Hřib peprný, známý také jako měďohřib peprný nebo také klouzek peprný, je jedlá houba používaná spíše než pepř jako ochucovadlo ve smaženici, polévkách, omáčkách nebo např. v leču. Řadíme ho do třídy stopkovýtrusných (Agaricomycetes), řádu hřibotvarých (Boletales), čeledi hřibovité (Boletaceae) a rodu hřib (Boletus).
Základní charakteristika Hřibu peprného
Doba výskytu | Červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad |
Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, mýtiny |
Užitná hodnota | Jedlý — pouze do směsí a jako koření |
Tvar třeně | Válcovitý, dolů ztenčující se |
Barva třeně | Hnědá, žlutá a okrová |
Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá |
Povrch třeně | Hladký a lysý |
Povrch klobouku | Slizký — za sucha lesklý |
Barva klobouku | Hnědá, žlutá a okrová |
Tvar klobouku | Polokulovitý a plochý |
Vůně | Příjemná a houbová |
Chuť | Pálivá |
Hymenofor | Rourky rezavo hnědé |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Hřibu peprného
Klobouk je 2-6 cm široký, v mládí polokulovitý, později rovný, žlutohnědý, okrový až matně rudohnědý, za vlhka lepkavý, slupka neloupatelná. Rourky korodované hnědé — póry v mládí tmavě červené, později korodované hnědé, obrovské, hranaté. Třeň je 3-7 cm dlouhý, 0,5-1 cm tlustý, okrouhlý a dutý, plný, okrový až žlutohnědý, vespod obvykle světlejší a zajištěný žlutým myceliem. Dužnina je ve třeni žlutá, v klobouku narůžovělá nebo nahnědlá, při poškození nemění barvu. Má peprnou, ostrou chuť (bez odpudivé ostré chuti) a nenápadnou vůni. Výtrusy jsou elipsoidní, světle hnědožluté, 8-12 × 3-3,5 µm. Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Výskyt Hřibu peprného
Vyskytuje se od června do listopadu v dřevinách všeho druhu, především v jehličnatých a několika listnatých stromech, jako jsou břízy, buky a duby, většinou na korozivních půdách, také v okolí lesních ulic.
Možnost záměny
Hřib maličký (Chalciporus hypochryseus), který je v rámci Červeného seznamu hub (Macromycetes) České republiky evidován jako druh, o kterém však nejsou k dispozici dostatečné informace a jeho póry bývají spíše žluté.
Hřib peprný může být zaměněn za vzácnější druh hřibu — hřib rubínový. Ten má navíc tmavě červené rudé póry, ale vyvíjí se především pod listnatými stromy. Hořce chutnající variantou hřibu peprného je hřib hořký (Chalciporus piperatus amarellus), který má fialově červené póry. Český název je hřib peprný a latinský název Chalciporus piperatus.
Hřib peprný v kuchyni
Jedlá houba, která se v gastronomii používá v malém množství jako dochucovadlo a ve tvaru malých kousků pro vylepšení, protože má pálivou a peprnou chuť. Používá se například do smaženice místo pepře, ale také do omáček, polévek, čočky atd. Kromě toho se může nakrájet na tenké plátky a usušit, poté jemně rozdrtit a použít jako koření, možná spíše než pepř, což je prospěšnější. Oproti jiným houbám s pálivou chutí nemá ostrou nebo kousavou chuť. Pálivou chuť lze vytěsnit delší tepelnou úpravou.
Koření z hřibu peprného
Ingredience
- sušené nakrájené houby
- mlýnek na koření
Postup
Nakrájejte hřiby peprné na středně tenké plátky a nechte je úplně oschnout. Sušené houby dobře skladujte a čerstvě rozemleté houby přidávejte do pokrmů těsně před koncem vaření. Hřib peprný má odvozený svůj název od své palčivé chuti, která nápadně připomíná pepř.
Všechny hřiby v našem atlasu hub
- Hřib borový (Boletus pinophilus)
- Hřib bronzový (Boletus aereus)
- Hřib dubový (Boletus aestivalis)
- Hřib dutonohý (Boletus cavipes)
- Hřib hnědý (Xerocomus badius)
- Hřib koloděj (Boletus luridus)
- Hřib kovář (Boletus erythropus)
- Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)
- Hřib peprný (Boletus piperatus)
- Hřib plstnatý (Boletus subtomentosus)
- Hřib satan (Boletus satanas)
- Hřib siný (Gyroporus cyanescens)
- Hřib smrkový (Boletus edulis)
- Hřib strakoš (Boletus variegatus)
- Hřib žlučník (Tylopilus felleus)
- Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron)