Pýchavka hruškovitá je v mládí jedlá a velmi chutná houba. Roste hojně a ve velkých trsech na trouchnivějícím dřevě, především na pařezech listnatých i jehličnatých stromů, ale také na padlých kmenech nebo kořenech pod povrchem půdy v lese i mimo les. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích nebo také v parcích a na mýtinách v období od června do listopadu. Má příjemnou nevýraznou chuť a houbovou vůni. Mladé plodnice jsou výborné do houbových směsí nebo do polévek, výborné jsou i smažené v trojobalu.
Základní charakteristika Pýchavky hruškovité
| Doba výskytu | červen – listopad |
| Místo výskytu | jehličnaté, listnaté, smíšené lesy, parky a mýtiny |
| Užitná hodnota | v mládí jedlá a velmi chutná houba |
| Vnější okrovka | vločkatá, v mládí bělavá, později hnědavá a drsná, strupatě bradavčitá |
| Vnitřní okrovka | v mládí křehká, ve stáří měkká, na řezu bělavá |
| Konzistence dužniny | pružná a měkká, později vodnatí a usychá |
| Teřich | v mládí bílý, pevný, pružný, s mírnou chutí a nepříjemným svítiplynovým pachem,později zelenožlutý a měknoucí |
| Povrch klobouku | zrnitý, později s otvorem na vrcholu |
| Barva klobouku | bílá, později žlutohnědá až šedohnědá |
| Tvar klobouku | plodnice hruškovité nebo kyjovité |
| Vůně | houbová |
| Chuť | příjemná, nevýrazná |
| Hymenofor | teřich |
| Prsten | nemá |
| Pochva | nemá |
Klíčové znaky Pýchavky hruškovité
Klobouk: plodnice jsou kyjovité nebo hruškovité, malé, 20 – 60 mm vysoké, v hlavaté části 15 40 mm široké. Na třeňové části jsou zúžené a na středu temene mají malý hrbolek.
Teřich: je v mládí pružný, pevný a bílý s mírnou chutí a nepříjemným svítiplynovým pachem, později měkne a má zelenožlutou barvu. Ve stáří mění barvu na olivově hnědou.
Vnější okrovka: je v mládí jemně vločkatá a bělavá, později drsná, strupatě bradavčitá, bělavě okrová až hnědavá.
Vnitřní okrovka: je u mladých plodnic křehká a žlutohnědá, později měkká, vybledající do šeda, na řezu bílá.
Dužnina: je pružná a měkká, později vodnatí, usychá a vyprašuje se malým otvorem na vrcholu.
Mikroskopie: výtrusy žlutohnědé, hladké, kulovité, 3-4 µm v průměru, průhledné s bezbarvou kapkou. Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výskyt Pýchavky hruškovité
Pýchavka hruškovitá roste hojně ve velkých trsech nebo skupinách na trouchnivějícím dřevě, především na pařezech listnatých i jehličnatých stromů, ale také na padlých kmenech nebo kořenech pod povrchem půdy v lese i mimo les. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích nebo také v parcích a na mýtinách v období od června do listopadu.
Možnost záměny
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) – v mládí jedlá houba s výtečnou chutí. Liší se hlavně povrchem klobouku, který je u pýchavky obecné bradavčitý (ostnatý), kdežto pýchavka hruškovitá má povrch klobouku jemně bradavčitý a jakoby poprášený moukou. Pýchavka obecná patří k nejhojnějším pýchavkám. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, ale také v křovinách, zahradách, na pasekách, loukách, polích, pastvinách nebo třeba také v parcích v období od června do října.
Pýchavka hruškovitá recept
Pýchavky jako mozeček
Ingredience:
- 500 g malých pýchavek
- 1 větší cibule
- 1 ks červené papriky
- 4 vejce
- olej
- sůl
- pepř
Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a na oleji ji usmažíme dozlatova. Oloupané pýchavky a papriku nakrájíme na kostičky a dáme na osmaženou cibulku. Dusíme do měkka. Pak přidáme vejce, osolíme a opepříme. Mícháme dokud vejce neztuhnou. Podáváme s čerstvým pečivem.
