Když řeknete březnovka, většina houbařů ví, o jaký hřib se jedná. Bylo by však zajímavé vědět, jak pravidelně se s ním člověk setkává v přírodě při svých houbařských výpravách. Údaje o nálezech tohoto organismu přicházejí na ústřední pracoviště České mykologické společnosti sporadicky a jeho výskyt v našem regionu je z větší části považován za vzácný.
To vede k závěru, že tento organismus je znám spíše z vyobrazení v mykologické literatuře než z běžných houbařských nálezů. Existuje jen velmi málo pokročilých houbařů a mykologů, kteří po něm marně pátrají již řadu let. Z houbařských praxí je známo, že březnovky jsou pro dřevokazné tvory špičkové a že je familiárně vyhledávají a jedí divoká prasata. Jejich trus má nazelenalý nádech. Proto lze nejen podle zbytků roztroušených hub, ale i podle již zmíněného trusu zjistit, zda se jedná o houby, které se vyskytují v okolí. Chutná Šťavnatka březnovka má místo u časně jarních, listnatých, jedlých hub.
Základní charakteristika Šťavnatky březnovky
| Doba výskytu | Březen, duben, květen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les |
| Užitná hodnota | Jedlá houba (výtečná) |
| Tvar třeně | Válcovitý (mohutný, pokřivený) |
| Barva třeně | Bílá až našedlá |
| Konzistence třeně a dužniny | Křehká (dužnina bílá a neměnná, až tuhá) |
| Povrch třeně | Vláknitý |
| Povrch klobouku | Hladký (špinavý od hlíny) |
| Barva klobouku | Bílá, šedá (kouřová) |
| Tvar klobouku | Polokulovitý, plochý, vmáčklý, klenutý a zprohýbaný |
| Vůně | Příjemná (nasládlá) |
| Chuť | Příjemná a nevýrazná |
| Hymenofor | Lupeny (bílé s modravým nádechem, pak šedé |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Šťavnatky březnovky
Plodnice jsou často v maličkých trsech dlouho zakryté pod zemí. Klobouk je 40-120 mm, v mládí polokulovitý, v té době bývá i klenutý, někdy okrajově vrásčitý, pravidelně zvlněný. Pokožka klobouku je hladká, poněkud plstnatá, za vlhka nepříjemně lepkavá. V mládí je spíše bílá, později, když se přirozeně plodnice rozpadá po povrchu, je přisedlá až šedočerná, často mramorovaná, tu a tam s bledě modrým nádechem. Lupeny jsou ohraničené, bílé až našedlé. Třeň je 30-70 x 15-40 mm, kulatý a dutý, pravidelně ohnutý a vrásčitý, suchý, šedavě bělavý. Tkáň je bílá, pod pokožkou klobouku a na bázi třeně tmavá. Voní podobně jako med či uvadající růže. Výtrusy jsou 6-8 x 4-5,5 μm, elipsoidní až vejčité.
Výskyt Šťavnatky březnovky
Nejprve se vyvíjí ve smrkových lesích, později v borových nebo smíšených lesích v humusu pod mýtinami. Na několika místech je dosti hojná, ale vcelku je spíše vzácná. Klobouk nebo celé plodnice bývají otočené, když se tlačí ze substrátu na světlo. Někdy se vyvíjí březnu, ale především v dubnu, a zřídka v květnu.
Možnost záměny
Jedlá a výjimečně vzácná šťavnatka šedočerná (Hygrophorus atramentosus) s tmavšími kloboučky, hnědě žilkovaným třeněm a vývojem koncem léta a v době sklizně.
Šťavnatky březnovky — Recept
Šťavnatka březnovka s pažitkou
Ingredience:
- Březnovka
- Pažitka
- Bylinky
- Máslo
- Sůl
Postup
Březnovka má okouzlující vůni a její chuť, podobně jako u jiných dřevnatých hub, je vylepšeno přípravou na másle s čerstvými kuchyňskými bylinkami. K úpravě budete kromě samotných hub potřebovat také máslo, sůl a pažitku. Na začátku osmahneme kloboučky březnovek v přepuštěném másle, poté je osolte a vmíchejte do nich nasekanou pažitku. Přidejte čerstvý chléb a během chvilky máte chutnou lehkou večeři.
