Batolecím obdobím označujeme období od jednoho do tří let dítěte. V těchto dvou letech života se rozvíjí především chůze a řeč. Dítě se postupně osamostatňuje, rozvíjí svou nezávislost a odpoutává se od matky či jiné primární pečující osoby. Důležitým úkolem je osvojení si schopnosti regulace vyměšování a naučení se používat nočník. V článku naleznete stručný popis vývoje, který v tomto období probíhá.
- Na co byste neměli zapomenout
- Vývoj motoriky batolete
- Vývoj kresby
- Vývoj řeči
- Emoční a sociální vývoj
Na co byste neměli zapomenout
Každé dítě je jiné. Některé dítě třeba brzy mluví, ale jeho motorický vývoj je pomalejší. Další dítě zase začne brzy chodit, ale rozmluví se později. Je to jako u nás dospělých – každému jde lépe něco jiného. Zkrátka vývoj dítěte nelze jen jednoduše zredukovat na předepsané tabulky. Lehké odlišnosti ve vývoji jsou v pořádku. Pokud byste ale měli pocit, že vaše dítě ve svém vývoji výrazně zaostává, konzultuje to se svým dětským lékařem či jiným odborníkem.
TIP: Cíle výchovy u dětí
Vývoj motoriky batolete
Již na přelomu kojeneckého a batolecího období se objevují první krůčky dítěte. Tyto krůčky se postupně zdokonalují a dítě začíná chodit i samo bez opory. Od druhého roku života už dítě většinou tolik nepadá. Jeho chůze je stabilnější, je schopno překonat různé nerovnosti terénu a celkem rychle utíká. V této době také začíná zvládat chůzi do schodů a ze schodů. Nejprve potřebuje oporu a používá především jen jednu nohu. Kolem třetího roku života již zvládá schody samo a při chůzi střídá nohy.
Kromě hrubé motoriky se postupně rozvíjí také motorika jemná. Batole se postupně zdokonaluje v přesném pouštění věcí, což mu umožňuje postavit věž z kostek. Mezi patnácti a osmnácti měsíci dokáže postavit věž ze 3 kostek a na konci batolecího období na sebe poskládá až 10 kostek. Mezi druhým a třetím rokem dítě zvládá obracet stránky v knize. Na konci tohoto období je také schopno navlékat korálky.
Vývoj kresby batolete
Z počátku jde pouze o aktivitu, která v dítěti vzbuzuje radost. To znamená, že se ve svých výtvorech nesnaží zachytit okolní svět. Dítě nejdříve střídá ruce a nedodržuje žádný konkrétní úchop. Zkrátka jakkoliv uchopí pastelku, tužku či jiné náčiní a nanáší barvu na papír. Od roka a půl batole zvládá napodobit čáru a to v jakémkoliv směru. Kolem dvou let začíná být schopno napodobit kruh, který je základem pro kresbu postavy. Nejtěžší je záměrně protnout vertikální a horizontální čáru – tedy napodobit křížek. Toto dítě zvládá až kolem třetího roku života.
První fáze vývoje kresby se nazývá čárání. V této fázi se dítě snaží trefit na papír. Jelikož ale není dostatečně vyvinutá jemná koordinace pohybů, ještě přetahuje. Postupně začíná chápat spojení mezi pohybem a grafickou stopou. Mezi druhým a třetím měsícem se dostává do fáze asociačního čárání. To znamená, že věnuje pozornost svému výtvoru a následně mu přidává význam a pojmenuje ho. Tréninkem se posouvá do fáze kontrolovaného záměrného čárání, ve které cíleně uspořádává dílčí čáry. Na konci batolecího období se u některých dětí objevuje ideografické stadium, ve kterém vznikají první dětské obrázky.
Vývoj řeči batolete
Vývoj řeči je zásadním vývojovým úkolem pro dítě v batolecím období. Lze ho sledovat v rámci několika rovin. Za prvé jde o rovinu lexikální. Kolem třináctého měsíce si děti osvojují takzvaná globální slova. Jde o slova, která nemají konkrétní význam. Označují tedy vše v okolí dítěte. Počet takových slov roste a dítě se postupně dostává ke slovům pravým. V průběhu druhé poloviny druhého roku dítěte se objevuje takzvaný slovníkový spurt. To znamená, že rychle narůstá slovní zásoba dítěte z původních 30 slov na 180 – 200 za půl roku. Je ale rozdíl mezi znalostí slov a jejich aktivním využíváním.
Vývoj probíhá také v rovině syntaktické. Na začátku batolecího období se setkáváme s takzvaným holofrazickým obdobím. Dítě využívá jen jedno slovo a nekombinuje ho s jinými. Osvojuje si tedy pouze jednoslovné věty. Kolem druhého roku života se batole přesouvá do stadia telegrafické řeči. Používá dvouslovné věty, které obsahují pouze podmět a přísudek. Jeho projev je úsporný a objevuje se prvotní gramatika.
Vývoj v rámci sémantické roviny se týká osvojování významu slov. Nejprve dítě slovo využívá jen na konkrétní objekty. To znamená, že například slovem HAF označuje jen jednoho konkrétního psa, kterého zná. Postupně začíná slovo využívat i v jiných případech, čímž se dostává k adekvátnímu použití. Slovem HAF označuje všechny psy, ale je to spíše náhodné. Tím, jak slovo využívá čím dál častěji, pojmenovává jím i nesprávné předměty. HAF jsou pro něj všechna zvířata. Díky zpětné vazbě začíná chápat, proč slovem HAF neoznačujeme i kočku, krávu a další zvířata. Slova tak začíná využívat správně i s porozuměním, proč tomu tak je.
Emoční a sociální vývoj batolete
Děti kolem druhého roku života dokáží velmi dobře přepínat mezi prostředím. V rámci procesu socializace si osvojují to, že vztahy mohou být různé. Jejich vztahy se rozšiřují a dokáží se později cítit bezpečně i bez matky či jiné pečující osoby. Zatím jsou na ni ale závislé a odloučení doprovází separační reakce. Vytváří si také svou roli v rodině a jsou s ní silně spjati.
Pro batolecí období je typické období vzdoru, které se objevuje mezi druhým a třetím rokem života. Dítě se začíná chápat jako autonomní jedinec a snaží se osamostatnit. Tento proces se projevuje v řeči (já sám), vztahovačnosti a testováním hranic. Průběh je ovlivněn temperamentem dítěte ale i jeho vztahem k pečující osobě a výchovným působením. Morální pravidla ještě nejsou zvnitřněna a poslušnost dítěte je dobrovolná a situační. V pravidlech se začíná orientovat na základě reakcí okolí. Je nutné nastavení hranic, protože to dítěti pomáhá orientovat se ve světě a jeho zákonitostech.
