Neobvyklý druh vyvíjející se pod dvoujehličnatými borovicemi (B. forestis, B. bahenní a B. kolenní a jejich kříženci) na rašeliništích. Druh je evidován v rámci vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. jako silně ohrožený druh a v rámci Červeného seznamu makromycetů.
Liší se do jisté míry srovnatelným a běžným klouzkem kravským (Suillus bovinus), který se může vyvíjet ve srovnatelných životních podmínkách, mimo jiné i blízkostí prstence. Viz také klouzek obecný (Suillus luteus) a patří mezi druhy pro opravu zákona o zvláště chráněných druzích. Je zákonem zajištěn podle vyhlášky č. 395/92 Sb. a navíc je zařazen do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky jako evropský ohrožený druh.
Základní charakteristika Klouzka žlutavého
| Doba výskytu | Červenec, srpen a září |
| Místo výskytu | Podmáčené stanoviště, rašeliniště, |
| Užitná hodnota | Jedlá houba |
| Tvar třeně | Štíhlý, protáhlý a válcovitý |
| Barva třeně | Žlutý, špinavě žlutý a bílý |
| Konzistence třeně a dužniny | Gelatinózní |
| Povrch třeně | Pokroucený, pokryt žlutými kapičkami |
| Povrch klobouku | Žíhaně slizký |
| Barva klobouku | Špinavě žlutý až žlutohnědý |
| Tvar klobouku | Kuželovitý, klenutý až rozložený |
| Vůně | Nenápadná |
| Chuť | Nakyslá |
| Hymenofor | Rourky |
| Prsten | Má |
| Pochva | Není |
Klíčové znaky Klouzka žlutavého
Klobouk je 20-80 mm, slizký, kuželovitý, poté plochý. Barvy jsou žlutohnědé, žlutavé nebo žlutohnědé s olivovými tóny. Průběžně je i žíhaný. Rourky se jemně soustřeďují na třeň a jsou žluté nebo žlutohnědé, bez námahy odlišitelné od klobouku. Póry jsou rozsáhlé (2-3 mm), žluté, později žlutohnědé.
Třeň je 20-80 x 5-15 mm, srovnatelný s barvou klobouku, kulatý a dutý, často ohnutý, zpočátku hnilobný, později suchý. Na třeni zůstává po celé délce slizký prsten, zbarvený hnědavě kaštanově od výtrusů. Ve stáří téměř zmizí. Dužnina je jemná, špinavě žlutá, někdy s hnědým nebo oranžovým nádechem uvnitř třeně. Na řezu nemění barvu. Obsahuje poněkud štiplavou chuť a citlivou ovocnou vůni.
Výskyt Klouzka žlutavého
Vyvíjí se od července do října, zásadně na podmáčených, kyselých stanovištích a je příbuzná s borovicemi se dvěma jehlicemi v trsu. Vyskytuje se především v kobercích rašeliníku.
Možnost záměny
Klouzek sibiřský (Suillus sibiricus), který se vyvíjí pod borovicí klečí (Pinus cembra), má tmavší čepičku a není slizký.
Klouzek žlutavý – Recept
Klouzci s oříšky schovaní v sýru
- 400 g klouzků
- 100 g vlašských ořechů
- 2 cm široký plátek másla
- 1 lžička oleje
- 2 lžíce petržele (lístků drobně nakrájených)
- špetka soli
- 2 kulaté sýry typu Camembert nebo Hermelin (1 ks=120g)
Očistěte třeně hub a nakrájejte je na menší kousky (v závislosti na odhadované velikosti hub). Vložíme je do nádoby s rozpuštěným máslem a olejem a bez úpravy smažíme téměř 8 minut. Poté do pánve přidejte ořechy nakrájené na lepší kousky s řezem a smažte další 2 minuty. Osolíme, přidáme petrželku, rozmixujeme, necháme vychladnout a poté směs rozdělíme na dvě části. Sýry podélně rozkrojíme, jednu polovinu sýra průběžně hustě pokryjte houbovou směsí a poté přiklopte druhou polovinou sýra.
Naplněné sýry dobře zabalte, vložte je do lednice a zatěžkejte něčím těžším (například sklenici od okurek). Po třech dnech nakrájejte sýry na klínky a jezte je s chlebem. Nebo místo klouzků můžete použít žampiony nebo hlívu ústřičnou. Nesmíme opomenout ořechy, které náplni umožňují mimořádně skvělou chuť.
