O vitamínové bombě jménem rakytník jste už možná slyšeli. Obsahuje opravdu velké množství vitamínu C, díky čemuž je oblíbenou součástí doplňků stravy pro zlepšení imunity. Tuto rostlinu se „zázračnými“ plody si však můžete vypěstovat klidně na své zahrádce a z oranžových bobulí připravit mnoho zdravých pochutin. V našem článku si řekneme, proč je vlastně rakytník tak zdraví, jak si vypěstovat vlastní keřík a co se zralými plody.
Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides) patří mezi opadavé dřeviny z čeledi hlošinovitých. Keř rakytníku (či nižší strom rakytníku) má hustě porostlé větve, úzké listy stříbřitě zelené barvy, žluté drobné květy a plodem je sytě oranžová peckovice.
Rakytníky se přirozeně vyskytují v Evropě a Asii. Co se týče prostředí, je skutečně rozmanité. Vyhovuje jim skandinávské podnebí i španělské teplo, najdeme je také v celé východní Evropě, odkud zasahují až do Číny. V současnosti se jedná o velmi oblíbenou rostlinu mezi pěstiteli, která se více vyskytuje v zahradách a v některých zemích (např. v Polsku) je ve volné přírodě dokonce zákonem chráněna.
Tato dřevina je velmi oblíbená v lidovém léčitelství, a to už po celá staletí. V Číně se dříve používal k léčbě onemocnění jater, plic nebo zánětů kloubů. V tibetské tradiční medicíně byl zase ceněným pomocníkem při intoxikacích nebo kardiovaskulárních chorobách. Využití v léčitelství a medicíně našel však rakytník i v současnosti.
Proč konzumovat rakytník?
Již výše jsme si nastínili, že má rakytník pozitivní účinky na lidské zdraví. Není to však jen vitamin C v rakytníku, který působí blahodárně. Pojďme se podívat, jaké další živiny, minerály, stopové prvky a vitamíny rakytník obsahuje.
| Vitamín C | V bobulích rakytníku je až 25x více vitamínu C než ve stejném množství citrusů. Je tedy ideálním zdrojem v období chřipek a nachlazení. |
| Vitamín E | Tento vitamín je velmi důležitý pro eliminaci volných radikálů v těle, funguje tedy jako antioxidant. Mezi jeho další úkoly patří udržovat v dobrém stavu pokožku, cévy a další tkáně. |
| Vitamín P | Jedná se o bioflavonoid, který působí jako antioxidant. Je důležitý pro zdraví cévní soustavy a zlepšuje působení vitamínu C – tato kombinace je vzpruhou pro náš imunitní systém. |
| Vitamín K | I když se s nedostatkem tohoto vitamínu setkáváme spíše zřídka, jeho příjem je důležitý pro optimální srážlivost krve. Je také důležitý pro správné vstřebávání a regulaci hladiny vitamínu D3. |
| Vitamín D | Forma vitamínu D přijatá z rakytníku se v těle přeměňuje na další důležité formy, například na vitamín D3, který je důležitý pro správný vývoj kostí, kloubů a šlach (zejména u těch nejmenších dětí). Důležitý je také pro optimální zdraví zubů a svalů, nebo pro imunitní systém. |
| Vitamín A | Vitamín A, též známý jako betakaroten, přispívá k normálnímu stavu zraku a ke zdraví očí či pokožky. Jedná se také o účinný antioxidant. |
| Nenasycené mastné kyseliny | Omega 3, 6 a 9 nenasycené mastné kyseliny jsou důležité pro normální funkci mozku a srdce, k udržení optimálního krevního tlaku, jako prevence před zvýšeným cholesterolem a ukládáním tuků v cévách i ke správnému vývoji plodu v období těhotenství. Tyto kyseliny jsou však nezbytnou součástí procesů v každé buňce lidského těla. |
| Omega 7 | Jedná se o kyselinu, která je v běžné stravě velice vzácná. Plody rakytníku jsou však na omega 7 velmi bohaté, proto jsou ideálním zdrojem pro doplnění této živiny důležité k zachování zdraví trávicího traktu |
| Třísloviny | Tyto látky jsou důležité pro správný průběh zažívání. |
| Kyselina vinná a kyselina jablečná | Jedná se o organické kyseliny pozitivně ovlivňující zažívání. |
| Alkaloid hyppopheinu | Alkaloid se v těle přeměňuje na serotonin – takzvaný hormon štěstí, díky kterému nepropadáme depresím, úzkostem a špatné náladě. Mimo to chrání serotonin organismus před rakovinným bujením. |
Účinky rakytníku
Jelikož se jedná o superpotravinu doslova nabitou přírodními antioxidanty, jsou účinky rakytníku na lidské zdraví velmi rozmanité. S čím vším nám může pravidelná konzumace výrobků z listů a plodů této dřeviny pomoci?
- pomáhá při léčbě zánětů všeho druhu, včetně revmatických zánětů kloubů
- rozpouští hleny a usnadňuje jejich vykašlávání
- zlepšuje stav plic a dýchací soustavy po prodělání respiračních onemocnění
- má protinádorové účinky (působí jako prevence)
- jedná se o silně antioxidační potravinu, která účinně bojuje s volnými radikály a chrání buňky
- podporuje činnost jater, žlučníku a žaludku, zajišťuje bezproblémové trávení
- reguluje krevní oběh a pomáhá předcházet vzniku kardiovaskulárních chorob
- pomáhá při kožních onemocněních jako jsou ekzémy, akné, popáleniny a podobně
- výrazně podporuje činnost imunitního systému
- zvyšuje psychickou odolnost
Jak pěstovat rakytník
Nároky na stanoviště a péči
Rakytník ocení dobře propustnou zásaditou či mírně kyselou půdu. Ta by měla být také dobře vyživená, proto připravenou jámu ještě před vsazením rostliny částečně naplníme zahradním substrátem smíchaným s dobře vyzrálým kompostem. Během života přihnojujeme organickými hnojivy, průmyslovým se vyhýbáme zejména z důvodu následné konzumace plodů.
Keř preferuje plné slunce, snese i polostín, ale plody nebudou tolik výživné a budou dozrávat pomaleji. Plnému stínu se úplně vyhněte, rostlina v něm strádá.
Pod rostlinu bychom měli umístit mulč. Rakytníky totiž koření velmi mělce a kořenový systém navíc obývají prospěšné hlízkové bakterie. Je tedy na místě se vyhýbat plevelům zasahujícím ke kořenům keře. Mulčovat můžeme kůrou či pilinami, nebo kolem kmínku rozmístit netkanou textilii.
Rakytník nesnáší bahnitou a přemokřenou půdu, ovšem určitou vlhkost vyžaduje. Nenechávejte proto zeminu v jeho okolí příliš vysychat a v období parných dnů, při kvetení a dozrávání plodů jej s mírou zalévejte.
Kdy zasadit rakytník?
Rakytník můžeme vysazovat na jaře po posledních mrazících nebo na podzim, ještě před prvními mrazy. V tom druhém případě je třeba mladý keř dobře ochránit před nepřízní počasí a na zimu jej překrýt chvojím nebo netkanou textilií.
Opylení
Rakytníky patří mezi rostliny dvoudomé. Co to znamená? Ve zkratce se jedná o to, že některé rostliny jsou samičí, zatímco jiné samčí. K tomu, abyste se dočkali úrody, vám tedy jeden keřík v zahrádce nevystačí. Je důležité vysadit samce i samici rakytníku. Obvykle se vysazuje jeden samec rakytníku na 5-6 samičích rostlin, ovšem u menších zahrádek si jistě vystačíte s jednou samčí a dvěma samičími rostlinami. O opylení se už pak postará vítr. Rakytník začíná plodit přibližně třetím rokem.
Jak stříhat rakytník?
Keře potřebují pravidelný zmlazovací a výchovný řez. Konkrétní provedení závisí na tom, zda rakytník pěstujete právě jako keř, nebo byste raději tvar menšího stromku. U většiny odrůd je výška rakytníku do dvou metrů, takže i při méně radikálním řezu je sklizeň plodů poměrně snadná.
Po výsadbě se snažíme o to, aby měl keř asi 3-5 hlavních výhonů. Ty v dalším roce seřízneme na 3-4 očka, čímž zajistíme pravidelné rozvětvení a keř bude košatější. Takto můžeme postupovat i v dalších letech ovšem pod podmínkou, že na jednom výhonu neuděláme více než 3 řezy.
Během života stromku či keře pak pravidelně odstraňujeme slabé a neplodící výhony, suché větve i kořenové výmladky na úrovni půdy.
Kdy sklízet rakytník?
Plody dozrávají postupně. Sklízejí se také v závislosti na pozdějším využití. Zatímco v počátečních fázích zralosti obsahují bobule nejvíce vitamínu C, při plné zralosti jsou sladší a plné rakytníkového oleje. Ve většině případů se však plody sklízejí, když jsou sytě oranžové, což je od druhé poloviny srpna do poloviny září.
Škůdci a choroby rakytníku
O rakytník řešetlákový se při špatné péči a v nevhodných podmínkách může pokoušet mnoho škůdců či chorob. Mezi ně patří například různé druhy hub, strupovitost rakytníku, mšice, rakytníkový mol, endomykóza plodů a podobně.
Zpracování rakytníku
Po sběru rakytníku je třeba plody nějakým způsobem využít, případně uchovat. Nabízí se mnoho možností. Sušený rakytník je skvělý na přípravu čaje, z plodů lze připravit zdravé sirupy a šťávy, likéry, kompoty a marmelády. Prospěšný je také rakytníkový olej, který se používá spíše zevně.
