Pýchavka hruškovitá (Lycoperdon pyriforme)

Pýchavka hruškovitá je v mládí jedlá a velmi chutná houba. Roste hojně a ve velkých trsech na trouchnivějícím dřevě, především na pařezech listnatých i jehličnatých stromů, ale také na padlých kmenech nebo kořenech pod povrchem půdy v lese i mimo les. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích nebo také v parcích a na mýtinách v období od června do listopadu. Má příjemnou nevýraznou chuť a houbovou vůni. Mladé plodnice jsou výborné do houbových směsí nebo do polévek, výborné jsou i smažené v trojobalu. 

Základní charakteristika Pýchavky hruškovité

Doba výskytučerven – listopad
Místo výskytujehličnaté, listnaté, smíšené lesy, parky a mýtiny
Užitná hodnotav mládí jedlá a velmi chutná houba
Vnější okrovkavločkatá, v mládí bělavá, později hnědavá a drsná, strupatě bradavčitá
Vnitřní okrovkav mládí křehká, ve stáří měkká, na řezu bělavá
Konzistence dužninypružná a měkká, později vodnatí a usychá
Teřichv mládí bílý, pevný, pružný, s mírnou chutí a nepříjemným svítiplynovým pachem,později zelenožlutý a měknoucí
Povrch kloboukuzrnitý, později s otvorem na vrcholu
Barva kloboukubílá, později žlutohnědá až šedohnědá
Tvar kloboukuplodnice hruškovité nebo kyjovité
Vůněhoubová
Chuťpříjemná, nevýrazná
Hymenoforteřich
Prstennemá
Pochvanemá

Klíčové znaky Pýchavky hruškovité

Klobouk: plodnice jsou kyjovité nebo hruškovité, malé, 20 – 60 mm vysoké, v hlavaté části 15 40 mm široké. Na třeňové části jsou zúžené a na středu temene mají malý hrbolek.

Teřich: je v mládí pružný, pevný a bílý s mírnou chutí a nepříjemným svítiplynovým pachem, později měkne a má zelenožlutou barvu. Ve stáří mění barvu na  olivově hnědou.

Vnější okrovka: je v mládí jemně vločkatá a bělavá, později drsná, strupatě bradavčitá, bělavě okrová až hnědavá. 

Vnitřní okrovka: je u mladých plodnic křehká a žlutohnědá, později měkká, vybledající do šeda, na řezu bílá.

Dužnina: je pružná a měkká, později vodnatí, usychá a vyprašuje se malým otvorem na vrcholu.

Mikroskopie: výtrusy žlutohnědé, hladké, kulovité, 3-4 µm v průměru, průhledné s bezbarvou kapkou. Výtrusný prach je olivově hnědý.

Výskyt Pýchavky hruškovité

Pýchavka hruškovitá roste hojně ve velkých trsech nebo skupinách na trouchnivějícím dřevě, především na pařezech listnatých i jehličnatých stromů, ale také na padlých kmenech nebo kořenech pod povrchem půdy v lese i mimo les. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích nebo také v parcích a na mýtinách v období od června do listopadu. 

Možnost záměny

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) – v mládí jedlá houba s výtečnou chutí. Liší se hlavně povrchem klobouku, který je u pýchavky obecné bradavčitý (ostnatý), kdežto pýchavka hruškovitá má povrch klobouku jemně bradavčitý a jakoby poprášený moukou. Pýchavka obecná patří k nejhojnějším pýchavkám. Nalézt ji můžeme v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, ale také v křovinách, zahradách, na pasekách, loukách, polích, pastvinách nebo třeba také v parcích v období od června do října.

Pýchavka hruškovitá recept

Pýchavky jako mozeček

Ingredience:

  • 500 g malých pýchavek
  • 1 větší cibule
  • 1 ks červené papriky
  • 4 vejce
  • olej
  • sůl
  • pepř

Postup:

Cibuli nakrájíme nadrobno a na oleji ji usmažíme dozlatova. Oloupané pýchavky a papriku nakrájíme na kostičky a dáme na osmaženou cibulku. Dusíme do měkka. Pak přidáme vejce, osolíme a opepříme. Mícháme dokud vejce neztuhnou. Podáváme s čerstvým pečivem.


Mohlo by Vás zajímat

Od Veronika Hudcová

Studentka marketingu, copywriterka a milovnice kávy, dobrého jídla a zábavy. Ve svém volném čase ráda sportuje, maluje obrazy a čte. Jejím životním snem je procestovat svět.