Běžně se mu říká hřib, ale ve skutečnosti je to strakoš. Také má řadu lidových názvů, převážně se mu říká zaječák, židák, máselník, koženáč, borovák, pastéřka nebo husí pupek. A teď se nesmějte, protože jeho posledním názvem je vraní pupek. Vskutku navzdory tomu, že strakoš patří mezi klouzky, čepička se obtížně odlepuje nebo vůbec, a je spíše kožovitý. Za vlhka je poněkud slizký.
Strakoš je zajímavý tím, že mění barvu v průběhu svého celého vývoje. V mládí je houba nažloutlá nebo špinavě oranžová, třeň je citronový s hnědočerveným nádechem a rourky jsou okrově žluté a při otlačení modrají. Zralejší houby se zbarvují do olivové barvy. Poté se strakoš změní na nazelenalý a otlak nyní nemodrá, ale hnědne. Na řezu je tkáň mírně zelená až modrozelená. No, není to fešák? Jinak záměna za nejedlý hřib prakticky není možná. Vzhledově má nejblíže ke konzumní houbě známé jako klouzek kravský.
Základní charakteristika Hřibu strakoše
| Doba výskytu | Červenec, srpen, září, říjen, listopad |
| Místo výskytu | Jehličnatý les, smíšený les, kosodřevina — písčité půdy pod borovicemi |
| Užitná hodnota | Jedlá houba — mladé plodnice jsou velmi chutné |
| Tvar třeně | Válcovitý a kyjovitý |
| Barva třeně | Hnědá a žlutá |
| Konzistence třeně a dužniny | Tvrdá |
| Povrch třeně | Hladký, plstnatý a zrnitý |
| Povrch klobouku | Šupinatý — ve stáří šupiny mizí |
| Barva klobouku | Žlutá a olivová |
| Tvar klobouku | Polokulovitý a plochý |
| Vůně | Houbová a ovocná |
| Chuť | Příjemná a ovocná |
| Hymenofor | Rourky — olivověhnědé, poraněním modrají |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Hřibu strakoše
Klobouk je nejprve polokulovitý s ohnutým okrajem, později téměř rovný, 40-120 mm široký, žlutohnědý, okrově hnědý, v některých případech s oranžovým nebo olivovým nádechem, opatřený jemnými plstnatými šupinami a suchý. Rourky jsou 5-10 mm vysoké, v mládí hluboce šedolivové až šedohnědé, později světlejší.
Póry mají barvu rourky a při otlačení modrají. Třeň je válcovitý a dutý, někdy kyjovitý, 30-100 x 15-30mm, žlutý, často naoranžovělý, naolivovělý nebo nahnědlý, jemně zrnitý, suchý, bez prstenu. Dužnina je nažloutlá, na řezu modrozelená. Vůně není výjimečně výrazná, připomíná pestřici. V každém případě několik odborníků připisuje vůni strakoše i jiným a irelevantním druhům. Chuť je mírná, poněkud nakyslá. Prach je olivově hnědý. Výtrusy jsou sotva zakřivené až vřetenovité, 8-11 x 3-4 mm, hladké.
Výskyt Hřibu strakoše
Vyvíjí se od července do listopadu, místně nebo v některých případech velice hojně. Tvoří mykorhizu s borovicí dvoujehličnatou, pravidelně se vyskytuje v zeleni a jalovcích. Vyhovují jí písčité půdy.
Možnost záměny
Pro své zbarvení, suchou pokožku klobouku a třeně, modrozelenou dužninu je v každém případě nezaměnitelný. Ze Severní Ameriky byl vyobrazen skutečně srovnatelný druh Suillus tomentosus, ale tu a tam jsou obě jména synonymizována. Ve srovnatelných nebo nerozlišitelných životních prostorech pod borovicemi se vyskytují také klouzek žíhaný (Suillus collinitus), klouzek zrnitý (Suillus granulatus), klouzek kravský (Suillus bovinus) nebo klouzek obecný (Suillus luteus), které však mají hladkou, často slizkou pokožku klobouku a v posledním zmíněném případě prsten na třeni.
Hřib strakoš v kuchyni
Pizza se strakoši
Ingredience
- 200 g hříbků
- 120 ml sladkého kečupu
- 150 g sýra na mletí
- 4 rajčata
- 300 g hladké mouky
- 150 ml vody
- 20 g droždí
- tuk na vymazání nádoby na koláč
- slunečnicový olej
- sůl, oregano, tymián podle chuti
- mouka na vál
Postup
Do prosáté mouky přidáme droždí, které jsme rozdrobili ve vlažné vodě, lžíci oleje a půl lžičky soli. Vypracujeme hladké těsto, které necháme přibližně půl hodiny kynout. Houby očistíme, nakrájíme na řezy a osmahneme je na několika lžících rozpáleného oleje. Směs vyválíme na pomoučeném válu a naplníme jí vymazanou koláčovou formu. Ke kečupu přimíchejte ždibec oregana a tymiánu a těsto jím potřete. Na kečup rozprostřete nakrájená rajčata a na ně navrstvěte udušené hřiby. Nakonec posypeme mletým sýrem a připravíme v předehřáté troubě do růžova.
Všechny hřiby v našem atlasu hub
- Hřib borový (Boletus pinophilus)
- Hřib bronzový (Boletus aereus)
- Hřib dubový (Boletus aestivalis)
- Hřib dutonohý (Boletus cavipes)
- Hřib hnědý (Xerocomus badius)
- Hřib koloděj (Boletus luridus)
- Hřib kovář (Boletus erythropus)
- Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus pseudoscaber)
- Hřib peprný (Boletus piperatus)
- Hřib plstnatý (Boletus subtomentosus)
- Hřib satan (Boletus satanas)
- Hřib siný (Gyroporus cyanescens)
- Hřib smrkový (Boletus edulis)
- Hřib strakoš (Boletus variegatus)
- Hřib žlučník (Tylopilus felleus)
- Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron)
