Vzácný druh čirůvky prstenité je zařazený v rámci Červeného seznamu hub (Beran 2006) jako druh s neefektivně známým rozšířením. Shodně s různými nálezy se vyskytuje roztroušeně uvnitř pásma zajištěných oblastí Bílých Karpat, a to na mýtinách s jednotlivými borovicemi (Pinus sylvestris) nebo na travnatých lesních okrajích.
Čirůvka prstenitá je jedním z mykorhizních společníků, mykorhizy s jinými borovicemi se dvěma jehlicemi ve svazku, např. s borovicí černou (Pinus nigra). Několik zdrojů (např. Kuo 2006) navíc dokládá věrohodnost mykorhizy s jinými jehličnany. Tato houba, nápadná především prstencem pod kloboukem, se vyvíjí v době sklizně na zásaditých půdách.
Základní charakteristika Čirůvky prstenité
Doba výskytu | Červenec, srpen, září, říjen, listopad |
Místo výskytu | Jehličnatý les, smíšený les a kosodřeviny |
Užitná hodnota | Nejedlá houba |
Tvar třeně | Válcovitý |
Barva třeně | Hnědá a oranžová, nad prstenem světlejší – bělavá |
Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá, bělavá dužnina |
Povrch třeně | Vláknitý na vrcholu jemně vločkatý |
Povrch klobouku | Lysý, vláknitý a za vlhka lepkavý |
Barva klobouku | Hnědá, červená na středu tmavší |
Tvar klobouku | Klenutý |
Vůně | Nevýrazná a moučná |
Chuť | Hořká, moučná a svíravá |
Hymenofor | Lupeny, husté, bělavé až krémové |
Prsten | Má v mládí |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Čirůvky prstenité
Klobouk je zprvu polokulovitý, s podehnutým okrajem, později široce sklenutý až rovný, 50-120 mm široký, za vlhka mírně lepkavý, za sucha šlachovitý, zkorodovaný, hnědý až oranžově hnědý, v některých případech na okraji oranžový. Lupeny jsou tenké nebo trochu tlusté, bělavé až syté, ve stáří pravidelně hnědě skvrnité.
Třeň je okrouhlý a dutý nebo poněkud kyjovitý, 50-100 x 10-25 mm, s chudým, parovitým, ale velmi nezaměnitelným prstenem na obústí, rozděleným na bílou zónu nad prstenem a zbytek třeně zbarvený světle (oranžově, rezavě) hnědě. Dužnina je bělavá. Vůně a chuť jsou moučné, chuť častěji nahořklá. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou elipsoidní, 4-7 x 3,5-5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt Čirůvky prstenité
Pod borovicemi se vyvíjí jen velmi zřídka, známá je především v jedné oblasti, kde se vyvíjí v opuštěném pískovcovém lomu pod borovicí lesní a břízou. Často se vyvíjí v obrovských trsech, tu a tam ve shlucích.
Zjevně se vyskytuje již od července, ale jeho základní sezóna je v době sklizně, kdy od poloviny září do listopadu vytváří až pět vln. Jednou za čas můžete najít nové plodiny až kolem Vánoc — vše ovšem záleží na klimatu.
Možnost záměny
Od ostatních čirůvek ji lze velmi dobře rozpoznat podle třeně, který je silně rozdělen na tmavou spodní a světlou horní část. Čirůvka střechovitá, která se vyvíjí ve srovnatelném prostředí, nemá třeň oddělený prstencovou zónou a srovnatelná čirůvka opálená se vyvíjí pod listnatými stromy.
Za srovnatelnou houbu čirůvek vyvíjejících se pod borovicemi se může považovat čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum), která má bělavou zónu v horní části třeně, ale bez prstence a méně výrazně ohraničenou.
Čirůvka prstenitá — Recept
Její protivná ostrá chuť ji činí nevkusnou. Ať už je to jakkoli, je na seznamu ohrožených druhů, takže si od nás zaslouží slušné zacházení.
Mohlo by Vás zajímat
- Čirůvka fialová (Lepista nuda)
- Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum)
- Čirůvka kravská (Tricholoma vaccinum)
- Čirůvka májovka (Calocybe gambosa)
- Čirůvka mýdlová (Tricholoma Saponaceum)
- Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum)
- Čirůvka špinavá (Lepista sordida)
- Čirůvka topolová (Tricholoma populinum)
- Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre)
- Čirůvka zemní (Tricholoma terreum)