Třepenitka cihlová je jedna z nejedlých hub, jejíž sběr není kvůli kousavé chuti předepsán. Vyvíjí se samostatně až ve svazcích od července do konce listopadu na dřevě listnáčů, vzácněji na jehličnanech. Od srovnatelné, a především hojnější Třepenitky svazčité se pozná podle silnějších plodnic, cihlově oranžového klobouku a absence jedovatých zelených tónů uvnitř listů a jinde na plodnicích.
Přestože je její chuť nepříjemně nahořklá, několik houbařů ji bez újmy na zdraví sní. Ať tak či onak, nelze ji doporučit k jídlu a sběru. Sublateritium znamená téměř cihlově červený.
Základní charakteristika Třepenitky cihlové
| Doba výskytu | Červenec, srpen, září, říjen, listopad |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, parky, sady, zahrady, mýtiny |
| Užitná hodnota | Nejedlá houba |
| Tvar třeně | Válcovitý (později dutý) |
| Barva třeně | Bílá, ale u báze rezavě hnědý |
| Konzistence třeně a dužniny | Flexibilní — bělavá a nezměněná dužnina |
| Povrch třeně | Hladký a lysý |
| Povrch klobouku | Hladký a lysý (za vlhka lepkavý) |
| Barva klobouku | Červená a okrová (uprostřed tmavá barva) |
| Tvar klobouku | Polokulovitý, plochý, vypouklý |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Hořká |
| Hymenofor | Lupeny jsou hustě žluté, následně olivově hnědé až skoro černé |
| Prsten | Má (velmi nevýrazný, ale pavučinkový) |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Třepenitky cihlové
Klobouk je 30-100 mm široký, zprvu polokulovitý, kuželovitý nebo zvoncovitý, později zakřivený do přibližně stejné výšky. Zřídka disponuje mdlým středovým hrbolkem, poněkud hygrofánní, uprostřed je cihlově červený až rudohnědý, na okraji žlutavě okrový. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, se zvláštními zbytky bělavé žilnatiny.
Lupeny bývají spíše hustší, připojené ke třeni až těsně propojené, s velkým zastoupením lupénků, na počátku šedavé nebo světle šedožluté, později purpurově šedavě olivové. Třeň je 40-120 x 5-12 mm, okrouhlý a dutý, obvykle poněkud zúžený směrem k bázi, pod kloboukem světle žlutý, na bázi žíhaně hnědý, v mládí zajištěný přecházejícími bělavými vlákny. Tkáň je žlutavá, na bázi korunky žíhaná, hnědá. Vůně je nijak zvlášť výrazná, chuť nepříjemně nahořklá. Výtrusný prach je matně fialově hnědý. Výtrusy jsou kulovité, 6-8 x 3-5,5 µm, s mohutným zárodečným pórem.
Výskyt Třepenitky cihlové
Vyvíjí se od července do listopadu, pravidelně ve velmi nápadných trsech na tlejících pařezech listnatých stromů (duby, buky, břízy), jednou za čas i na jehličnanech, padlých kmenech a na surové listnaté hrabance.
Možnost záměny
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) disponují menšími plodnicemi se žlutým, žlutozeleným, žlutooranžovým nebo oranžovým kloboukem, bez nezaměnitelných rudých odstínů. Zcela srovnatelná je šupinovka kozincová (Pholiota astragalina), která se vyvíjí nejčastěji samostatně nebo možná ve velmi malých svazečcích na starém dřevě jehličnanů. V každém případě nemá šedopurpurové lupeny ani ostrou nahořklou dužninu ve stáří.
Třepenitka cihlová do kuchyně nepatří
Je klasifikována jako nejedlý typ houby. Má mimořádně nechutnou a nahořklou chuť, a přestože disponuje masitými plodnicemi a nádhernou vůni, je lepší si ji nevybírat a nechat ji v lese tam, kde jste ji našli.
