Specifické poruchy učení

Setkali jste se už s pojmem specifické poruchy učení? Víte co znamená? Pokud vám tento pojem nic neříká, věnujte pár minut tomuto článku, ve kterém naleznete souhrn základních a důležitých informací.

Co to je?

Mezi specifické poruchy učení řadíme takové poruchy, u kterých je od časné fáze vývoje narušen normální způsob získávání dovedností. Nejde o pouhý následek nedostatku příležitosti k učení. Tyto poruchy nejsou důsledkem získaného poranění či onemocnění mozku. Specifické poruchy učení nejsou způsobeny ani mentální retardací. Obtíže vznikají na podkladě dysfunkcí centrální nervové soustavy.  Jde o různorodou skupinu obtíží. Ty se mohou projevit při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní nebo matematických dovedností.

Druhy specifických poruch učení

Specifické poruchy učení, neboli SPU, dělíme podle toho, v jaké oblasti se obtíže objevují. Někdy se poruchy objevují samostatně. Jindy se u jedince dílčí druhy SPU kombinují. Projevy mohou být u každého trochu odlišné. Každý jsme jiný a tak tomu je i u projevů dílčích poruch.

1. Dyslexie

Dyslexie se projevuje obtížemi při čtení. Jednak může být čtení pomalé, neplynulé, namáhavé a s málo chybami. Nebo je naopak rychlé, uspěchané a objevuje se hodně chyb. Můžeme pozorovat záměny písmen, které jsou tvarově podobné. Dále vynechávání písmen, přidávání písmen či přesmykování písmen. V důsledku toho dochází ke komolení čtených slov.

Jedinci s dyslexií mohou mít problém také s intonací a melodií věty. Při jejich předčítání tedy nepoznáme, kde je větě čárka či tečka. Někdy opakují začátky slov, přeskakují řádky a hůře se v textu orientují. Při čtení mívají problém s rozvržením dechu a mohou se tedy zadýchávat.

Problémy lze zaznamenat také v porozumění přečteného textu. Samotný úkol něco přečíst, je pro jedince s dyslexií náročný. Příliš se soustředí na výkon při čtení, a poté si nepamatuje co četl. Porozumění textu ovlivňuje i zkreslení vzniklé v důsledku chybně přečtených slov. Někdy ale jedinec za pomocí návodných otázek dokáže text reprodukovat bez větších obtíží. 

2. Dysgrafie

Dysgrafie se týká obtíží při psaní. Problémy se mohou objevit už v samotné fázi osvojování, zapamatování a vybavování písmen. Pro jedince bývá obtížné dodržovat velikost písmen, udržet písmena na řádku nebo zachovat správný směr a sklon psaní. Někdy jedinci s dysgrafií mívají problém s dodržováním stejných mezer mezi písmeny i jednotlivými slovy. 

Při psaní se  častěji objevují chyby. Může docházet k záměnám tvarově podobných číslic a písmen. Chyby se mohou objevit i například v gramatických jevech, které jinak jedinec plně ovládá. K tomu dochází především při časově limitovaném psaní. Dítě je příliš soustředěno na psaní a píše rychleji než dokáže. Poté mu již nezbývá kapacita na další operace potřebné pro správné psaní. Dále se vyskytují chyby jako komolení slov, vynechávání písmen, vynechání diakritiky…

Tempo psaní bývá výrazně pomalejší. Někdy se ale může objevit i rychlé až zbrklé. Písmo je často špatně čitelné. Jedinci s dysgrafií mohou mít problém po sobě přečíst napsaný text. To může být problematické například při psaní zápisků ve škole. Dítě se totiž následně není schopno ze svých poznámek učit. Jedinec je také při psaní rychleji unavitelný

3. Dysortografie

Dysortografie je specifická porucha pravopisu. Vzniká na podkladě poruchy sluchového vnímání. Narušena je zejména schopnost rozlišování zvuků, jednotlivých hlásek, slabik i vět. Dále také rozlišování výšky, délky a hloubky tónů. Porušena bývá i sluchová orientace a sluchová paměť. Někdy se objevují obtíže při vnímání rytmu a jeho reprodukci. Často bývá snížen i jazykový cit.

U jedinců s dysortografií se objevuje specifická chybovost především při psaní diktátu. Vynechávají písmena, slabiky i slova. Zaměňují zvukově podobné hlásky a slabiky. Nesprávně umisťují diakritická znaménka – háčky, čárky. Objevují se gramatické chyby, přestože jinak dítě gramatická pravidla ovládá. Nebo dochází k přehazování slabik ve slově. 

4. Dyskalkulie

Jde o specifickou poruchu matematických schopností. Zahrnuje problémy spojené s operacemi s čísly, poruchy prostorových představ a obtíže při vytváření matematických představ. Dyskalkulie se dále dělí na dílčí typy, které si zde nebudeme konkrétně zmiňovat. Nejčastěji se objevuje dyskalkulie operacionální týkající se provádění matematických operací. 

Mezi specifické obtíže patří například nespojení si čísla s počtem. Jedinec si pod konkrétním číslem nepředstaví daný počet předmětů. Nebo se může objevit problém s rozlišováním geometrických tvarů. Problémy se objevují i při čtení matematických znaků. Dále také jedinci mohou zaměňovat matematické operace – třeba násobení za dělení. Možných obtíží je celá řada. Zkrátka sem řadíme všechny obtíže, které souvisí s matematickými schopnostmi.

Diagnostika

Máte podezření, že by vaše dítě mohlo mít některou specifickou poruchu učení? Poraďte se s učitelem vašeho dítěte. Možná bude učitel tím, kdo si obtíží všimne jako první. Odborná diagnostika se provádí v pedagogicko-psychologických poradnách. Zde je vaše dítě různě testováno, a díky tomu je možno odhalit konkrétní obtíže. Pokud je potřeba, vytvoří se na základě výsledků individuální vzdělávací plán.

Individuální vzdělávací plán upravuje obsah, metody a výstupy vzdělávání žáka. Díky tomu je vaše dítě schopno překonávat překážky, které mu specifická porucha učení při vzdělávání klade. Není to tak, že by vaše dítě nebylo plnohodnotně vzděláváno. Pouze je mu umožněno dokazovat své vědomosti způsobem, který mu více vyhovuje. 

Vřelý přístup

Dítě se specifickou poruchou učení je často vystaveno neúspěchu. Ve škole se může setkávat s negativní zpětnou vazbou jak od učitelů, tak od spolužáků. To se může odrazit na jeho sebepojetí. Snažte se zbytečně nekárat dítě za neúspěchy, které příliš nemůže ovlivnit. Neupozorňujte zbytečně na jeho “nedostatky”.  Budujte jeho zdravé sebevědomí.

Od Tereza Líšková

Studentka psychologie a speciální pedagogiky, která svůj volný čas tráví u knížek, dobrého jídla a seriálů. Pokud ji nenajdete doma, nejspíše se toulá přírodou.