Bronzová pleť je pro většinu z nás sexy, ale k jejímu získání nevede jednoduchá cesta. Opalování není ve všech případech pro naše tělo příliš zdravé, má ale i pozitivní dopady na naše zdraví – třeba vyšší hladinu serotoninu, nebo tvorba vitamínu D. Jaká je ta nejlepší cesta ke zdravému opálení a na co si dát pozor?
- Jak vzniká opálení?
- Jak se opalovat – zásady opalování
- Podpora opalování potravinami
- Kde se opalovat?
- Co je to SPF faktor a jaký je ten správný?
- Přípravky po opalování
- Rizika opalování a specifické případy
- Komplikace s opalováním
- Opalovací manuál
Upozornění: za rizika spojená s opalováním nenese redakce žádnou odpovědnost. Informace uvedené v článku jsou veřejně dostupné, podložené studiemi a výzkumy jednotlivých produktů k péči před, v průběhu a po opalování. V článku se věnujeme zjednodušenému popisu principu opálení i navazující problematice. Každá pleť a tělo je individuální – v případě problémů kontaktujte svého praktického nebo kožního lékaře.
Jak vzniká opálení?
Opálení je reakcí kůže na působení UV záření – opalováním se kůže chrání proti spálení od slunečních paprsků. UV záření se dělí pak na UVA, UVB a UVC záření.
- UVB záření – aktivuje pigmentové buňky (melanocyty), které následně vyrábějí melanin (hnědý až černý pigment) – stimuluje tvorbu pigmentu a zesiluje zrohovatělou vrstvu kůže, čímž zvyšuje její přirozenou ochranu před spálením, stimuluje přirozenou tvorbu vitamínu D v těle
- UVA záření – v kombinaci s kyslíkem působí na buňky melaninu v keratinocytech, tím kůže hnědne – zbarvuje pigment do hněda, uvolňuje přirozené zásoby oxidu dusnatého v kůži, a tím zlepšuje proudění krve v cévách a srdci a posiluje tak kardiovaskulární systém
- UVC – téměř neproniká atmosférou
Opálení vzniká v horní vrstvě kůže – vrstvě, kde buňky postupně dozrávají a odumírají. Tím, že se buňky vytrácejí, opálení slábne. V létě jsme schopni toto opálení “posilovat” a cca 28denní obměnu buněk předhánět. V zimě, kdy jsme zakryti oblečením a slunečních paprsků je málo, opálení obvykle zmizí a dostaneme se zpět na svou obvyklou hladinu (a barvu) melaninu.
Jak se opalovat – zásady opalování
K opálení je lepší se propracovávat postupně. Kromě běžného opalování na sluníčku patří také další metody – solárko, samoopalovací krémy… Pojďme se podívat na všechny možnosti a rozebrat si problematiku opalování: obecně i na základě provedených studií.
Vhodná délka opalování
V případě venkovního zaměstnání si délku pobytu na sluníčku mnohdy nevyberete. Když se budete opalovat záměrně u moře, rybníka nebo na zahradě, měli byste dávat pozor.
Naše pokožka je uzpůsobena produkci melaninu pouze po určitou dobu a do určité hladiny. Je tedy celkem zbytečné (na cestě za hnědou pokožkou) proležet u vody celý den. Každá pokožka je jiná, ale obvykle se jedná o 2-3 hodiny na sluníčku, kdy dojdete ke svému dennímu maximu.
U světlejších pletí tato doba může být ještě kratší.
Když dobu na opalování přeženete, vystavujete se riziku poškození pleti UV zářením – spálení, puchýřům nebo úpalu. Při opalování se doporučuje dělat přestávky, které intenzitu UV záření rozmělní do delšího časového úseku.
Kdy se opalovat?
Pokud s opalováním začínáte, neměli byste venku na sluníčku strávit více než půl hodiny. Postupně můžete pobyt venku prodloužovat, až ke 2 či 3 hodinám.
V rozmezí 11. a 15. hodiny byste se měli slunci vyhýbat, protože je nejsilnější a zvyšuje se pravděpodobnost, že se místo pálení spíše spálíte.
Pravidelně se otáčejte
Při opalování je zásadní, abyste se otáčeli. Ležení na břiše je obvykle příjemnější, ale mohli byste mít ze zad pěknou červenou plochu. Doporučuje se každých 15 minut otáčet o čtvrt otáčky – tedy na záda, bok, břicho, bok.
Pro rovnoměrné opálení (a současně zatížení pokožky slunečním zářením) můžete měnit polohy rukou a nohou.
Jak urychlit opalování?
Tím nejjednodušším způsobem je poležení u vody – voda totiž odráží sluneční paprsky. Mnoho lidí u moře stráví dlouhou dobu “ve vodě” na lehátku – to je pro opalování super, pro zatížení na pokožku již nikoli.
Podpora opalování potravinami
Pokud chcete získat přirozenou ochranu proti všem typům UV záření, existuje i přírodní cesta ve stravě. Díky některým potravinám můžete zvýšit hladinu lykopenu, který vytváří vlastní SPF ochranu. Antioxidanty zvyšující hladinu lykopenu najdete v rajčatech a dalších červených a oranžových druzích zeleniny a ovoce.
Mezi další typy antioxidantů patří polyfenoly, které jsou obsaženy třeba v zeleném čaji. Hořká čokoláda zase díky obsahu flavonoidů chrání kůži před spálením. Mezi přírodní zdroje beta-kartonu patří mrkev. Doporučuje se vypít sklenici mrkvové šťávy před a po opalování. To sice může pomoci zdravému opálení, ale představte si reakci vašeho organismu, když spořádáte třeba tři kilogramy mrkve. 🙂
Kde se opalovat?
Kromě opalování u moře nebo u rybníka existují i další místa, kde hnědý odstín kůže získat. Kam za opálením zamířit?
Opalování ve stínu a ve větru
Že to ve stínu neopaluje? To je nejběžnější mýtus u opalování. Sluneční paprsky jsou všude, venku se navíc umí hezky odrážet od různých povrchů – vody, sněhu, písku nebo betonu.
- Podle studií je stín ekvivalentem SPF ochrany na hodnotě kolem 2-6, což je opravdu málo.
- Když Slunce zaleze za mraky, až 90 % UV záření dokáže proniknout.
- Když fouká, sluneční paprsky nikam neodletí. Opalují úplně stejně. Jen vám je možná o něco příjemněji – spálíte se o to snadněji.
Opalování ve stínu má ale své benefity – není vám takové horko a UV záření na pokožku dopadá přeci jen o něco méně.
Opalování na horách
Na každý výškový kilometr je UV záření asi o 10 % silnější z důvodu úbytku atmosféry, která by UV paprsky zastavovala. Největší rozdíl může být pak u mořské hladiny a ve výšce 2 500 metrů nad mořem, kdy to opaluje až o 60 % více).
Kromě toho se třeba v případě sněhu paprsky odrážejí o to více zpět (až 90 % UV záření). V porovnání s ostatními povrchy je to hodně – voda může odrážet až 100 % UV záření, písek cca 10-20 %, zelený trávník 2-4 procenta.
Opalování v soláriu
Při opalování v soláriu je na kůži přiváděna nízká dávka UV záření tak, aby nedošlo ke spálení. Pomalu a postupně se kůže na UV záření adaptuje, dávka záření je zvyšována a výsledkem je opálení a vitamin D bez nebezpečného spálení.
V soláriu:
- vezměte si ochranné brýle
- nepoužívejte žádné urychlovače
- opalování by mělo trvat v průměru maximálně 12 minut, u světlé pleti 10
Více o opalování v soláriu na webu České asociace zdravého opalování
Opalování přes okno
Opalování přes okno funguje tak 50 na 50. Někteří říkají, že to možné je, někteří že není. Naštěstí se nejedná o běžný způsob opalování.
- UVB záření oknem neprochází, ale určitá část UVA ano
- díky technologiím výroby skel se blíží propustnost téměř k nule
Ideálně – vyjděte ven na sluníčko. 🙂
SPF faktor – jaký je ten správný?
Než se podíváme na konkrétní přípravy na opalování a po opalování, měli bychom si vysvětlit pojem SPF. Tato zkratka znamená “Sun protection factor” – tedy “slunečný ochranný faktor” a používá se od poloviny sedmdesátých let.
- Jak funguje SPF ochrana?
- Jak dlouho funguje přípravek dle SPF?
- Podle čeho vybírat SPF faktor?
- SPF a ochrana před UVA
- Chemické a minerální SPF filtry
- Jak často se mazat?
Jak funguje SPF ochrana?
SPF značí schopnost blokace UVB záření, které působí na naši pokožku agresivněji, než UVA. Při delším dopadu UVB na nechráněnou pokožku se můžete spálit. Proti UVA záření SPF faktor nefunguje, k tomu je tu pak faktor PPD.
Rozhodně neplatí, že v případě namazání se přípravkem s vyšším obsahem SPF můžete zůstat na slunci delší dobu. Označuje pouze dobu, jak dlouho vás ochrání – pokud potřebujete být venku déle, musíte vrstvu obnovovat.
- SPF 50 blokuje 98 % UVB záření
- SPF 30 blokuje 97 %
- SPF 20 blokuje 95 %
- SPF 15 blokuje 93 %
- SPF 10 blokuje 90 %
Jaká je účinnost přípravku dle SPF?
Účinnost jakéhokoli přípravku se v průběhu času snižuje. V případě omytí u moře nebo pod zahradní sprchou je doporučeno vrstvu obnovit po oschnutí, doplnění vrstvy se bez ohledu na dobu ochrany doporučuje po 2 hodinách.
Výpočet: číslo faktoru x 10 = ochrana v minutách
SPF 10 = 10 minut
SPF 30 = 300 minut = 5 hodin
Podle čeho vybírat SPF faktor?
Odborníci doporučují obvykle SPF mezi 30 a 50. Nic nedokáže zabránit pronikání UV záření na 100 %, přípravky s vyšší SPF ochranou jsou pak výrazně dražší. Výběr záleží především na tom, jak dlouho budete potřebovat být chráněni.
Zpravidla – do Chorvatska, Řecka nebo Itálie stačí obvykle SPF 30, do Dubaje nebo Egypta a nebo na Kapverdy 50ka.
SPF a ochrana před UVA
UVB záření prostupuje pouze do horních vrstev kůže a může způsobovat spálení pkožky a rakovinu. Proti UVB nás ochrání SPF faktor. Co ale s druhým typem UV záření – tedy UVA?
UVA proniká hlouběji do kůže, konkrétně do míst, kde se tvoří elastin a kolagen – může způsobovat stárnutí pleti. V případě vybírání opalovacích krémů či sprejů se koukejte po označení Broad-Spectrum, které udává i ochranu před UVA. Někdy se také uvádí faktor PPD.
Chemické a minerální SPF filtry
SPF se rozdělují na dva hlavní typy:
- syntetické – pronikají do pokožky, UVB záření absorbují a mění ho na teplo (musíte se chránit min. 20 minut před opalováním)
- minerální – nepronikají do pokožky, UVB záření odrážejí od kůže a působí okamžitě
Syntetické SPF se snadno aplikují. Minerální SPF jsou vhodné pro citlivější pleť. Najdete je například v přírodních opalovacích krémech a olejích. Současné opalovací krémy obvykle využívají oba typy SPF ochrany, aby byly efektivnější.
Jak často nanášet opalovací krém se SPF faktorem?
Jak jsme již zmínili, ochrana proti UV záření postupně slábne dle doby, kterou strávíme na slunci. Když se namažete na cestu do práce v kanceláři, pravděpodobně vám vydrží efekt SPF i na cestu zpět. Když se budete opalovat u moře, potřeba obnovy ochranné vrstvy se zvyšuje.
Doporučuje se ochrannou vrstvu nanášet každé cca 2 hodiny. Při koupání se vrstva omývá a proto je lepší aplikovat přípravek dříve – po oschnutí.
Přípravky po opalování
UV záření dokáže naší pokožku řádně potrápit, a proto bychom ji měli chránit. Na trhu existuje spousta přípravků, které vám s tím pomohou.
- Krém na opalování
- Oleje na opalování
- Mlha na opalování
- Kréma a spreje po opalování
- Pomáda na rty
- Samoopalovací krémy
- Mléka po opalování
- Bronzer na opalování
- Chladivý gel po opalování
Proč používat přípravky po opalování?
- hydratují pokožku
- urychlují regeneraci pokožky
- zabraňují stárnutí kůže
- brání sloupání horní vrstvy kůže (té opálené)
- chladí a zklidňují spálenou pokožku
- některé prodlužují efekt opálení
Krém na opalování
Krémy na opalování jsou obvykle hutné a jejich vstřebání trvá nejdéle. Nejčastěji se používají na odhalené části těla, jako je obličej, ramena nebo lýtka. Obvykle se vyžaduje řádné rozmazání a vetření do pokožky (v případě spálené nebo zarudlé kůže to nemusí být nic příjemného).
Oleje na opalování
Oleje na opalování jsou velmi oblíbené, především pak tehdy, kdy už máte v rámci opálení dostatečný základ. Aplikace olejů nebo mlék je snadná, příjemná, bez nutnosti dlouhého roztírání.
Pozor dávejte na popis jednotlivých olejů – některé mají dokonce vlastnosti, že dokáží paprsky přitahovat. Kromě olejů ve spreji jsou v nabídce také různé přírodní varianty, jako je olivový, kokosový, oříškový, slunečnicový olej nebo olej s extraktem ze zeleného čaje.
Po opalování se doporučuje umýt olej vodou s mýdlem.
Mlha na opalování
Opalovací mlhu najdete nejčastěji pod značkou Bioderma nebo La Roche-Posay. Má transparentní texturu, je voděodolná, vhodná na outdoorové aktivity.
Krémy a spreje po opalování
Po opalování se doporučuje používat krém nebo sprej, který obsahuje aloe vera. Tato kombinace dokáže pokožku zchladit a hydratovat. Pokud se vám povedlo se spálit, můžete použít sprej s obsahem Panthenolu.
Pomáda na rty s UV faktorem
Ochrana rtů je stejně tak důležitá, jako ochrana pokožky. Přílišný dopad UV záření na rty poznáte obvykle až pozdě – když vám popraskají koutky nebo celé rty “vyschnou”. Pro ochranu rtů se používají pomády (tyčinky), které jsou vyvinuté speciálně s SPF faktorem.
Ochrana rtů je důležitá také na lyžích, kde se obvykle prodávají pomády schopné odolávat mrazu nebo otěrům rtů o bundu.
Samoopalovací krémy
Samoopalovací krémy obsahují molekuly cukru, které reagují s buňkami v kůži. Reakce samoopalovacího krému a kůže vede ke zvýšení pigmentace. Jedná se o podobný proces, jako když karamelizuje cukr.
Samoopalovací krémy působí jako vrstva na kůži, která může póry ucpat. Dýchání kůží je ovšem hodně důležité, a proto je nelze i přes jejich benefity na 100 % doporučit.
TIP: Jde to i bez sluníčka! Průvodce samoopalovacími prostředky
Mléko po opalování
Stejně jako krémy a spreje po opalování, můžete použít i mléka. Mléka se obvykle používají pro ošetření pokožky na celém těle. Konzistenci mají podobnou gelům a kromě hydratace umí také často díky chladivé složce ulevit kůži od lehkého spálení.
Bronzer na opalování
Bronzery na opalování jsou přípravky, které zajistí téměř okamžité opálení – alespoň na oko. Existují dva typy:
- okamžité – ty se rychle omyjí (ořech, karamel, henna)
- postupné – během cca 4-5 hodin působí na odumřelé buňky, které tmavnou
Efekt bronzeru není tak trvalý, jako opálení. Výsledků se dočkáte ale během několika hodin.
Chladivý gel po opalování
Po opalování je tu snad více přípravku, než přípravku před a na opalování. Kromě mléka, krémů, olejů a sprejů lze využít také gely. Tyto gely jsou obvykle chladivé a obsahu vysoký podíl aloe vera.
Tyto gely působí na podrážděnou pokožku a mají pozitivní vliv na její hojení. Často se využívají gely na puchýřky od popálení, ke kterému se dostanete obvykle při vystavení při delším kontaktu pokožky v destinacích bližších rovníku.
Rizika opalování a specifika
Opalování je hezké, ale nese s sebou také nějaká rizika. Pro některé skupiny lidí se vůbec nedoporučuje – tedy kromě lidí alergických na světlo nebo se specifickými kožními problémy. Mezi takové skupiny jsou miminka nebo těhotné ženy.
Opalování u dětí
Pokožka u dětí je tenčí, než ta u dospělých – tím je citlivější na UV záření. Dětská kůže neobsahuje navíc dostatečné množství melaninu, který by poskytl potřebnou ochranu proti záření. Opalování u dětí možné je, ale je potřeba použít dostatečné množství opalovacího krému a jít na to selským rozumem. Nic se nemá přehánět.
- s miminkem a menšími dětmi buďte ve stínu
- používejte krémy s vyšší SPF (50+) a mažte je opakovaně
- vyhýbejte se silnému slunci přes poledne (11-15)
- choďte častěji do vody (moře, rybník, sprcha) a tělo ochlazujte
- používejte kšiltovku
Při výběru krému koukejte na krémy pro nejcitlivější pokožku (fototyp I).
Opalování v těhotenství
V těhotenství byste se měli přímému opalování vyhýbat a pohybovat se co nejvíce ve stínu a se zakrytým bříškem. Důležité je se chránit před přehřátím.
TIP: Přehřátí organismu a jak mu předejít
V těhotenství nejsou hormony vyrovnané, maminka může být náchylnější na vznik pigmentových skvrn. Kromě estetických problémů to může vést také ke zdravotním komplikacím budoucí rodičky i miminka.
Opalování prsou
Odhalené dámské poprsí (někdy i pánské 🙂 ) na veřejné pláži přiláká nejeden pohled. Kromě potřeby jisté výše sebedůvěry si můžete zadělávat na pořádné problémy.
V oblasti prsou je kůže velice jemná, především pak na bradavkách. Sluneční paprsky mohou vytvářet v těchto oblastech vrásky a pigmentové skvrny. Kromě estetických dopadů se ovšem přehřívání těchto náchylnějších partií zvyšuje riziko výskytu melanomů, bujení nádorů a tvorba cyst.
Doporučuje se maximální opalování těchto míst po dobu 10 minut, v rozmezí 11-15. hodiny vůbec.
S opalováním poprsí také neuspějete v některých světových zemích. Zatímco ve Francii, Španělsku nebo Řecku to mnozí uvízají, v Thajsku, Turecku či Itálii dostanete pokutu, v Malajsii vám hrozí za odhalování prsou na veřejnosti vězení.
Opalování přes oblečení
V případě lidí, kteří jsou extrémně citlivý na sluneční paprsky, lze se spálit i přes oblečení. Takové tričko je srovnatelné s krémem SPF faktoru 6. V těchto extrémních případech se doporučuje používat opalovací krém i pod oblečení.
Komplikace s opalováním
Ač je bronzová kůže spíše estetickým benefitem, opalování může přinášet řadu problémů. Tím nejčastějším bývá zarudnutí pokožky a následné loupání kůže, v horších případech vám mohou vyskákat z popálení puchýřky.
- Spálení po opalování
- Jak na puchýře po opalování
- Svědění a vyrážka na kůži po opalování
- Hnědé skvrny po opalování
Kromě níže uvedených možných komplikací s opalováním doporučujeme vyhýbat se soláriím z důvodu možného vzniku rakoviny kůže. Stejně tak byste měli samoopalovací krémy a nástřiky výrazně omezit, jelikož mohou způsobovat ucpání pórů a na to navazující kožní problémy.
Spálení po opalování
Každá pokožka je jiná – někdo se nespálí za 14 dní u moře, jinému stačí 15minutový pobyt na terase. Míra spálení tak souvisí s typem pokožky (kožní fototyp) a intenzitě slunečního záření. Každé spálení může znamenat vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny a urychluje stárnutí pleti.
Pokud se spálíte na slunci, obvykle se vám zvýší tělesná teplota (až po zimnice) a v rozpětí 6-24 hodin vám zrudne pokožka.
Nesnažte se pokožku ještě více dráždit:
- koupele v chlorované a horké vodě (bazén, vířivka)
- koupele s aromatickými pěnami a mýdly
- nevystavujte se dalšími přímému slunci a horku – raději buďte nějaký čas (dle míry spálení) uvnitř
Abyste dopad spálení zmírnili:
- studená sprcha, který uleví od bolesti a zklidní pokožku
- studené obklady po 15-20 minutách
- namazání pokožky Panthenolem nebo přípravky s Aloe Vera (protizánětlivé účinky)
- hodně pijte – ideálně čistou vodu
- noste volné oblečení (v případě spálených ramen bez ramínek od podprsenky, u spáleného krku bez řetízků)
Jak na puchýře po opalování
Když to s opalováním přeženete, mohou vyskákat puchýřky ve velikosti krupičky i velkých puchýřů. Optimální je návštěva lékaře.
V případě, že jste na dovolené v zahraničí a lékařská péče není nejlepší, nedomluvíte se nebo brzy odjíždíte, rozhodně:
- buďte v chladu (ubytování) a raději v šeru
- moc se nehýbejte, snažte se puchýřky nenarušit
- pravidelně se mažte krémem s aloe vera a používejte cokoli chladivé
Takovýto stav může trvat cca 3 dny, než puchýřky opadnou a jste schopni nějak fungovat.
Svědění a vyrážka na kůži po opalování
V některých případech můžete zaznamenat svědění po opalování. Příčinou může být buďto přílišné opalování nebo kožní problém (navštívit lékaře). Opalování, ale i další aktivity či strava, mohou vyvolat další problémy – kopřivku nebo ekzém.
Hnědé skvrny po opalování
Hnědé skvrny po opalování vznikají při nadměrném slunění, kdy se tvoří nadbytek melaninu a ten se v kůži ukládá nerovnoměrně. Příčinami může být předchozí spálení kůže, záněty, výkyvy hormonů, dědičností nebo při stárnutí.
Za vznikem hnědých skvrn stojí UV záření. Když skvrnky vzniknou, lze používat depigmentační krémy (večer, na očištěnou pokožku) nebo počkat, až se svrchní vrstva kůže s lokálním opálením sloupe.
Na závěr: manuál opalování
Držte se jednoduchých pravidel – při opalování:
- to nepřehánějte, dávejte si pauzy (uvnitř) a buďte raději ve stínu
- vyhýbejte se pobytu venku přes poledne (11-15)
- používejte ochranné prostředky – opalovací krém, čepice/kloubouk, slunečník
- po opalování používejte přípravky s aloe vera nebo panthenolem + tělové mléko na hydrataci pokožky
- dostatečně pijte před, při a po opalování
- neopalujte se “nahoře bez”
- nechoďte do solaria
Článek byl dlouhý, ale věříme, že si z toho odnesete to nejlepší. Závěrem: Všeho s mírou a bronzu zdar!
