Strmělka nálevkovitá (Infundibulicybe gibba, syn. Clitocybe gibba, Clitocybe infundibuliformis) je výjimečně hojným druhem strmělky vyvíjející se od pozdního jara do sklizně pod listnatými i jehličnatými stromy, zejména na kyselých substrátech. Nejčastěji se vyvíjí ve svazcích od května do prosince a pravidelně tvaruje pásma severní polokoule. Vyvíjí se po celé klidné severní straně rovníku, v severní Africe a Austrálii.
Do hledáčku biomedicíny se dostal poté, co se při screeningu 95 druhů stopkovýtrusných organismů zjistilo, že obsahují látky, které potlačují pohyb trombinu. Trombin by mohl být klíčovou serinovou proteinázou koagulační kaskády a následně je vhodným cílem pro usměrňování srážení krve. Výsledky tohoto výzkumu byly slibné pro další výzkum s cílem objevit přesvědčivý a bezpečný inhibitor trombinu, a to tím spíše, že látky ve strmělky nevykazovaly žádný inhibiční účinek na trypsin (Doljak et al., 2001). Každopádně od té doby nebyl podrobně popsán žádný podnětný kritický výzkum v této oblasti.
Základní charakteristika Strmělky nálevkovité
Doba výskytu | Květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec |
Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les |
Užitná hodnota | Jedlá houba |
Tvar třeně | Válcovitý (spíše tenký) |
Barva třeně | Hnědá, okrová |
Konzistence třeně a dužniny | Pružná (dužnina tuhá, světlá) |
Povrch třeně | Hladký |
Povrch klobouku | Plstnatý a lysý |
Barva klobouku | Hnědá, okrová (kožově hnědavý) |
Tvar klobouku | Vmáčklý, s hrbolkem (hrbolek být ale nemusí) |
Vůně | Příjemná, nevýrazná) |
Chuť | Kořenitá, chutná po hořkých mandlích |
Hymenofor | Lupeny — úzké, husté, sbíhají na třeň, bělavé až krémové |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Strmělky nálevkovité
Klobouk je 30-80 mm široký, zprvu rovný až vyhlazený, předtím dlouho nálevkovitý, se štíhlým, zvlněným, někdy slabě brázditým okrajem, často se středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je holá, jemně plstnatá, světle béžová, světle okrová až hrubě hnědá, v některých případech s růžovým nebo oranžovým nádechem.
Lupeny jsou tlusté, v mládí bílé, později nažloutlé, dlouhé, splývající ve třeň. Třeň je kulatý a dutý až okrajově kyjovitý, 25-60 x 4-10 mm, bělavý nebo světle krémový, obvykle světlejší než klobouk. Dužnina je bělavá, pevná a všestranná. Vůně je citlivá, srovnatelná s vůní špičky obecné (Marasmius oreades). Chuť je mírná. Výtrusy jsou bělavé. Výtrusy jsou elipsoidní, 5,5-8 x 3,5-5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt Strmělky nálevkovité
Vyvíjí se od května do prosince, hojně, zpravidla ve svazcích, v listnatých, méně často jehličnatých lesích.
Možnost záměny
Výjimečně srovnatelná je strmělka žebernatá (Infundibulicybe costata), často s výraznější vůní a nápadnou kresbou okraje klobouku, ale zejména se vůbec nepodobá stélce trubkovité, která se jeví jako červenohnědá reakce s KOH. Strmělka šupinkatá (Infundibulicybe squamulosa) zahrnuje texturovaný střed klobouku.
Strmělka nálevkovitá v kuchyni
Modifikovaný recept pro Strmělku nálevkovitou
Ingredience
- Strmělka
- Voda
- Ocet
- Sůl
- Bobkový listopad nové koření
- Pepř
- Cibule
- Kapie
- Mrkev
Postup
Houby očistěte, odřízněte třeně a kloboučky omyjte vlažnou vodou. Zhruba na 1 kg hub vložíme do hrnce společně s 1/2 l vody a 1/4 l octa, půl malé lžičky soli, 2 bobkové listy, 5 zrnek nového koření a 10 zrnek pepře. Přivedeme k varu, vložíme houby nakrájené na větší kousky a dusíme 10 minut.
Odstavíme do druhého dne. Druhý den připravíme nový nálev, necháme povařit (samotné) a odstavíme do chladu. Nakrájej 1 velkou cibuli na proužky, můžete přidat kapii a mrkev. Scedíme houby z minulého dne a vložte je do nálevu a pak je střídejte s připravenou zeleninou. Zalijte je připraveným nálevem a přikryjte. Po dvou dnech lze konzumovat nebo dezinfikovat 20 minut při 90 °C. Při podávání doporučujeme pokropit olejem a použít nový pepř.