Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)

Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)

Hřib nachovýtrusý byl druhem v rámci druhu Porphyrellus. A to na základě průzkumu biomolekulárních výzkumů se ukázalo, že patří do třídy Tylopilus. Mykolog Elias Magnus Fries ji v roce 1835 zařadil do třídy Boletus jako Boletus porphyrosporus. Hřib je houbaři nazýván kominíkem, černouškem nebo dokonce dýmovník.

Základní charakteristika Hřibu nachovýtrusého

Doba výskytuČervenec, srpen, září, říjen
Místo výskytuJehličnatý les, smíšený les
Užitná hodnotaJedlá houba
Tvar třeněVálcovitý a kyjovitý
Barva třeněHnědá a šedá, začazená
Konzistence třeně a dužninyMěkká — dužnina bílá, na řezu růžoví až zčerná
Povrch třeněHladký
Povrch kloboukuHladký a sametový, otlačením černá
Barva kloboukuHnědá a šedá, až do černa
Tvar kloboukuPolokulovitý, plochý a klenutý
VůněNevýrazná
ChuťNevýrazná
HymenoforRourky — šedé, později do hněda, otlačením tmavnou až zmodrají
PrstenNemá
PochvaNemá

Klíčové znaky Hřibu nachovýtrusého

Klobouk je 50-100(-150) mm široký, zprvu polokulovitý, později šikmý, v dospělosti bývá spíše poduškovitý, jemně hladký, suchý, ve stáří místy odlupčivý, ponurý, šedohnědý, šedočerný až olivově hnědočerný. Často se světlejšími plochami. Rourky jsou 8-18 mm dlouhé, spojené až zúženě spojené, zpočátku šedavé, později šedohnědavé, ve stáří až špinavě hnědé, zpočátku šedorůžové, na ploše špinavě červenavé nebo skutečně poněkud šedomodré, v té době matně hnědavé až černohnědé. Póry jsou v mládí malé, později až 1,5 mm velké, srovnatelné s barvou rourek, ale častěji tmavší.

Třeň je velký 50-140 x 15-40 mm, častěji okrouhlý a dutý nebo prodlouženě kyjovitý, plný, suchý, okrajově hladký, šedohnědý, špinavě hnědý až hnědočerný. Na bázi je bělavě plstnatý, jinde zajištěný drobnými hnědavými zrníčky. Dužnina bývá zpočátku pevná a bělavá, později houbovitě měkká, ve stáří tu a tam bělavě šedavá nebo hnědavá, na řezu tu a tam nezměněná, zpočátku na několika místech poněkud rumělková nebo modravá, v té době šedohnědá až šedočerná, s poněkud nápadnou chutí a při vývoji s vůní impregnovaných železničních pražců. Výtrusný prach je rudohnědý.

Výskyt Hřibu nachovýtrusého

Vyvíjí se celkem výjimečně v jehličnatých i listnatých lesích, zpravidla pod smrky, borovicemi a buky. Častěji se vyskytuje v malých skupinkách se sklonem k vlhčím zarostlým nebo zastíněným místům s kyselým nebo neutrálním substrátem. Má sklon k vyšším polohám.

Možnost záměny

Při sbírání a využívání hřibu nachovýtrusného bychom měli být šetrní. V porovnání s jinými houbami se často nejedná o skvělé houby, kterou byste museli celý den konzumovat. I přesto, že dokáží oživit zavařeniny a jiná jídla. Vždy se sbírají pouze mladé plodnice, starší druhy pak voní po obyčejném palivu do lamp. Jen na okraj — podobně smrdí impregnované staré dřevěné železniční pražce. Jinak můžeme říci, že je houba charakteristická tím, že je jediným zástupcem druhu Porphyrellus na Starém kontinentu. Z tohoto důvodu ho nemůžete zaměnit za nic jiného!

Hřib nachovýtrusý v kuchyni

Ingredience

  • Hřib nachovýtrusý
  • 2 nové menší brambory
  • ¼ zelené a žluté kapary
  • 2 koktejlová rajčata
  • 1 jarní cibulka
  • tymián, drcený kmín, sůl, pepř
  • případně vývar nebo voda na zalití
  • 1 vejce

Postup

Očištěné houby a brambory nakrájejte na kousky. V nádobě osmahneme cibuli, vhoďte do ní houby a brambory, budete moci nalít malé množství tekutiny. Dochuťte solí a pepřem a přidejte tymián. Dusíme na mírném ohni přibližně 15 minut. Mezitím nakrájejte rajčata a kapie. Po 15 minutách přidejte zbývající zeleninu a duste ještě asi 12 minut, přičemž jídlo opepříme. Vypněte sporák, přidejte vejce a odstavte na sporák, dokud neztuhne, na dalších 6 minut. Podle chuti dochuťte a podávejte.


Všechny hřiby v našem atlasu hub

Od Petr Krauz

Amatérský sportovec se skromnými výsledky, milovník zdravé výživy a kroket s tatarkou. Mimo jiné také SEO konzultant na volné noze, majitel webu Krauzovinacestách.cz a zakladatel projektu Marketingová-Plzeň.cz // Instagram | LinkedIn | Facebook