Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. Jde o období, které je klíčové pro budoucí socializaci. Dítě je plně závislé na péči od osob z jeho blízkého okolí. Vytváří si hluboký vztah se svou primární pečující osobou a jeho přežití se od tohoto vztahu odvíjí. Tím zjišťuje, zda je svět bezpečné místo. Kojenecké období je plné velkých, zásadních změn a vývojových úkolů, kterými si dítě musí projít. Co vše dítě v prvním roce života by mělo zvládnout?
U některých dětí může vývojová fáze trvat různě. Někdo bude chodit už v 10. měsíci, naopak někdo začne až ve 14. měsíci.
Na co byste neměli zapomenout
Při čtení článku je důležité si uvědomit, že každé dítě je jiné. Některé dítě třeba brzy mluví, ale jeho motorický vývoj je pomalejší. Další dítě zase začne brzy chodit, ale rozmluví se později. Je to jako u nás dospělých – každému jde lépe něco jiného. Zkrátka vývoj dítěte nelze jen jednoduše zredukovat na předepsané tabulky. Dále popsaný vývoj neodpovídá vývoji předčasně narozeného dítěte. Lehké odlišnosti ve vývoji jsou v pořádku. Pokud byste ale měli pocit, že vaše dítě ve svém vývoji výrazně zaostává, konzultuje to se svým dětským lékařem či jiným odborníkem.
Vývoj dítěte v prvním roce života
1. měsíc
V prvním měsíci má dítě převážně ruce v pěst a končetiny pokrčené u trupu. Končetinami zatím pohybuje nekoordinovaně. Hlavu otáčí za světlem a na silné podněty reaguje trhnutím celého těla. V tomto období je pohyb řízen reflexy. Významným smyslem je čich, kterým dítě rozpozná vůni matky, jejího mléka a i bradavku. Dokonce rozeznají aromatická jídla, která matka jedla v těhotenství.
Od 2. týdne je dítě schopné zachytit nepohybující se vysoce kontrastní předměty. Zraková ostrost je velmi nízká a nejostřeji vidí na 22-25 cm. Výzkumy ukazují, že již 30 minut po porodu novorozenec sleduje pohybující se obličej déle než jiné předměty. Zároveň první 1-2 měsíce se dítě dívá déle do tváře matky, nebo jí podobné, než jiné ženy. Důležité pro rozpoznání jsou výrazné znaky – brýle, barva vlasů…
Autoři Buss a Plomin rozdělují novorozence dle temperamentu do 3 skupin. První skupinu označují jako easy child. Takové děti dobře přijímají nové věci. Jde o takzvané “režimové” děti se kterými je jednodušší se sladit, pochopit je a předvídat jejich chování. Druhá skupina se jmenuje difficult child. Tyto děti jsou méně předvídatelné, méně pláčou a špatně přijímají režim i nové věci. Poslední skupinu pojmenovali slow-to-warm-up child. Jsou to děti, kterým vše déle trvá, nedávají tolik najevo aktivní odpor a nepřijímají lehce nové věci.
TIP: Batolecí období – vývojová psychologie
2. měsíc
Na bříšku udrží zvednutou hlavu více jak 5 sekund. Při zvukovém podnětu zpozorní a palec se postupně uvolňuje z dlaně. Dítě je schopno krátce navázat oční kontakt a zvládne se usmát. Kolem 2. měsíce dítě začíná broukat. Má potěšení z toho, že vydává zvuky. Broukání se často objevuje po krmení, kdy je dítě bdělé a v pohodě. Lze ho zaznamenat také u dětí se sluchovým postižením. Již rozpozná syté základní barvy.
Margaret Mahlerová 1.-2. měsíc života dítěte označuje jako normální autistickou fázi. Převažují biologické procesy nad psychickými a pro dítě jsou důležité signály přicházející z vlastního těla. Zkrátka je především zaměřeno na pochody ve svém vlastním těle a v případě diskomfortu na ně reaguje pláčem.
3. měsíc
Dítě se ve 3. měsíci zvládne opřít o celé předloktí. Postupně povoluje sevření ostatních prstů. Ještě není schopno svůj pohyb zkoordinovat a cíleně reagovat. Hlavou volně otáčí do stran a pozoruje předměty kolem sebe. Také má zájem o mimickou komunikaci. V tomto období je již rozvinutý sociální úsměv, který umožňuje rozvoj sociální reciprocity. Při zkoumání předmětů kolem sebe do nich bouchá.
4. měsíc
V tomto období si dítě začíná prohlížet své ruce a hrát si s nimi. Ruka se postupně otevírá k volnímu úchopu a zvládne uchopit do dlaně celé chrastítko. Nohy zvedá vysoko nad podložku. Již se začíná převracet na bok. Pokud slyší nějaký zvuk, cíleně se za ním otáčí. Vyžaduje kontakt s osobami kolem sebe a hlasitě se směje. V tomto období se rozvíjí poslední chuť a to chuť slaná. Od 4. měsíce až do 18. měsíce své okolí nejvíce zkoumají ústy.
3. až 4./5. měsíc Margaret Mahlerová označuje jako fázi symbiotickou. Matka a dítě v tomto období tvoří symbiotický celek. Dítě potřebuje, aby matka dostatečně reagovala na jeho potřeby. Potřebuje zažívat pocit, že svou matku umí “ovládat”.
TIP: První pomoc a péče o novorozence a kojence
5. měsíc
Dítě se převrací na bok až na bříško a přitahuje se i do sedu. Hračky si přendavá z ruky do ruky. Je schopné rozpoznat laskavý a přísný tón řeči i mimiky. Mezi 5. – 8. měsícem začínají růst mléčné zuby. Děti z toho důvodu mohou být plačtivější a mrzuté. Masírují si dásně vkládáním předmětů do úst.
6. měsíc
Dítě je již schopné se přetočit na břicho z obou směrů a na břiše se vzepře o dlaně. U toho má ruce natažené a hlavu vzpřímenou. V lehu na zádech si uchopí i palce u nohou. Ruce začínají spolupracovat. Postupně se zpřesňuje volní úchop a při zkoumání předměty uchopuje. Dítě začíná žvatlat. To znamená, že opakuje a spojuje nějaké zvuky. Cíleně si při tom hraje s mluvidly. Při sluchovém vnímání vnímá melodii.
7. měsíc
Kojenec si v 7. měsíci hraje s nohama, na břiše se pokouší plazit a při posezení se v sedu udrží. Svou hlavu otáčí za zdrojem zvuku. Objevuje se interaktivní žvatlání. Když žvatlá rodič, dítě zmlkne a naopak. Dítě si osvojuje takzvaný hrabavý úchop. Malý předmět prsty “nahrabe” do dlaně. Mezi 7. – 9. měsícem si začíná uvědomovat stálost předmětů. Předměty považuje za trvalé. Dříve když se předmět ztratil ze zorného pole, dítě se chovalo jako kdyby předmět neexistoval. Nové technologie ale ukazují, že stálost předmětu se objevuje již dříve.
8. měsíc
V tomto období již dítě začíná lézt po čtyřech a vidí ostře. Mezi 8 až 10. měsícem se objevuje takzvané napodobivé žvatlání, při kterém dítě napodobuje zvuky z okolí. Dítě si osvojuje nůžkový úchop, při kterém palcem přitlačí předměty k ukazováku. Vztah k rodičům odlišuje od vztahu k cizím osobám.
Margaret Mahlerová označuje období od 4. měsíce až do 18. měsíce jako fázi separace – individuace. Mezi 4. – 8. měsícem mluvíme o diferenciační subfázi. Dítě postupně odlišuje vlastní tělo od těla matky a poté také matku od cizích. Utváří si představy o druhém například zkoumáním obličeje rukama. Může se odtlačovat od těla pečujícího a postupně slézat z jeho klína. Díky rozvoji motoriky se může samostatně pohybovat a poznávat svět.
Zlom nastává kolem 8. měsíce, kdy se objevuje strach z cizích osob. Dítě se dostává do praktikující subfáze, která trvá až do 18. měsíců. Dítě prozkoumává svět v bezpečné vzdálenosti od matky. Postupným zvětšováním vzdálenosti od matky si trénuje odloučení. Zároveň si ale přítomnost matky stále hlídá.
9. měsíc
Dítě se samo posadí a leze jistě po čtyřech. Zkoumá prostor kolem sebe. U toho vyhazuje hračky nebo vytahuje různé předměty ze zásuvek. Poznávání okolí je důležité pro kognitivní rozvoj dítěte. Samozřejmě bychom se měli snažit o to, aby si dítě neublížilo. Zároveň je také důležité mu v objevování okolí nebránit. Již začíná drobné předměty uchopovat palcem a ukazovákem. Tento úchop se nazývá pinzetový. Okolo 9. měsíce se objevuje takzvaná sdílená pozornost – dítě objevuje nové předměty a ty vám přinese, ukáže a prohlíží si je s vámi.
10. měsíc
S oporou si stoupá a začíná chodit úkroky kolem nábytku. Zároveň také rozumí jednoduchým pokynům a učí se dětské hry – například paci, paci.
11. měsíc
V 11. měsíci je kojenec schopen při stoji s oporou stát na celé plosce chodidla. Zvládne také chodit s držením za jednu ruku. Podává a ukazuje několik předmětů. Objevuje se první smysluplné slovo.
TIP: Kojení a výživa novorozenců a dětí
12. měsíc
Dítě již stojí bez opory. Zvládne první samostatné kroky a používá první smysluplná slova.
Shrnutí
V kojeneckém období se dítě rozvíjí od reflexního jednání po jednání cílené. Vznikají základy pro osvojení mateřského jazyka, které se dále upevňují v batolecím období. Zároveň se z orientace pouze na své tělo začíná postupně více zajímat o své okolí. Od čisté orientace na jakýkoliv sociální kontakt se dostává k výlučnému vztahu a fixaci na blízké osoby. Vývoj v prvním roce života se skládá z mnoha dílčích částí a dítě se neustále posouvá kupředu.
