Víte, za jakým účelem vůbec endorfiny tvoříme a proč se díky nim cítíme jako v sedmém nebi? V následujícím článku se podíváme pod pokličku tomu, jak tyto hormony fungují a při jakých činnostech se vyplavují do krve.
Co jsou to endorfiny a jakou mají funkci
Endorfiny patří do skupiny tzv. hormonů štěstí. Vznikají v prodloužené míše a mozku. Tělo si je tedy tvoří samo, nepřijímáme je ze stravy, ani nijak jinak. Všechno je to jedna velká chemická reakce.
Díky endorfinům se cítíme příjemně, někdy až euforicky. Jsou zodpovědné za ten skvělý pocit, který máme po pořádném tréninku. Z pohledu evoluce ale mají úplně jiný úkol než nás oblažovat příjemnými pocity.
Endorfiny jsou tu hlavně proto, aby tlumily bolest a umožnily tělu jít ještě dál, až za své hranice. S nimi zvládneme překonat i opravdu extrémní situace jako je náhlé zranění, nebezpečí nebo porod. Dříve nám pomáhaly dostat se do bezpečí před predátory, i když už jsme třeba nemohli – bez nich bychom nezvládli utíkat jako o život. Odjakživa byly důležité i pro ženy, aby překonaly porodní bolesti.
Jak je to všechno možné? V našem těle se endorfiny vážou tzv. opiodní receptory, a účinně tak blokují přenos signálů bolesti až do mozku. Chovají se vlastně podobně jako morfium a další opiáty. A proto tuto skupinu hormonů vědci pojmenovali endogenní (=vnitřní) morfin neboli endorfin. Vedlejším produktem toho všeho je, že cítíme skvělou euforii, která tedy slouží hlavně k tomu, aby zakryla fyzickou bolest.
Stejně jako na morfiu, i na endorfinech se můžeme stát závislí. To hrozí zejména profesionálním atletům, kteří výkony často a úmyslně posouvají až za únosnou mez. Zvykli si totiž na příjemné pocity, které se dostaví, když své tělo naprosto vyčerpají.
Jaké další účinky endorfiny mají
- Zvyšují odolnost vůči stresu a odbourávají ho
- Snižují riziko vzniku depresí a úzkostí
- Posilují imunitní systém
- Snižují pocit hladu
- Zlepšují kvalitu spánku
Mezi další hormony štěstí patří také dopamin, serotonin nebo oxytocin. Mají podobné účinky na psychiku i fyzické zdraví a zlepšují kvalitu našeho života.
Kdy se do krve vyplavují endorfiny
Endorfiny se do těla vyplavují během vypjatých situací, kdy nám jde o život, případně když je tělo pod velkým stresem. Takové chvíle jsou ale v našem životě velice výjimečné. Jaké jiné, bezpečnější cesty můžeme k produkci endorfinů využít?
Tak například sport. Fyzická aktivita je jednou z nejsnadnějších cest, jak si zlepšit náladu a do krve dostat nějaké hormony štěstí. Vědci prokázali, že stačí jen 10 minut zátěže a hladina endorfinů začne prudce stoupat. To proto, aby se vykompenzovala bolestivost, která po výkonu přichází.
Zatímco u pravidelných sportovců vede vyšší hladina endorfinů po či během výkonu k pocitům vyrovnanosti a spokojenosti, když jste netrénovaní a zničehonic se rozhodnete uběhnout půl maraton, budete se cítit mnohem víc euforicky. O běhu se říká, že díky němu hladina tohoto hormonu stoupá nejvíc.
Tělo endorfiny produkuje také během adrenalinových zážitků nebo sexu. A také při příjemných chvílí, například když se skvěle bavíme s přáteli nebo zažíváme něco hodně zábavného. I obyčejný smích může dát tělu signál k tomu, aby ho začalo tvořit. Někteří odborníci jdou ještě dál a tvrdí, že produkci endorfinů dokážeme ovlivnit i falešným smíchem.
Náladu lze vylepšit i pomocí jídla a sluníčka
Pokud máte mizernou náladu, můžete si pomoci jídlem. Například čokoláda je známá tím, že zvyšuje produkci jiného hormonu štěstí, serotoninu. A to díky tomu, že obsahuje aminokyselinu tryptofan. Právě proto po ní spousta lidí ráda sahá, když se necítí dobře.
Tryptofan najdete i v dalších potravinách jako jsou ořechy, sójové boby, brambory, vejce nebo banány. Jiným spolehlivým boosterem nálady je sluníčko. Díky němu si vytváříme vitamín D, který zase podporuje tvorbu serotoninu a dopaminu.
TIP: Vitamín D3
Pak už stačí jen krůček k tomu, abyste se začali smát, nebo si vyběhli na oblíbenou trasu – a začne se tvořit i endorfin.
