Pýchavka dlabaná, známá také pod názvem Plešivka dlabaná, je v mládí jedlá, velmi chutná houba. Sbíráme však pouze mladé plodnice které mají výtečnou chuť. Je velmi podobná Pýchavce obecné, rozdíl poznáme v tom, že Pýchavka dlabaná nemá ostny (bradavky), plodnice jsou kulovitější, nahoře zploštělé a políčkovitě rozpukané. Zajímavostí u této houby je, že miskovitá (spodní) část plodnice po vyprášení výtrusů, zůstává ještě dlouhou dobu na zemi, odtud také pochází její název. Roste dosti hojně, nejčastěji na loukách a pastvinách, nalézt ji ale můžeme i v parcích, na pasekách a stráních v období od května do října. Má příjemnou, nevýraznou chuť a příjemnou, houbovou vůni. V kuchyni ji nejlépe využijeme do polévek nebo houbových směsí nebo jako mozeček, výborná je však i jako smažená v trojobalu.
Základní charakteristika Pýchavky dlabané
| Doba výskytu | květen – říjen |
| Místo výskytu | pastviny, louky, parky, paseky, stráně |
| Užitná hodnota | jedlá houba (pouze v mládí), velmi chutná |
| Vnější okrovka | v mládí bělavá, bílá, plstnatá, později okrová nebo šedohnědá |
| Vnitřní okrovka | papírovitá, oříšková nebo šedookrová |
Konzistence dužniny | křehká, později měkká |
| Teřich | v mládí bílý až bělavý, postupně pak nažloutlý, olivový, čokoládově hnědý, nakonec tmavě hnědý |
| Povrch klobouku | hladký, rozpukaný |
| Barva klobouku | bílá, později šedookrová |
| Tvar klobouku | kulovitý, plodnice nahoře zploštělá |
| Vůně | příjemná, houbová |
| Chuť | příjemná, nevýrazná |
| Hymenofor | teřich |
| Prsten | nemá |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Pýchavky dlabané
Klobouk: plodnice jsou kulovité, široce hruškovité, mohutné, na temeni zploštělé, široké 50 – 120 mm, vysoké až 100 mm. Mají bílou barvu a hladký, políčkovitě rozpukaný povrch. V době zralosti se plodnice nahoře rozpadne a odhalí hnědý teřich.
Teřich: nejdříve bílý a pružný, měkký, bílý až bělavý, později pak vodnatí a barva se změní na olivově hnědou. Nakonec je čokoládově až tmavě hnědý. Ve stáří je pak suchý, rozpadá se na kusy a rozprašuje do okolí, nakonec zůstane jen suchá báze, která zůstává na svém místě ještě několik měsíců.
Vnější okrovka: je v mládí bělavá, bílá, plstnatá, na povrchu rozpraskaná na malé políčka, později pak má barvu okrovou nebo šedohnědou.
Vnitřní okrovka: je papírovitá, oříšková, šedookrová, v dospělosti se trhá na kusy, rozpadá se po částech a teřich se postupně vyprašuje.
Dužnina: je křehká, později pak měkká, vodnatá až suchá a práškovitá.
Mikroskopie: výtrusy 4-4,5 µm v průměru, hladké a kulovité, s kapkou, často s nepatrnou bradavičnatou stopkou. Výtrusný prach je hnědý.
Výskyt Pýchavky dlabané
Pýchavka dlabaná roste dosti hojně, jednotlivě i ve skupinách na loukách, pastvinách, pasekách, stráních nebo také v parcích. Nejčastěji ji můžeme nalézt na slunných stanovištích, vyskytuje se i ve vysokohorských polohách v období od května do října.
Možnost záměny
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) – v mládí jedlá houba s výtečnou chutí. Na rozdíl od Pýchavky dlabané má bradavčitý (ostnatý) povrch klobouku. Roste hojně ve všech typech lesů, ale také např. na loukách, pastvinách, mýtinách nebo také v parcích a zahradách v období od června do října.
Pýchavka dlabaná recept
Pýchavka na smetaně
Ingredience (pro 4 osoby):
- 400 g pýchavek
- 2 cibule
- 2 lžíce oleje
- 1 červená kapie
- 500 g zakysané smetany
- 1 litr vývaru (kuřecí nebo hovězí)
- špetka muškátového oříšku
- hladká mouka
- sůl
- pepř
Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a na oleji ji osmažíme dozlatova. Kapii nakrájíme na nudličky, pýchavky na kostičky a přidáme k cibulce. Osolíme, opepříme, dáme špetku muškátového oříšku a vše dohromady chvíli smažíme. Zalijeme vývarem a vaříme asi 10 minut. V trošce smetany rozmícháme mouku a omáčku zahustíme. Dolijeme zbytek smetany a ještě chvíli vaříme. Podáváme s knedlíkem.
