Probiotika se vytváří z živých bakterií nebo kvasnic, které jsou součástí mikroflóry živého organismu. Tyto bakterie a kvasnice naleznete také i v obyčejných potravinách, které běžně koupíte v obchodě – např. jogurt či kefír.
V našich střevech máme více než 100 miliard prospěšných bakterií, které regulují obrovské množství funkcí v našem těle. Zajímavostí je, že dle druhu mikrobiomu se bakterie rozmisťují ve všech jednotlivých částech trávicí soustavy, avšak většina z nich se nejraději usazuje v tlustém střevě.
Již dlouhá léta se ví, že mikrobiota jsou velice významná pro náš imunitní systém, jelikož bojují se „špatnými“ bakteriemi, které mohou způsobovat nejrůznější infekce a onemocnění. Prospěšné bakterie také vytvářejí chemické látky, které mohou mít obrovský význam na míru případného zanícení např. u alergické reakce. Některé z těchto chemických látek dokonce komunikují s naším mozkem a ovlivňují tak naši náladu a chování.
Co jsou probiotika?
Mikrobioty tedy rozdělujeme do dvou skupin bakterií a kvasnic:
- Prospěšné živému organismu
- Patogeny
Probiotika jsou doplňkem stravy, který se vytváří z „dobrých“ bakterií/kvasnic a dodávají našemu organismu mikrobioty, které jsou nezbytně nutné pro jeho co nejlepší fungování.
Co jsou prebiotika a synbiotika?
Prebiotika jsou látkami v potravinách, které náš organismus nedokáže strávit (oligosacharidy), ale jsou nezbytné pro růst mikrobiotů (hlavně bifidobakterií) v naši trávicí soustavě.
Synbiotika jsou kombinací probiotik a prebiotik tzn. kombinují v sobě mikrobioty a výživu pro ně.
Na co jsou probiotika?
Probiotika mohou napomoct spoustě důležitých funkcí v našem těle, ale hlavní je, že podporují náš imunitní systém, jelikož mikrobioty bojují se všemi případnými patogeny, které ohrožují náš zdravotní stav.
Probiotika také podporují regeneraci mikroflóry po antibiotické terapii. Antibiotika jsou skvělým lékem, která výtečně dokážou bojovat se záněty atd. Bohužel ale zabíjí nejen „špatné“ bakterie, ale i ty „dobré“. Přesně z tohoto důvodu je doporučováno užívat probiotika při léčbě antibiotiky.
TIP: O podporu funkce tlustého střeva se stará také E 966 – Laktitol
Skladování probiotik
V případě probiotik je naprosto klíčové skladování, jelikož světlo, teplo, vlhkost a kyslík mohou zabít všechny mikrobioty a jejich užívání nepřinese ten správný efekt. Z tohoto důvodu se doporučuje skladování v ledničce – skladování v pokojové teplotě znamená postupné snižování počtu živých bakterií. V případě, že byste si chtěli svá probiotika nechat na později, ale pořád ve stejně dobrém stavu jako předtím, podívejte se, jak správně postupovat při mražení jídel.
Jak vybrat probiotika?
Samozřejmě existují nejrůznější druhy probiotik, které se liší složením a přídavky např. vlákninou, zinkem, vitaminem D atd. Avšak existují nějaká doporučení, která platí pro většinu lidí, ale nejedná se o univerzální pravidlo – může trvat delší dobu, než najdete probiotika, která vám budou zcela vyhovovat. Obecně platí, že nejlepší je vybírat probiotika, která obsahují 1 miliardu těchto druhů bakterií:
- Lactobacillus
- Bifidobacterium
- Saccharomyces boulardii
Samozřejmě nejrozumnější je si o výběru probiotik promluvit se svým praktickým lékařem, který celostně zná váš zdravotní stav a dokáže na základě toho posoudit, co by bylo pro vás nejlepší.
Vyrobit si můžete i vlastní probiotické potraviny s pomocí procesu fermentace.
Kdy brát probiotika?
Užívání probiotik se především doporučuje lidem, kteří mají sníženou imunitu nebo procházejí/prošli antibiotickou léčbou a potřebují zregenerovat svou narušenou mikroflóru. Existuje ale i celá spousta dalších zdravotních stavů, se kterými vám mohou probiotika napomoct.
Probiotika se doporučuje užívat i v případě zažívacích problémů např. průjem nebo zácpa, jelikož mikrobioty vyváží funkce střev tak, aby se vše vrátilo do původního stavu.
Již mezi vážná onemocnění, se kterými vám mohou probiotika ulehčit každodenní život, patří tzv. idiopatické střevní záněty. Idiopatické střevní záněty jsou skupinou autoimunitních onemocnění a postihují zažívací trakt. Nejznámějšími dvěma typy idiopatických střevních zánětů jsou Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida.
Při syndromu dráždivého tračníku (střeva) probiotika pomáhají při udržování optimálního stavu mikroflóry, díky čemuž lidé trpící tímto onemocněním nemusí tolik trpět zažívacími problémy, jako jsou průjem či zácpa.
Poměrně neznámou informací pro většinu žen je, že při případných vaginálních kvasinkových infekcích by se měla užívat probiotika, jelikož mohou částečně zmírnit nepříjemné příznaky této infekce, a to právě díky návratu k mikrobiální rovnováze.
Doporučuje se také brát probiotika v případě dermatitidy (záněty kůže), které mohou být způsobené nejrůznějšími podněty např. alergiemi nebo atopickým ekzémem. Ať se jedná, o kterýkoliv typ zánětu, probiotika pomáhají kůži bojovat s patogeny, které způsobily podráždění či infekci.
Jak užívat probiotika?
Dávkování závisí na konkrétním druhu probiotik, takže určitě zkontrolujte doporučení na balení, ale opět existují obecná pravidla, kterými se můžete řídit.
Nejlepší je brát probiotika ráno nalačno, aby nic nemohlo mikrobiotům překážet se dostat přímo do střev.
Jak užívat probiotika s antibiotiky?
V tomto případě je nejrozumnější se zeptat svého lékaře na přesné užívání probiotik s antibiotiky. Většinou ale se potkáte s názory, že probiotika by se měla začít brát pravidelně ve stejný den jako antibiotika, a to v časových rozestupech 1-2 h.
Jak dlouho užívat probiotika po antibiotikách?
Platí stejná pravidla jako v předchozích bodech, že nejlepší je všechno zkonzultovat se svým lékařem, ale po antibiotické léčbě se doporučuje užívat probiotika s bohatým mikrobiotickým složením.
Jak dlouho užívat probiotika?
Není žádná jasně stanovená doba dávkování probiotik, ale nejrozumnější metodou je sledovat, jestli náhodou nedošlo k nějakým změnám např. zažívacím problémům.
