Kozák bílý (dříve považován za albína Kozáka březového) patří mezi dobré jedlé houby s nevýraznou vůní a nakyslou chutí. V kuchyni má všestranné využití, ale sbíráme spíše mladé plodnice. Jeho výskyt je však vzácný a patří proto mezi ohrožené druhy. Před kuchyňským využitím by jsme však především měli dát přednost jeho ochraně. Najdeme ho vzácně ve smíšených, horských a listnatých lesích pod břízami, ve vlhkých lokalitách s kyselou půdou, na rašeliništích nebo stráních v období od července do října.
Základní charakteristika Kozáka bílého
| Doba výskytu | červenec – říjen |
| Místo výskytu | smíšené lesy, listnaté lesy, horské lesy, vlhké a kyselé lokality, rašeliniště a stráně |
| Užitná hodnota | jedlá houba (vzácná) |
| Tvar třeně | kyjovitý, válcovitý |
| Barva třeně | bílá až bělavá |
| Konzistence třeně a dužniny | tvrdá, později dřevnatí |
| Povrch třeně | zrnitý, pokrytý šupinkami, v mládí krémovými, později nazelenalými |
| Povrch klobouku | hladký, plstnatý |
| Barva klobouku | bílá, později šedozelená |
| Tvar klobouku | vypouklý, polokulovitý |
| Vůně | nevýrazná |
| Chuť | slabě nakyslá |
| Hymenofor | rourky |
| Prsten | nemá |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Kozáka bílého
Klobouk: bílý klobouk je v mládí polokulovitý, později vypouklý až poduškovitý a dorůstá do velikosti 30 – 100 mm. Povrch klobouku je plstnatý a hladký, za vlhka i mírně lepkavý, pomačkáním zežloutne a jeho okraj je rovný.
Rourky: i póry jsou v mládí bílé až bělavé, později pak šedozelené, u třeně vykrojené, po stlačení slabě šednoucí.
Třeň: je kyjovitý nebo válcovitý s tvrdou konzistencí, později dřevnatějící a dorůstá do velikosti 70 – 150 x 8 – 20 mm. Povrch třeně je zrnitý a pokrytý šupinkami, které jsou v mládí bělavé, později pak krémové. Barva třeně je bílá nebo bělavá, ve stáří někdy v olivovém odstínu.
Dužnina: je v mládí bílá nebo bělavá, ve stáří pak i mírně nahnědlá. Její chuť je mírně nakyslá a má nevýraznou vůni.
Mikroskopie: výtrusy 13-21 x 4,5-7 µm, úzké, hladké a vřetenovité. Výtrusný prach je hnědý.
Výskyt Kozáka bílého
Kozák bílý roste velmi vzácně a roztroušeně pod břízami ve vlhkých a kyselých lokalitách, ve smíšených, horských a listnatých lesích, najdeme ho ale také na rašeliništích či stráních.
Možnost záměny
Kozák březový (Boletus scaber) – jedlá houba kterou, jak název napovídá, najdeme hojně pod břízami, často společně s Křemenáčem březovým, v parcích, listnatých a smíšených lesích nebo také u cest, často v trávě v období od července do listopadu. Má příjemnou chuť i vůni a ke sběru se hodí především mladé plodnice. V kuchyni má všestranné využití.
Kozák habrový (Boletus carpini) – jedlá houba, která roste roztroušeně nejčastěji pod habry, ale také pod duby a buky, ve smíšených a listnatých lesích v období od června do října. Má příjemnou chuť a houbovou vůni a ke sběru se hodí především mladé plodnice. Ty starší pak už mívají dřevnatý třeň a měkký klobouk.
Kozák bílý recept
Kozák bílý patří mezi vzácné a ohrožené druhy a jeho sběr tudíž nedoporučujeme.
