Dlouhou dobu byly smrže přiděleny do izolovaného druhu Mitrophora, molekulární informace však ukazují, že tento druh a jemu příbuzné druhy jsou vnitřní strukturou v rámci smržů (rod Morchella) vysokého smrže (Morchella elata). V písemných pramenech se o něm často hovoří jako o konzumovatelné a špičkové houbě, ale ani zdaleka se nedá srovnávat s jinými smrži nebo kačenkami, je totiž mdlý. Je mnohem lepší ji chránit než pozřít.
Základní charakteristika Smrže povolného
| Doba výskytu | Duben a květen |
| Místo výskytu | Ve světlých hájích, zahradách, sadech |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý, zúžený |
| Barva třeně | Bělavý a bělavě krémový |
| Konzistence třeně a dužniny | Třeň je dutý, otevřený, vločkatý a křehký, Dužnina je tenká a masitá |
| Povrch třeně | Brázditý a vrásčitý |
| Povrch klobouku | Brázditý, výrazně rozbrázděný |
| Barva klobouku | Hnědý, hnědoolivový, hnědočerný |
| Tvar klobouku | Kuželovitý, zvonovitý |
| Vůně | Nenápadná |
| Chuť | Nenápadná |
| Hymenofor | — |
| Prsten | Má |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Smrže povolného
Plodnice se skládá ze změněného apothecia a je zřetelně rozdělena na klobouk a třeň. Klobouk je 10-50 mm vysoký, až 35 mm široký, nálevkovitý nebo zvoncovitý, v některých případech žlutohnědý, pravidelněji olivově hnědý až hnědý, s ostrými, za sucha hnědočernými svislými žebry, spojenými spodními šikmými spojkami, klobouk je v jamkách mezi žebry světlejší. Klobouk se vyvíjí ke třeni přibližně v polovině výšky a okraj takto zůstává volný. Na povrchu klobouku se nachází vrstva zralých výtrusů, ale okraje žeber jsou obvykle sterilní. Spodní vrstva klobouku je světlejší.
Třeň je ojediněle okrouhlý a dutý, 40-150 x 15-30 mm, v některých případech na bázi rozšířený, prázdný, bělavý nebo (později) nažloutlý, hustě vločkatý, v mládí často jednoduchý, ale v době vývoje může být jeho délka několikrát větší než výška klobouku. Dužnina je čerstvá, chudá, bělavá, bez nezaměnitelné chuti nebo vůně. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou zakřivené, 20-30 x 12-18 µm, hladké. Uvnitř se nachází osm výtrusů.
Výskyt Smrže povolného
Vyvíjí se roztroušeně, nejčastěji v obrovských svazcích, v některých případech výjimečně nevyčerpatelně. Vyskytuje se zásadně v lužních lesích, křovinách, na zadních cestách, v sadbách a zahradách, se sklonem k trávě nebo bylinám pod jasany, vrbami, topoly, třešněmi nebo jabloněmi. Vyskytuje se od bažin až po podhorská pásma.
Možnost záměny
Mohl by to být tvarově mimořádně variabilní druh, ale je jako smrž vyvíjející se na území České republiky, který nemá v celé délce klobouk přirostlý ke třeni, a tak nejsou problémy s jeho rozpoznatelným důkazem (vůbec ne jako u jiných druhů smržů). Stejně jako u vzácnější kačenky české (Verpa bohemica) a kačenky náprstkové (Verpa conica) je klobouk spojen s vrcholem třeně.
Smrž povolný – Recept
Smrž s makaróny
Ingredience:
- houby
- olivy naložené v oleji
- čerstvá koktejlová rajčata
- sůl
- těstoviny
Postup:
Opracované smrže nakrájené napříč na kolečka opečeme na oleji. Přidejte uvařená a oloupaná koktejlová rajčata, vypeckované olivy naložené v oleji, osolte a krátce promíchejte na prudkém ohni. Podávejte na horkých makaronech.
