Lakovka statná je výjimečně srovnatelná s lakovcem obecným, od nějž se liší především větší velikostí plodnice a výraznější šupinatostí klobouku (v některých případech se navíc nazývá lakovka šupinkatá).
Základní charakteristika Lakovky statné
Doba výskytu | Červen, červenec, srpen, září a říjen |
Místo výskytu | Jehličnatý les, listnatý les, smíšený les |
Užitná hodnota | Jedlá houba |
Tvar třeně | Válcovitý a někdy zkroucený |
Barva třeně | Hnědá a červená |
Konzistence třeně a dužniny | Pružná, třeň tuhý, později vatovitý, dužnina vodnatá a neměnná |
Povrch třeně | Vláknitý |
Povrch klobouku | Šupinkatý |
Barva klobouku | Hnědá a červená |
Tvar klobouku | Plochý, vmáčklý, zvoncovitý a klenutý |
Vůně | Nevýrazná |
Chuť | Nevýrazná |
Hymenofor | Lupeny jsou prořídlé, vysoké, masově červené, ve stáří poprášené |
Prsten | Nemá |
Pochva | Nemá |
Klíčové znaky Lakovky statné
Klobouk je 20-80 mm široký, zprvu polokulovitý, později lesklý až rovný, v některých případech uprostřed okrajově odstálý, hygrofánní, na okraji za vlhka poněkud průsvitně pruhovaný. Pokožka klobouku je jemně plstnatá až strukturovaná, v mládí a za vlhka rudohnědá až oranžově hnědá. Starší plodnice, zejména za sucha, začnou blednout. Lupeny jsou spíše skrovné, narůžovělé, v dospělosti poprášené bílým výtrusným prachem, u třeně jsou odhalené, někdy ohraničené krátkým zoubkem.
Třeň je kulatý a dutý, 40-120 x 4-10 mm, srovnatelně zbarvený s kloboukem, nezaměnitelně podélně brázditý, s bílým bazálním myceliem, v dospělosti prázdný. Dužnina je tenká a v barvě plodnice. Vůně a chuť jsou nevýrazné. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7,5-11 x 6-9 mm, průsvitné, jemně ostnité. Bazidie jsou čtyřpouzdré.
Výskyt Lakovky statné
Vyvíjí se od června do října, roztroušeně, tu a tam hojně, v lesích všeho druhu, v některých případech dokonce i mimo les. Inklinuje ke korozivním půdám. V literatuře je často podrobně popsáno, že se vyvíjí na vlhčích místech, ale houby pochází v podstatě ze stepí, takže vývoj je tlumen vydatnými srážkami v době sklizně.
Možnost záměny
Charakteristickými znaky jsou obecně silné plodnice, šupinatý klobouk a zejména obzvláště šlachovitý třeň. Hojná lakovka obecná (Laccaria laccata) má téměř kulaté výtrusy, nanejvýš slabě šlachovitý třeň, klobouk častěji bez šupin, za vlhka s více pruhovaným okrajem. Lakovka dvoubarvá (Laccaria bicolor), obsahuje fialové mycelium na bázi třeně a často fialové lupeny. Menší druh lakovka cihlová (Laccaria fraterna) a lakovka zakroucená (Laccaria tortilis) mají bisporické bazidie.
Lakovka statná — Recept
Krkonošský hubník
Ingredience:
- 4 vejce
- 2-3 sklenice sušených hub (ale můžete použít i nové nebo, v případě, že se přikláníte k pikantnější chuti, naložené)
- 1-2 cibule
- 5 housek
- sklenici mléka
- 5 stroužků česneku
- Tuk
- Pepř a sůl
Postup
Sušené houby uvaříme v osolené vodě, sceďte, cibuli nakrájejte nadrobno a česnek rozmačkejte. Nakrájené houby vložíme do mísy, zalijeme mlékem, které by se do nich mělo vsáknout. Přidejte vychladlé houby, česnek a cibuli. Zcela promíchejte, přilijte rozšlehaná vejce, sůl a pepř. V případě, že se vám směs zdá příliš řídká, můžete ji zahustit strouhankou nebo krupicí.
Pro ochucení můžete přidat i majoránku. Vymažte zapékací misku sádlem nebo jiným tukem a naplňte ji houbovou směsí. V tu chvíli ji dejte péct do předehřáté trouby, dokud nezíská zářivě hnědou barvu. V případě, že dáte více hoblinek tuku nebo másla, budou houby jemnější.