Lištička pomerančová je druh, který je v několika tabulkách uveden jako vhodný ke konzumaci s poznámkou o špatné stravitelnosti a špatné chuti. Jinde je označována jako nevhodná ke konzumaci se stejnými údaji. U choulostivějších lidí dle dostupných údajů, může ve velkém množství způsobit velké žaludeční potíže.
V případě, že ji tedy chcete sbírat, pak jen do směsí a ideálně v menším množství, a to i přesto, že ji najdete na hodně místech v jehličnatých lesích. Pravděpodobně jako u každé nejedlé nebo problematické konzumní houby, můžete narazit na rozumné houbaře, kteří přísahají, že ji jedli už mnohokrát, nikdy jim nic neudělala a předepisují ji k využití, aniž by si uvědomili potenciální nebezpečí pro ostatní. Proto je vždy zásadní, zejména u hub, ignorovat „jedna paní povídala“, ale svěřit se do rukou předních nejnovějších houbařských atlasů, papírových nebo elektronických, a údajů v nich obsažených.
Základní charakteristika Lištičky pomerančové
| Doba výskytu | Srpen, září, říjen a listopad |
| Místo výskytu | Jehličnatý les |
| Užitná hodnota | Jedlá (nepříliš chutná houba) |
| Tvar třeně | Válcovitý — dolů ztenčující |
| Barva třeně | Žlutá, oranžová |
| Konzistence třeně a dužniny | Dutá — světle oranžová dužnina, ve třeni vatovitá |
| Povrch třeně | Hladký na spodu jemně plstnatý |
| Povrch klobouku | Hladký, lysý a pružný |
| Barva klobouku | Žlutá, oranžová a mrkvová |
| Tvar klobouku | Plochý, nálevkovitý, vmáčklý a klenutý |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Sladká a trpká |
| Hymenofor | Lupeny tenké, nízké, husté, sbíhavé a vidličnaté |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Lištičky pomerančové
Klobouk je 20-100 mm široký, štíhlý, rovný až nálevkovitý, s podvinutým, posléze ostrým a ohnutým okrajem. Povrch klobouku je jemně plstnatý, v některých případech s drobnými šupinkami, oranžově žlutý až červenooranžový, na okraji světlejší. Lupeny jsou srostlé s třeněm, rozvětvené, zvlněné, štíhlé, středně silné, v různých odstínech oranžové.
Třeň je okrouhlý a dutý, 20-50 x 3-10 mm, prodloužený pod kloboukem v místě, kde se lístky stýkají, často ohnutý, v mládí plný, později je prázdný, jemně plstnatý, oranžový, u vyzrálejších plodů od báze tmavnoucí. Dužnina je chudá, jemná, žlutooranžová, nevonná. Chuť je hořká. Výtrusný prach je bělavý. Výtrusy jsou kulovité, 5-7,5 x 3,5-5 µm, hladké, dextrinoidní.
Výskyt Lištičky pomerančové
Vyvíjí se hojně, od srpna do prosince, samostatně nebo ve svazcích, v jehličnatých a smíšených lesích, v zeleni nebo na padlém a tlejícím dřevě jehličnatých stromů. Vyhovuje modřínům a vlhčím stanovištím.
Možnost záměny
Nejčastěji bývá zaměňována s liškami (třída Cantharellus), jako je Liška obecná (Cantharellus cibarius) nebo Liška Friesova (Cantharellus friesii), s nimiž není blízce příbuzná. Rouška lišek je tvořena lištami, lišky sice nevytvářejí pravé lupeny jako liška oranžová, ale jejich zbarvení je s liškou oranžovou velmi srovnatelné. Liška bledá (Hygrophoropsis pallida) nebo Liška rezavá (Hygrophoropsis rufa) mají odlišné zbarvení a jsou velmi vzácné.
Lištička pomerančová — Recept
Předpoklady houbařů o využití v kuchyni jsou velmi rozdílné. Již dříve byla považována za poněkud škodlivou, ale žádné škodlivé dopady nebyly prokázány. Zpravidla je považována za nepoživatelnou nebo méně významnou jedlou houbu. Málokdo ji sbírá, ale jiní si na ní pochutnávají.
Lišky s rajčaty jako houbová polévka s kuřecím masem
Ingredience:
- Oválek lišek
- Hrst koktejlových rajčat
- Petrželová nať
- Sůl
- Mletý černý pepř
- 2 lžíce olivového oleje
- 2 kuřecí prsa
Postup
Nakrájejte houby na kousky, opečte je na oleji, osolte, přidejte celá rajčata, rozmixujte, prohřejte a vše poduste ve vývaru. Ještě před dokončením, dodejte nasekanou petrželku a dochuťte ji špetkou pepře. Houby vzhledově upravte na podélně rozříznuté porce, předem osolené a okořeněné prsa.
