Čirůvka topolová (Tricholoma populinum)

Navzdory tomu, že se jedná o lupenatou houbu, které se houbaři vyhýbají, sběr čirůvek zahrnuje dlouhou tradici v naší zemi. Čirůvky jsou významnými houby v podzimním období. Často se jedná o český název, který mykologové dávají houbám rodu Tricholoma, kteří se vyvíjejí ve výhodné interakci se stromy, a z rodu Lepista, kteří výhodnou interakci nevytváří.

Jako náhradu za zelánku (což je nejznámější čirůvka) lze použít tuto čirůvku topolovou (T. populinum), která obsahuje svěží okurkově-moučnou vůni. Často roste ve velkých trsech, a protože se vyvíjí výhradně pod topoly, je snadné ji objevit. Hledejte ji v topolových porostech na lehčích písčitých půdách. Nález plného koše čirůvky topolové není nic neobvyklého, a protože většina jedinců tento druh houby vůbec nezná, při troše štěstí vám nikdo vaše stanoviště nevyplení.

Základní charakteristika Čirůvky topolové

Doba výskytu	Srpen, září, říjen
Místo výskytu	Listnatý les, smíšený les, parky, sady, jiné
Užitná hodnota	Jedlá houba
Tvar třeně	Válcovitý, dole někdy napuchlý
Barva třeně	Bílá a rezavějící
Konzistence třeně a dužniny	Tvrdá, dužnina bílá, pod kloboukem nahnědlá
Povrch třeně	Hladký a ojíněný
Povrch klobouku	Hladký a pokožka z poloviny slupitelná
Barva klobouku	Hnědá, šedá až masově červenohnědá
Tvar klobouku	Plochý, klenutý
Vůně	Okurkově moučná
Chuť	Okurková a moučná
Hymenofor	Lupeny jsou bělavé, později rezavějící, zoubkem sbíhavé, husté
Prsten	Nemá
Pochva	Nemá

Klíčové znaky Čirůvky topolové

Klobouk je 60-120 mm široký, v mládí vyklenutý, později rozprostřený, často s nepravidelným okrajem, růžově hnědý, hnědý až rudohnědý, na okraji vybledávající, za vlhka okrajově vrostlý, jinak bývá suchý, pod pokožkou poněkud vláknitý. Lupeny tlusté, bílé, v některých případech na okraji hnědnoucí.

Třeň je až 120 mm dlouhý, až 30 mm tlustý, okrouhlý a dutý až okrajově kyjovitý, jemně podélně šlachovitý, plný, bílý, od báze hnědnoucí, často po většině délky zakrytý v opadaných mýtinách nebo suché trávě. Dužnina je bílá, pevná, se silnou moučnou vůní a chutí. Výtrusný prach je čistě bílý. Roste samostatně nebo ve svazečcích, velmi hojně pod různými druhy topolů. Vyskytuje se v listnatých lesích pod osikami, ale i v městské zeleni, pravidelně v trávě pod stromy nebo v lesích.

Výskyt Čirůvky topolové

Vyvíjí se velmi často, ale pravidelně hromadně, ve svazcích nebo v čarodějnických kruzích pod topoly (nejčastěji tmavými a osikami), nejčastěji mimo les — v parcích, stromořadích nebo na hrázích. Vyskytuje se spíše v suchých a horkých létech na slunných stanovištích s neutrální až málo zásaditou půdou.

Možnost záměny

Může být zaměňována s jinými druhy čirůvek s červenohnědým kloboukem, například s čirůvkou plavohnědou (Tricholoma fulvum), čirůvkou bělohnědou (Tricholoma albobrunneum), čirůvkou masitou (Tricholoma pessundatum) nebo čirůvkou osmahlou (Tricholoma ustale), z nichž některé jsou podrobně popsány jako málo škodlivé. Základními znaky čirůvky topolové jsou vývoj pod topoly a moučný zápach.

Čirůvka topolová — Recept

Ať už je to jakkoli, je to houba, která se dá konzumovat, protože disponuje moučným zápachem a chutí, a proto je vhodná spíše k neobvyklému vaření, například k nakládání do octa. Má posilující účinky.

Polévka z Čirůvek

Ingredience:

300 g čirůvek
půl litru vývaru
20 g hladké mouky
Máslo
40 g kořenové zeleniny
mléko, žloutek, pepř
sůl, kmín
nasekaná pažitka na ozdobu

Postup

Na másle osmahneme nakrájené houby, v tu chvíli uděláme ze zbylého másla světlou jíšku. Jíšku zalijeme vývarem, přidáme mletou kořenovou zeleninu a osmažené houby. Polévku dochuťte kmínem, solí a pepřem. Když zelenina změkne, rozšlehejte jíšku se žloutkem a za stálého míchání ji vlijte do polévky.