Děti rychle poznají žluté, malé a voňavé houby. Každopádně u nás roste hned několik druhů lišek, všechny jsou konzumní, počítáme-li dva druhy zapsané na Červeném seznamu jako ohrožené a zasluhující si ochranu — lišku Freisovu a lišku žlutavou. Liška ametystová s fialovými odstíny čepice a šupin je navíc nádherná a hojná.
Lišky obsahují celou řadu užitečných látek, například vitamin C, draslík a jsou považovány za nejbohatší zdroj vitaminu D2, který je pro lidský organismus mimořádně důležitý. Obsahuje také hormon blaženosti — serotonin. Má protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky, zejména proti coli bakteriím a zlatému stafylokokovi. Liška je navíc neuvěřitelným ukazatelem čistoty ovzduší, všude tam, kde je čistý vzduch, budete moci objevit alespoň jednu lišku. Na konci minulého století se mnoho lišek nevyvíjelo, především kvůli kyselým dešťům, čištění práškování a dalšímu znečištění. V pozdějším období se lišky začaly opět vyvíjet, k radosti četných houbařů.
Základní charakteristika Lišky žlutavé
| Doba výskytu | Srpen, září a říjen |
| Místo výskytu | Jehličnatý les (především ve vyšších polohách) |
| Užitná hodnota | Jedlá a výtečná houba |
| Tvar třeně | Válcovitý |
| Barva třeně | Žlutá a oranžová |
| Konzistence třeně a dužniny | Dutá a dužnina je bělavá, neměnná |
| Povrch třeně | Je hrbolkatý, pomačkaný a dutý |
| Povrch klobouku | Je vláknitý (až vločkatý, tenkomasý, suchý a matný) |
| Barva klobouku | Hnědá a okrová |
| Tvar klobouku | Nálevkovitý a vmáčklý |
| Vůně | Příjemná a nevýrazná |
| Chuť | Příjemná a nevýrazná |
| Hymenofor | Jiné — oranžové až zlatožluté (nízké lišty |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Lišky žlutavé
Klobouk je 20-60 (80) mm široký, hluboce nálevkovitý, žlutohnědý, okrově hnědý až matně hnědý, pravidelně vrásčitý, s ohnutým, zvlněným, v dospělosti roztřepeným okrajem. Hymenofor zejména žlutý nebo žlutooranžový, v mládí téměř hladký. Průběžně se vytvářející okraje jsou neadekvátní a obvykle jsou rozvětvené a příčně sdružené (anastomózované), dlouze splývající do třeně.
Třeň je nepředvídatelně okrouhlý a dutý, 20-80 x 5-10 mm, pravidelně ohnutý a po straně stlačený, žlutý nebo žlutooranžový, dutý. Dužnina je tenká, oranžově nažloutlá. Vůně je jemná a okouzlující, někdy však ve stáří ostrá. Chuť je nevýrazná. Výtrusný štít je bílý. Výtrusy jsou elipsoidní nebo mandlovité, 9-12 x 6,5-8 µm, hladké, průsvitné.
Výskyt Lišky žlutavé
Vyvíjí se zásadně v podmáčených životních prostorech, zejména v rašelinných nížinách. Nikde se nevyskytuje hojně. Vyskytuje se od srpna do října. Obvykle se vyskytuje v obrovských trsech.
Možnost záměny
Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) má hymenofor od mládí s výraznými pruhy, v dospělosti je ovšem šedavý.
Liška žlutavá — Recept
Vepřová panenka na liškách
Ingredience:
- 1 kg vepřové panenky
- 250 g čerstvých lišek (25 g sušených)
- 1 dl vývaru z kostí
- 2 stroužky česneku
- 2 lžíce koňaku
- Pepř
- Sůl
- máslo
- olivový olej
Postup
Svíčkovou osolte, opepřete a opečeme ze všech stran na směsi másla a olivového oleje v poměru 1:1. Odstavíme, do šťávy přidáme lišky, zalijeme vývarem a 10 minut dusíme. K liškám přidejte nakrájenou svíčkovou, podlijeme koňakem, přidejte rozmačkaný česnek a poduste dalších 5 minut. Ke svíčkové se hodí dušené rozmarýnové brambory.
