Čirůvka mýdlová (Tricholoma Saponaceum)

Čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum) může být škodlivý organismus, který se vyskytuje po celé mírné severní polokouli. Vytváří mykorhizu s listnatými i jehličnatými stromy na širokém sortimentu půd. U citlivějších lidí způsobuje žaludeční potíže, zimnici a v případě, že není vhodně tepelně upravena, způsobuje rozpad červených krvinek.

Základní charakteristika Čirůvky mýdlové

Doba výskytu	Červenec, srpen, září, říjen, listopad
Místo výskytu	Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les
Užitná hodnota	Mírně jedovatá houba
Tvar třeně	Válcovitý
Barva třeně	Bílá nebo zelenožlutavý
Konzistence třeně a dužniny	Tvrdá a dužnina bílá
Povrch třeně	Vláknitý na vrcholu vločkatý
Povrch klobouku	Hladký, někdy rozpraskaný, za vlhka lepkavý
Barva klobouku	Hnědá, zelená, šedá, olivová, různé odstíny
Tvar klobouku	Klenutý
Vůně	Aromatická a mýdlová
Chuť	Nevýrazná a hořká
Hymenofor	Lupeny jsou řídké, bělavé, pak zelenožlutavé, po poranění slabě červenající
Prsten	Nemá
Pochva	Nemá

Klíčové znaky Čirůvky mýdlové

Klobouk je 50-100 (140) mm široký, zpočátku smaltovaný s podehnutým okrajem, v dospělosti s ojediněle zvlněným okrajem, pravidelně s přetrvávajícím širokým středovým hrbolem. Pokožka je výjimečně proměnlivé barvy, nejčastěji olivově šedá, spíše matná, šedohnědá, červenohnědá, zelená nebo žlutohnědá, na okraji zpravidla světlejší, za vlhka poněkud ojíněná, za sucha někdy šupinatá nebo poléhavá.

Lupeny jsou vcelku řídké, zubaté, bělavé, později voskově žluté až nazelenalé. Třeň ojediněle okrouhlý a dutý, 50-100 x 10-30 mm, v některých případech na bázi vřetenovitý, bělavý nebo šedavý, podélně vrásčitý nebo zajištěný různě matnými šedohnědými šupinami. Dužnina je nebo může být baculatá, bělavá, na třeni někdy narůžovělá. Vůně je odpudivě pěnivá, chuť tu a tam nahořklá. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou elipsoidní až kapkovité, 5-6,5 x 3-4 µm, bezbarvé, hladké.

Výskyt Čirůvky mýdlové

Vyvíjí se od července do listopadu, obvykle ve svazcích, v listnatých a jehličnatých lesích. Pod jehličnany (smrk, borovice, jedle) je hojnější. Vyvíjí se až ve vyšších polohách.

Možnost záměny

Velmi podobné jsou barevné čirůvky, jako je čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) nebo čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum), mají moučný zápach a vrostlou vláknitou pokožku klobouku.

Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre) nebo čirůvka osiková (Tricholoma frondosae) má od mládí žluté lupeny.
Čirůvka žlutohnědá (Tricholoma fulvum) zahrnuje moučný zápach a dužnina je nezaměnitelně nažloutlá. Rozeznává se několik variet, z nichž pravděpodobně vede známá čirůvka mýdlová šupinatá (Tricholoma saponaceum var. squamosum) s matně šupinatým třeněm. V každém případě je možné objevit plodnice s výjimečně rozmanitými velikostmi a barvami šupin na třeni. Podle několika autorů se může jednat o komplex několika druhů, které je obtížné rozpoznat.

Čirůvka mýdlová — Recept

Čirůvka mýdlová je mírně až středně jedovatá, vyvolává zvracení a průjmy. Nesbírá se.