Holubinka mandlová je dobře rozpoznatelná houba podle nevýrazného masového zbarvení dužniny a zmenšeného třeně na bázi. Výborná je vařená v oleji na škvarky. Je vynikající ve všech úpravách a zejména také s vejci. Nejvíce se holubinka mandlová vyvíjí v suchém podnebí.
Základní charakteristika Holubinky mandlové
| Doba výskytu | Květen, červen, červenec, srpen, září a říjen |
| Místo výskytu | Listnaté, jehličnaté i smíšené lesy, kyselé a zásadité půdy |
| Užitná hodnota | Jedlá houba – jedna z nejchutnějších |
| Tvar třeně | Válcovitý, zašpičatělý |
| Barva třeně | Zrezivělá a bílá |
| Konzistence třeně a dužniny | Dužnina je tuhá a třeň je pevný, plný |
| Povrch třeně | Jemně vrásčitý |
| Povrch klobouku | Hladký, v dospělosti rýhovaný |
| Barva klobouku | Masově nebo růžově červený, fialově hnědý, světle šedohnědý, někdy vybledává |
| Tvar klobouku | Plochý, vmáčklý, rýhovaný okraj |
| Vůně | Nevýrazná |
| Chuť | Mírná a oříšková |
| Hymenofor | Lupeny jsou husté, měkké a křehké |
| Prsten | Nemá |
| Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Holubinky mandlové
Klobouk 4-12 cm široký, lysý, v mládí polokulovitý, na tomto místě rovný, uprostřed vrásčitý, s hladkým, podvinutým, a pak s vrásčitým okrajem ve stáří, často paprsčitě vrásčitý, masitý a tvrdý. Střed je jemně vrásčitý a pokožka klobouku je asi 0,1 cm od okraje vyrovnaná a za vlhka korkovitá. Loupe se až na 1/2 šířky. Barva je masově růžová až tkáňově hnědá. Lupeny jsou jemné, křehké, souběžné, husté, nízké, u třeně pravidelně hojně vidlené, bílé, později světle krémové, v některých případech na okraji slabě zelené a často korodované. Za vlhka se trhá.
Třeň je 3-8 cm vysoký, 1,5-3 cm tlustý, tvrdý, plný, kulatý a dutý, vrásčitý, směrem k bázi se zužuje. Barvy jsou ve stáří bílé, při poškození, zejména na bázi, korodované. Dužnina je pevná, bílá, na temeni žloutnoucí a na řezu rezavějící. Vůně je nevýrazná, chuť je oříšková až sladce mandlová. Výtrusný prach je bílý, elipsoidní a často hruškovitý, jemně bradavčitý, amyloidní, 6-7 x 5-6 µm velký.
Výskyt Holubinky mandlové
Výskyt květen-říjen, spíše ve svazcích, ale navíc i jednotlivě v xerotermních dubo-habrových lesích, v kyselých doubravách, kyselých bučinách, modřínové lesy nebo ve smíšených lesích s převahou modřínů, světlé listnaté lesy, především pod duby a habry. Vícekrát za čas se navíc může vyskytovat v druhotných jehličnatých lesích pod smrky, na korozivních půdách. Vyhovují mu vápnité půdy. V každém případě se může vyskytovat i na nevápenatých půdách.
Možnost záměny
- Holubinka celokrajná (Russula integra) má v mládí světle okrové lupeny, třeň není na bázi zmenšený a vyvíjí se v podstatě v podhorských jehličnatých lesích. Je navíc jedlý.
- Holubinka kolčaví (Russula mustelina) a holubinka bukovka (Russula heterophylla). Obě jsou konzumovatelné, holubinka namodralá (Russula cyanoxantha) má nelámavé lupeny a je navíc jedlá.
- Holubinka mdlá (Russula veternosa), je vzácná, výjimečně se vyskytuje pod duby a buky, obsahuje bledě žlutý výtrusný prach a ostrá pletiva, ale je nepoživatelná.
Holubinka mandlová – Recept
Holubinka mandlová v teriyaki omáčce
Ingredience:
- 1 hrst Holubinky mandlové
- 100 g jasmínové rýže
- 3-5 lžic teriyaki omáčky
- 1-3 lžíce slunečnicového oleje
- dle chuti chilli papričky, sezamová semínka, petržel nebo koriandr
Postup
Nachystejte si veškeré suroviny. Jasmínovou rýži uvaříme v osolené vodě podle návodu k použití. Očistěte mandlové holubinky, omyjte je a nakrájejte na libové kousky. Rozehřejte slunečnicový olej na pánvi a opečeme v něm holubinku mandlovou, dokud jemně nezezlátne. Poté přilijte teriyaki omáčku a promíchejte, aby se houby v omáčce obalily. Podávejte s rýží, chilli, sezamovými semínky a novými bylinkami.
