jara. Co všechno byste měli vědět v případě, že se ji rozhodnete zařadit do své proutěné nádoby?
Základní charakteristika Čirůvky fialové
Doba výskytu | Září, říjen a listopad (někdy také na jaře) |
Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, louky, parky, sady a zahrady |
Užitná hodnota | Jedlá houba, ale je potřeba tepelně upravit |
Tvar třeně | Válcovitý a dolů mírně nadmutý |
Barva třeně | Fialová, pak šedomodrý až šedobílý |
Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá, dužnina neměnná, zprvu nafialovělá, později šedobílá |
Povrch třeně | Hladký a vláknitý |
Povrch klobouku | Hladký a lysý |
Barva klobouku | Fialová a později hnědofialová |
Tvar klobouku | Plochý a klenutý |
Vůně | Houbová |
Chuť | Příjemná a sladká |
Hymenofor | Lupeny jsou fialové, později hnědofialové, husté, nízké a zoubkem spojené |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Čirůvky fialové
Klobouk je 50-150 mm široký, v mládí klenutý, později téměř rovný, zpravidla s omezeným středovým hrbolkem, poněkud hypofánní, fialový nebo modrofialový, s věkem se rozplývá do světle fialově šedé až šedohnědé. Okraj klobouku je zvlněný, dlouze klenutý, ve vývoji zvlněný. Pokožka klobouku je hladká, za vlhka lepkavá. Lupeny jsou buclaté, středně silné, na temeni vykrojené a spojené zubem, v mládí sytě fialové, později splývavé, šedofialové až hnědé.
Třeň je kulatý a dutý, častěji kyjovitý až hlízovitý na bázi, 50-100 x 10-30 mm, modrofialový, bělavý, podélně vláknitý, rozmazaný, v dospělosti někdy téměř bílý. Dužnina je v mládí výrazně fialová nebo modrofialová, později rozmazaná. Zahrnuje okouzlující, pevnou a zvláštní vůni. Chuť je jemná. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou zakřivené, 6,5-8 x 4-5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt Čirůvky fialové
Výjimečně se vyvíjí od září až do nástupu sněhu v lesích všeho druhu, v parcích, na plantážích, v zahradách, sem tam i na mýtinách. Pravidelně se vyskytuje v trsech nebo kruzích. Zvláště se může objevit na jaře.
Možnost záměny
- Čirůvka špinavá (Lepista sordida) vytváří menší, růžovofialové, rychle se vybledávájící plodnice. Vyvíjí se na loukách a v některých případech v malých trsech.
- Čirůvka dvoubarevná (Lepista personata) se vyvíjí na mýtinách a objímá špinavě šedobílý klobouk, třeň je fialový.
- Čirůvka bledá (Lepista glaucocana) zahrnuje klobouk a třeň s lehkým fialovým zbarvením, jakoby s mírným fialovým nádechem, ale vzhledem k podobnosti dalších znaků ho několik tvůrců považuje za varietu čirůvky fialové. Podle Holece et al. (2012) v lesních porostech, zejména v bukových lesích na vápnitých půdách, je vzácná.
- Některé druhy pavučinců jsou navíc podobně zbarvené, např. pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus) nebo pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), ty však mají časně zkorodované hnědé okvětní lístky a hnědavé zbytky sítě na okraji klobouku a na třeni.
Čirůvka fialová — Recept
Čirůvka fialová je v surovém stavu mírně škodlivá, obsahuje látky, které rozkládají červené krvinky, ale tyto látky se rychle ničí vařením. Při poctivé tepelné úpravě je to jedna z nejchutnějších hub, zvláště lahodné v pozdním vývoji. Tu a tam ji lze sbírat i o Vánocích. Čirůvka fialová patří mezi regenerační houby. Prospívá diabetikům — snižuje hladinu cukru v krvi. Receptury z čirůvky fialové jsou slané i sladké — Na co si ale dát pozor? Čirůvka fialová je vládkyní hub v době sklizně a pochoutkou v rámci tzv. zdravé kuchyně. Není jen výjimečně chutná, ale navíc i zdravá.
Vědci z ní s přehledem vyčlenili látku s hyperglykemickým účinkem, takže je vhodná pro diabetiky. Na co si ale dát pozor? Tato houba vyžaduje delší tepelnou úpravu. V surovém stavu je škodlivá, protože obsahuje látku hemolysin, která rozkládá červené krvinky. Důkladným vařením se jí každopádně zbavíme. Musí se vařit přibližně 15 až 20 minut. Fialová čirůvka může být úžasnou volbou do houbových směsí, kde vynikne její vůně a chuť. Kromě toho ji využijete pod maso, ale navíc i do omáček. Je navíc neuvěřitelná ve sladkých a ve sladkokyselých nakládaných okurkách. Díky své sladké vůni a zajímavé barvě můžete experimentovat s přípravou čirůvky fialové i nasladko.
Polévka z čirůvky fialové
Ingredience:
- očištěné mladé plodnice čirůvek fialových
- 1 mrkev
- kus celeru
- kousek slaniny
- 1 cibule
- sladká červená paprika + špetka pálivé papriky
- majoránka
- 2-3 stroužky česneku
- 1 l bujónu nebo vývaru
- hladká mouka
- máslo
- pepř
- sůl
Postup
Na másle osmahneme na kostičky nakrájenou slaninu a cibuli, přidejte mletou kořenovou zeleninu, nakrájené houby a chvíli restujte. Posypeme paprikou, rozmixujeme a zalijeme vývarem. Vaříme nejméně 20 minut, protože čirůvky je třeba vařit déle, v podstatě jako václavky. Poté přidáme rozmačkaný česnek, majoránku, pepř a jíšku a vaříme ještě mnoho minut (asi 20).
Mohlo by Vás zajímat
- Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum)
- Čirůvka kravská (Tricholoma vaccinum)
- Čirůvka májovka (Calocybe gambosa)
- Čirůvka mýdlová (Tricholoma Saponaceum)
- Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum)
- Čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii)
- Čirůvka špinavá (Lepista sordida)
- Čirůvka topolová (Tricholoma populinum)
- Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre)
- Čirůvka zemní (Tricholoma terreum)