Nejhojnější a nejznámější druh smržů vyskytující se na území České republiky, který je navíc považován za ohromující pochoutku a může se pochlubit svými léčivými účinky.
Přes všechny tyto superlativy může být smrž v každém případě houbou, kterou sbírá jen málo jedinců. Možná to může být způsobeno jejím nepříjemným vzhledem, který na začátku vypadá zajímavě, ale souhlasíme s gastronomickými specialisty a kuchaři, že smrže skutečně poskytují zvláštní gurmánské zážitky, takže odhoďte své předsudky stranou a pusťte jejich vrásčité klobouky do své kuchyně.
Základní charakteristika Smrže obecného
| Doba výskytu | Březen, duben, květen |
| Místo výskytu | Listnatý les, louky, pastviny, parky, sady, zahrady, stráně, mýtiny, paseky a jiné |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Nahoru se ztenčuje a je dutý |
| Barva třeně | Bílá až do krémova |
| Konzistence třeně a dužniny | Křehká a dutá |
| Povrch třeně | Hladký |
| Povrch klobouku | Hrbolkatý a jamkatý |
| Barva klobouku | Hnědá, žlutá a okrová |
| Tvar klobouku | Vejčitý |
| Vůně | Příjemná a nevýrazná |
| Chuť | Příjemná a nevýrazná |
| Hymenofor | Jiné |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Smrže obecného
Klobouk je tupě nálevkovitý, vejčitý až prakticky kulatý, 40-100 mm vysoký, 30-80 mm široký, spojený s třeněm, prázdný, okrové až světle hnědý, s nepředvídatelně uspořádanými jamkami na povrchu, které (tu a tam barevně) přebírají plástve. Třeň až 20-100 mm vysoký, až 40 mm tlustý, na bázi obvykle prodloužený, bělavý, stářím žloutnoucí, jemný, prázdný, obvykle jemně zrnitý.
Dužnina bělavá až světle okrová, libová, čerstvá, s okouzlující, nijak výjimečně zvláštní chutí a vůní. Výtrusy čisté, světle okrové. Výtrusy 17-24 x 10-15 µm, zakřivené a hladké. Roste jednotlivě nebo ve svazcích v zahradách, parcích, světlých listnatých nebo i smíšených lesích (borové), křovinách, upřednostňuje písčité půdy nižších poloh s vysokou hmotou přirozené hmoty.
Výskyt Smrže obecného
Smrž je jednou z hlavních jarních hub. Vyvíjí se od dubna do května, ale čas od času se primární plodnice začínají objevovat v březnu. Roste většinou samostatně a je neobvyklé nasbírat jich více než pár kousků na jednom stanovišti. Místa, kde se smrže sbírají, jsou poměrně dobře znázorněna v mapách, nicméně tyto houby lze nalézt nepředvídatelně a tu a tam velmi náhodně.
Chcete-li smrže objevit, musíte se pozorně dívat, protože jsou ve svých životních prostorech téměř nepřehlédnutelné. Vyvíjejí se z velké části jednotlivě a je neobvyklé nasbírat více než dvě nebo tři na jednom místě. Obývá listnaté lesy a světlé hájky, ale často ji můžete objevit i na okraji lesních porostů podél cest, podél vodovodů, na mýtinách, v zahradách nebo parcích.
Možnost záměny
Smrž špičatý (Morchella conica) má kuželovitější tvar klobouku, který je zajištěn tmavšími jamkami uspořádanými pravidelně podél svislých žeber.
Vaření ze smrže obecného
Z kulinářského hlediska jsou to vynikající houby, ale musíme mít na paměti, že se musí před požitím vařit a nikdy se nesmí jíst syrové! Jejich propustné hlavičky v sobě rády ukrývají zrnka písku, takže jejich průběžná úprava začíná zásadně intenzivním omýváním. V tu chvíli s nimi však budete moci zacházet jako s jakoukoli jinou specifičtější houbou. Následně je nemusíte kombinovat s ničím, co by dodalo chuť. Nejlépe se vyjímají ve společnosti křehkých příloh, které nepřebíjejí jejich výraz a vůni, například nových bylinek, raných brambor nebo chřestu, který je ostatně také nejlepší jarní přílohou.
Smrže lze použít do všech klasických houbových receptur, od dušených pokrmů přes tlačenky, polévky až po smetanové omáčky. Kromě toho je mimořádným pomocníkem při přípravě různých pomazánek nebo aspiků. Její prázdný klobouk se navíc skvěle hodí k plnění. Pokud se rozhodnete smrže usušit, což příliš zvýší jejich vůni, rozkrojte plodnice na polovinu, propláchněte je čistou vodou a poté usušte.
Chřestová polévka se smrži
Ingredience
- Smrže
- Chřest
- Máslo
- Pórek
- Mouka
- Kuřecí vývar
- Rozmarýn
- Tymián
- Smetana
- Sůl
- Pepř
Postup
Smrže chutnají skvěle v kombinaci s chřestem, který je navíc v květnu široce dostupný. Polévku připravíte tak, že bílou část pórku osmahnete na másle, zasypete moukou a připravíte světlou jíšku. Zředíme ji dvěma litry kuřecího vývaru a přidáme rozmarýn a tymián. Směs nechte hodinu dusit. Dále přidejte nakrájený chřest (stačí 1 svazek), smetanu, sůl a pepř a deset minut povaříme. Hrnec odstavíme ze sporáku a vmícháme 100 g másla, vyjmeme bylinky, polévku rozmixujeme a přelijeme přes jemný cedník. Asi 2 hrsti nakrájených smržů osmahneme na másle téměř pět minut a přidáme k hotové polévce.
