Syndrom RSI postihuje čím dál tím víc lidí. A rozhodně se netýká pouze těch, kteří pracují v kanceláři. Zjistěte, jak syndrom RSI vzniká a čím se projevuje. V článku se podíváme na léčbu syndromu RSI a také na to, jak problémům předcházet.
- Co je to syndrom RSI a jak vzniká
- Jak se syndrom RSI projevuje
- Léčba syndromu RSI
- Nejdůležitější je prevence
Co je to syndrom RSI a jak vzniká
Syndrom RSI (Repetitive Strain Injury, Repetitive Stress Injury = poškození z opakovaného používání) je poškození šlach, svalů, kloubů či nervů z pohybu, který je nepřiměřeně zatěžuje. Může jít o poškození kvůli náhlému přetížení (například zranění, sport). Mnohem častěji však jde o problém způsobený dlouhodobým jednostranným pohybem.
Tento problém postihuje nejčastěji ruce – zápěstí, prsty. Může se však rozvinout i v jiných částech těla, třeba loket, rameno, záda, krk. Záleží na tom, jaké máte povolání a kterou část těla nadměrně přetěžujete.
Syndrom RSI postihuje zejména osoby, které pracují na počítači. Ale nejenom je. Ohrožuje v podstatě každého, kdo neustále dělá repetitivní pohyby, a nadmíru tak jednostranně zatěžuje pohybový aparát.
Může jít i o zvedání těžkých předmětů či dlouhodobé držení těla v nepřirozené pozici (např. vzpažené ruce). Jedná se o lidi ve stavebnictví, v úklidu, zaměstnance na montážní lince, řidiče či kuchaře, dokonce i prodavačky a skladníky.
Jak se syndrom RSI projevuje
Syndrom RSI, někdy označovaný jako choroba RSI, se projevuje především bolestí v postiženém místě. Přidat se může i otok nebo ztuhlost. Poškozená část těla bývá citlivá na dotyk, pulzuje v ní. Někteří pacienti si stěžují na mravenčení a necitlivost. Při závažném poranění můžete mít problém uchopit věci do rukou nebo vůbec vykonávat povolání.
Někdy se RSI syndrom přehoupne do závažnějšího poranění šlach jako je například lupavý prst, syndrom karpálního tunelu, tenisový loket a další nepříjemné a poměrně bolestivé diagnózy.
Příznaky syndromu RSI nebývají zpočátku tak intenzivní. Pokud ale problém nezačnete řešit hned, budou se zhoršovat a mohou vás poslat do pracovní neschopnosti.
Jestli máte podezření na syndrom z přetížení, zajděte ke svému lékaři. Ten vás po vyšetření pravděpodobně pošle za ortopedem či jiným odborníkem, aby s vámi problém vyřešil a zahájil léčbu. Poškození se diagnostikuje pomocí testů citlivosti a síly (například tlačíte prstem proti předmětu atd.), dále magnetickou rezonancí, ultrazvukem či EMG v případě podezření na poškození nervů.
Léčba syndromu RSI
V případě, že poškození není tak pokročilé, přistupuje se ke klidovému režimu a fyzioterapii. Někdy může lékař provést znehybnění. Kdyby se poranění přehouplo do zánětu, mohou se injekčně aplikovat protizánětlivé léky či antirevmatika.
Neléčený syndrom RSI se může rozvinout v chronické obtíže. V tom případě je potřeba postižené místo operovat. Následuje klidový režim. Poté se musí poctivě cvičit, aby šlachy nesrostly. Včasná léčba syndromu RSI je proto klíčová, stejně jako změna či úprava pracovních návyků.
Nejdůležitější je prevence
Jak předejít syndromu RSI? Pokud pracujete na počítači, investujte do ergonomických pomůcek. Díky nim nebudete šlachy tolik přetěžovat. Jedná se například o ergonomické myši či podložky pro ruce ke klávesnici, které vám pomohou uvolnit zápěstí. To by mělo být vždy rovnoběžně s pracovní plochou, nikoliv zalomené směrem dolů. Dále byste měli sedět na kvalitní polohovatelné židli u stolu, který není příliš vysoký, abyste nezvedali ramena.
TIP: Vyzkoušejte polohovací stůl
Ať už je vaše povolání jakékoliv, dělejte si během výkonu práce časté přestávky. Rozcvičte se během nich a ulevte přetíženým místům. Fyzioterapeut vám poradí, jaké cviky jsou pro váš problém či povolání nejlepší. Může se jednat o důkladné protřepání, cvičení prstů a zápěstí, například s malým míčkem. Nebo o protahování šíje, zad, ramen atd. Pomohou i pravidelné masáže nebo cvičení jógy.
